Móda plná rasismu a ponížení: Jak je možné, že svět stále obdivuje Lagerfelda?

4 min čtení

4 min čtení

Jeden krok dopředu a deset nazpátek. Tak by se dalo popsat dění na fashion scéně, kterému v posledních měsících přihlížíme. Kanye West bez jakéhokoliv postihu rozdmýchává rasovou nenávist a pořadatelé módní akce roku – Met Gala – v čele s Annou Wintour se rozhodli nadcházející ročník zasvětit zesnulému Karlu Lagerfeldovi: návrháři, který sice dokázal mnohé, zároveň ale nikdy nešel daleko pro urážky na adresu lidí s velikostí větší než 34, představitelů hnutí MeToo a gay komunity. Kam se poděly snahy o inkluzivitu a mír v současném módním světě?

Sledovat poslední fashion události je jako vrátit se o dvacet let zpět. Přehlídková mola opět brázdí Kate Moss a Naomi Campbell, většina současných trendů znovu hlásá, že pokud chcete být „in“, musíte mít bezpodmínečně ploché břicho i hrudník a váš věk by neměl překročit 25 let. Do toho média i módní představitelé tiše uhýbají před Kanyem Westem, narcistní hvězdičkou, která nemá problém přehlídku své značky využít k proklamaci nenávisti vůči černošské komunitě.

TIP NA VIDEO: Připomeňte si slavnou éru supermodelek na začátku 90. let

Aktuální rozčarování z módní scény, které stále intenzivněji bublá pod povrchem, před pár týdny umocnila zpráva, že Met Gala 2023 se promění v glorifikaci návrháře Karla Lagerfelda. Nadcházející ročník má totiž podle organizátorů být primárně oslavou významné návrhářské tvorby. Proč ale zrovna Lagerfeld? Jako by snad pořadatelka Anna Wintour neměla na výběr z nespočtu dalších významných jmen, které na rozdíl od Lagerfelda vynikají společenskou a etickou neposkvrněností. Jen z nedávné doby se nabízí například nečekaně zesnulý Alber Elbaz nebo třeba Issey Miyake. Image a mýtus vytvořený okolo jednoho návrháře je v nejvyšších módních kruzích zjevně stále cennější než jeho skutečná povaha.

Důvodů, proč je Lagerfeld nešťastnou volbou, která poměry v módním světě vrací do hluboké, stereotypy zatížené minulosti, je hned několik. Na Instagramu mnohé z nich ihned po zveřejnění zprávy o plánovaném Met Gala trefně shrnula aktivistka a herečka Jameela Jamil. „Tento muž byl skutečně mimořádně talentovaný, ale svou platformu opakovaně používal velmi nenávistným způsobem zejména vůči ženám. A až do posledních let života neprojevoval lítost, nenabízel žádné usmíření, žádnou omluvu, žádnou pomoc skupinám, které napadl. Pro jeho kruté výpady nebylo žádné vysvětlení,“ napsala v úvodu svého rozsáhlého postu.

Loading

Sám jsem byl tlustý, tak vás nesnáším

Nikdo nechce koukat na ženy s křivkami,“ sdělil Lagerfeld německému časopisu Focus v roce 2009. V dnešním kontextu zní takové prohlášení od vizionářského návrháře, za kterého Lagerfelda mnozí dodnes považují, dost úsměvně. Navzdory znovu sílícímu důrazu na štíhlost se poslední podzimní světové fashion weeky staly edicí, na níž dosud nejvíce značek prezentovalo oblečení právě na ženách s křivkami. A objevily se i takové brandy, které do svého runway výběru obsadily i plus size muže. To by Lagerfeldovi nejspíš vůbec nebylo po chuti.

