Jejich spory prorůstají sociálními sítěmi a podle biohackerů jsou jednou z nejlepších možností, jak v této době posílit imunitu. Medicinální houby i biohacking jsou fenomény, které rozhodně stojí za to trochu prozkoumat.
S medicinálními houbami jsem se poprvé setkala zhruba před třemi lety. Docela náhodou, v prodejně se zdravou výživou na mě vykoukla houba reiši. V jedné z mnoha variant, v jakých je na trhu. V tu dobu jsem měla v těle nález ložiska chronického zánětu a čekalo se, co se bude dít dál. A protože jsem po babičce trochu čarodějnice, která se vždy snaží najít oporu nejdřív v přírodě, jakýsi vnitřní kompas v kombinaci s načtenými informacemi mě přesvědčil houbu vyzkoušet.
TIP A VIDEO: Jak stres ničí imunitu?
Hodně mě zaujala hlavně moc, kterou jí přičítá východní medicína. Udělala jsem si dvě tříměsíční kúry s asi dvouměsíční přestávkou a ještě během téhož roku se můj nález zcela upravil. Samozřejmě vám nemůžu s jistotou říct, že to celé souviselo právě s reiši. Ale žádný jiný doplněk stravy jsem souběžně nebrala.
Také si vzpomínám, že jsem v té době prožívala dost velký stres, který mi rozhodil spaní. A je zajímavé, že kromě účinku posílení obranyschopnosti, který je společný všem medicinálním houbám, je konkrétně reiši známá i svým silně zklidňujícím působením. Bere se proto nejlépe k večeru. Pomohlo mi už samotné zklidnění, nebo „nakopnutí“ důležitých složek imunitního systému, kterým jsou medicinální houby pověstné? Těžko říct, při alespoň trochu celostním vnímání organismu člověk chápe, že tohle všechno jde ruku v ruce. Navíc se zdá, že můj intuitivně-racionální přístup k řešení problému zafungoval. A i když jsem v té době ještě vůbec netušila, co je biohacking, evidentně jsem se tím docela potkala s jeho filozofií.
Umění biohackingu
Proč ale píšu o biohackingu, když jsem začala o medicinálních houbách? Jsou to totiž právě biohackeři, kteří v poslední době patří k jejich největším propagátorům.
Takže nejdřív pár slov k tomuto biotechnologickému hnutí, které strhává stále více lidí na cestu vědomé péče o tělo, přičemž k tomu využívá nejnovějších poznatků západní vědy a medicíny a kombinuje je s tou tradiční, hlavně východní, ale také se zkušenostmi našich předků. Biohackeři zdaleka nepracují jen s látkami, ale věnují se i různým technikám, jako je otužování, dechová cvičení, půsty nebo meditace. Jde o propojení tělesné, duševní i spirituální roviny. „Už naše babičky byly biohackerky,“ říká mi Veronika Allister, současná česká biohackerská superstar, za kterou jsem se vypravila dozvědět se o medicinálních houbách a jejich stoupající popularitě něco víc.
Veronika vytváří se svými spolupracovníky nadmíru zajímavý blog www.codeoflife.cz a provází lidi k nalezení jejich vlastního tvořivého a moudrého přístupu k tomu, jak se svým tělem zacházet. V tomto přirovnává biohacking k umění a sebe ke kurátorce. Zároveň je autorkou bestselleru a projektu Hoř pomalu (www.horpomalu.cz). „Největším problémem je dnes to, že je všeho moc, spousta informací, spousta doplňků stravy, lidé si koupí kdeco, potom míchají páté přes deváté a ještě jim to ublíží. Tak to není biohacking,“ říká.
„Na vědomém přístupu ke zdraví není nic nového, jenom má v případě biohackingu nový kabát a přidalo se k němu měření, systém. My biohackeři pracujeme s nejnovějšími metodami měření, krevními testy, chytrými aplikacemi, přístroji. Představte si sama sebe jako počítač, a čím lépe chápete, co a jak na něj působí (a k tomu vám nejlépe pomůžou právě konkrétní data), tím jste schopnější eliminovat vatu toho chaosu kolem nás. A dostat se tak blíž k sobě, ke své intuici,“ vysvětluje mi a na její levé ruce si nelze nevšimnout prstenu oura ring, který mimo jiné měří srdeční a spánkovou aktivitu. Veronika mi ale doporučuje vést si pro začátek třeba jen deník, do kterého si člověk každý den zaznamená, jak se ten den cítil, soustředil, spal, po čem mu jak bylo. Už jen toto jednoduché pozorování vám může mnohé prozradit a vést k lepšímu pochopení vašeho fungování.