Návrhář se svou nenávistí vůči lidem s větší velikostí nikdy netajil. Byl též známý tím, že si na přehlídky a do kampaní záměrně vybíral modelky s velikostí maximálně 0 a 2 (v evropském měřítku jde zhruba o velikosti 30, 32 a 34). Bylo by nicméně zbytečné nahlížet v tomto ohledu na Lagerfelda jen jako na absolutního zlouna, který se vyžíval ve fatshamingu proto, že neměl nic lepšího na práci. Karl byl totiž primárně smutným mužem s vlastními fatfobními démony, kteří jej strašili po celý život. Do přelomu milénia totiž sám bojoval s váhou a vzhledem, s nimiž nebyl spokojený. Následně zhubl přes 40 kilogramů a ze své proměny vytěžil maximum. V roce 2005 vydal knihu o striktní dietě, z níž ještě nedávno čerpala mnohá lifestylová média, a upevnil tak svou pozici módního guru, který smí diktovat, která krása je přijatelná, a která už nikoliv. Opovrhování jinými než ultraštíhlými lidmi tak u Lagerfelda bylo primárně projevem osobních nejistot a nízkého sebevědomí. Nikterak ho to ovšem neomlouvá.

Karl Lagerfeld v roce 1990.

Karl Lagerfeld s Annou Wintour v roce 2015.

Urážky týkající se váhy ale nejsou jediným argumentem, proč je současná oslava Lagerfelda (nejen) na Met Gala nemístná. V roce 2018 se například vyjádřil k hnutí MeToo, bojujícímu proti sexuálnímu obtěžování, takto: „Pokud nechcete, aby vám někdo stahoval kalhotky, nestávejte se modelkou! Staňte se raději jeptiškou, místo v klášteře se pro vás vždy najde.“ Následovalo ještě několik veřejných povzdechů na téma, že si ženy po dvaceti letech znásilnění vymýšlejí. A navrch designér přidal ještě pár nadávek trefujících se do vztahů gayů.

Dostanu za obhajobu holocaustu vyhazov, nebo věčnou slávu?

Neméně kontroverzní bylo též Lagerfeldovo prohlášení směrem k bývalé německé kancléřce Angele Merkel, která se v době migrační krize rozhodla otevřít státní hranice uprchlíkům z Blízkého východu. „Není prostě možné, abyste – navzdory uběhlým dekádám – zavraždili miliony Židů a nahradili je miliony jejich největších nepřátel. Znám v Německu člověka, který si vzal k sobě domů mladého Syřana a po čtyřech dnech pronesl, že holocaust je to nejlepší, co Německo kdy vytvořilo,“ řekl v rozhovoru Lagerfeld. V tomto kontextu se sluší připomenout, že v roce 2011 byl za podobně antisemitsky laděné a pod vlivem alkoholu pronesené věty John Galliano zbaven pozice kreativního ředitele Dioru. Jeho kariéra se tím zcela rozsypala a návrhář pociťuje důsledky neuvážených výroků dodnes. Lagerfeldovi se místo toho dostává neutuchající pocty. Paradox?

Bývalý kreativní ředitel Dioru John Galliano dostal za antisemitské prohlášení pokutu 6000 euro a několikaletou podmínku.

Kde se stala ta chyba, že na jedné straně módní svět tlačí na politickou korektnost, snaží se zbourat zažité stereotypy týkající se ideálu krásy i rasy a postupně se demokratizuje, a na straně druhé se právě všech těchto zkostnatělých tradic a staré, zakořeněné nenávisti drží, případně před nimi schovává hlavu do písku?

Módní svět se mění. Lidé do něj přicházejí a zase z něj odcházejí. Jeho podobu i zásady krok za krokem proměňují požadavky nastupujících mladých generací, které již teď tvoří důležitou část zákaznického sektoru. Dokud budou ale jeho celkový ráz, klíčová módní média a akce typu Met Gala řídit lidé, jejichž největší sláva přišla v době založené na bezmezném shamingu lidí vymykajících se z tenké škatulky tehdejšího pojetí krásy, budeme nadále zažívat obdobné kontroverze. Zvykat bychom si na ně ale rozhodně neměli – ba naopak je nutné se stále hlasitěji ozývat. Jinak se nikdy nic nezmění.