Houby dlouhověkosti
Takže proč mají biohackeři medicinální houby tak rádi?„Jsou adaptogenní, to znamená, že se přizpůsobí našemu vnitřnímu prostředí. V těle máme homeostázu, rovnovážný stav, který se pořád vylaďuje. A houby pomáhají udržovat normální stav této homeostázy. Takže když jste přestimulovaná, podílejí se na zklidnění, a když potřebujete stimulovat, tak vás nabudí,“ vysvětluje mi Veronika, zatímco si do kávy kape tinkturu z houby korálovce ježatého.
„A tohle zatím umí opravdu jen adaptogenní houby a byliny. V medicíně neexistuje formule, která by takový účinek dokázala napodobit. Medicinální houby obrovsky pomáhají se stresem, kterému jsme dnes vystaveni. Proto si také myslím, že jejich současná popularita není náhodná. Možná nám skrze lepší zvládnutí stresu mají pomoci dostat se víc k sobě, abychom měli sílu na to, některé věci vidět. Primární funkcí medicinálních hub je ale za mě podpora imunitního systému. Říká se jim také houby dlouhověkosti a ukazuje se, že lidé v Číně nebo na Sibiři, kteří je hojně využívají, žijí opravdu dlouho,“ říká odbornice.
Medicinální houby obsahují antioxidanty a také prospěšné polysacharidy a triterpeny, které mají antivirové účinky, podporují tvorbu protilátek a v neposlední řadě imunitě pomáhají s likvidací rakovinotvorných buněk. V souvislosti s obranyschopností pak biohackeři rádi zdůrazňují také blahodárný vliv hub na mikrobiom, tedy naši jedinečnou výbavu bakterií, hub a virů, které se vyskytují hlavně ve střevech a na kůži. Mikrobiom ovlivňuje například zdraví střevní stěny, to, jak dobře se nám skrze ni budou do těla absorbovat prospěšné látky, nebo naopak pronikat ty, které zrovna moc dobré nejsou.
Hoř pomalu
V jaké formě houby nejlépe brát?„Osobně mám nejlepší zkušenost s tinkturami, ale dobré jsou i rozemleté na prášek. Je dobré si hlídat jejich původ, jestli se pěstují opravdu v přírodě.“ A množství? „Hlavním heslem biohackingu je to, že rozdíl mezi jedem a lékem je dávka. A neplatí to jen v případě různých doplňků stravy, ale také třeba u meditace nebo otužování. Obzvlášť pokud s něčím začínáme, je vždy lepší zvolit menší dávku. Jsem pro jemnost a pomalost,“ říká Veronika. Důležité je také podle ní cyklit jakýkoli doplněk stravy, který bereme. To znamená, že brát rok každý den jedno a to samé není výhodná strategie. Náš systém si na to totiž zvykne, a když vám pak něco je, účinek už není takový, jaký byste potřebovali. „Pokud člověk bere adaptogenní houby, když mu nic není, tak v okamžiku, kdy onemocní, bude výhodné je vysadit a zkusit něco jiného.“
Tak kterou?
Veronika Allister radí, po které z medicinálních hub sáhnout a s čím konkrétně může pomoci.
Korálovec ježatý
„Tato houba je výborná na soustředěnost. Ideální pro lidi, kteří pracují hlavou a nedělají fyzickou práci. Pro studenty. Lepší než kafe a jiné dopingy, které ničí dlouhodobě neurony v mozku. Korálovec vám dá soustředěnost, ale zároveň je velmi jemný.“
Reiši
„Je skvělá na uklidnění, působí na parasympatikus, bloudivý nerv, který ovlivňuje uvolnění svalstva. Zlepšuje spánek.“
Cordyceps
„Pomáhá kyslíku dostat se lépe do buněk a tkání. Když děláte třeba nějakou dechovou techniku, dejte si předtím cordyceps.“
Chaga
„Královna dlouhověkosti. Mám ji nejradši ze všech medicinálních hub a také bych jí začala. Teď na podzim je ideální. Její účinky jsou celoplošné a časem k ní můžete přidat i nějakou další houbu, třeba ráno na soustředění korálovec a večer reiši. Houby se dají i kombinovat, to je na nich to skvělé.“
