Dědíme tloušťku po předcích? Co má na svědomí naše DNA, a za co si můžeme sami?

Dědíme tloušťku po předcích? Co má na svědomí naše DNA, a za co si můžeme sami? Zdroj: Shutterstock

Geny tloušťky. Jsme opravdu bezmocní nebo hledáme výmluvy?

Proč někdo jí jako nezavřený a netloustne, a jiný přibere už při nádechu? Co má na svědomí genetika, a co můžeme ovlivnit sami? 

Líbí se mi nohy modelky Karolíny Kurkové. Důvod je hlavně ten, že sama je mám úplně jiné: sloupovité, svalnaté, se širokými lýtky, kvůli kterým jsem si léta nekupovala úzké džíny. Sportuju, cvičím, celkem zdravě jím, moje nohy jsou sice pevnější, ale celkově se moc nemění.

Mohly by? Primářka Monika Golková z Anti-Aging kliniky v Praze říká, že ano, ovšem jen částečně. Genetika velí jinak.

„Naše genetika ovlivňuje vzhled naší postavy až ze 70 %,“ říká lékařka a vysvětluje: „Postavu můžeme zdědit po matce i otci, třebaže jsme opačného pohlaví. Když má jeden z nich silná stehna a lýtka, existuje větší než poloviční pravděpodobnost, že na tom budeme stejně. Pořád však zbývá poměrně velký prostor k tomu, abychom svou postavu ovlivnili, a to hlavně životním stylem.“

Jedno procento odlišnosti

Geny ovlivňují nejen tvar postavy, ale také tělesnou hmotnost, zpracování potravy, a tím pádem i rozložení tělesného tuku. Jsou určitou pracovní jednotkou naší DNA a dědíme je po rodičích nebo prarodičích.

Z 99 % jsou naše geny napříč lidským pokolením v podstatě totožné, zbývající jedno procento je však zásadní – právě to nás totiž odlišuje od všech ostatních.

„Náš lidský genom je už zmapován a obsahuje asi 25 000 genů, které ovlivňují náš život,“ upozorňuje odbornice. Ovlivňují nás však nejenom geny samotné, ale také faktory zevního prostředí, s nimiž přicházíme do kontaktu. Když se v genu vyskytne chyba (mutace), objevuje se nemoc, například obezita, ale třeba také nádor.

Pokračování 2 / 3

Stop výmluvám

„Nezhubnu, mám to v genech!“ To je asi nejčastější obhajoba lidí s nadváhou, kterým se nedaří shodit nadbytečná kila. Ačkoli genetika hraje výraznou roli, u většiny je toto konstatování jen výmluva. Geneticky zapříčiněná obezita, tzv. oligogenní, se týká asi jen 4 až 5 % lidí.

Důvod, proč se objevuje, je více poškozených genů a také souhra dalších okolností, například přejídání a nedostatek pohybu nebo některá další nemoc. Většina lidí s nadváhou trpí obezitou polygenní, jejíž rozvinutí zapříčiňují především faktory prostředí a my sami, tedy nesprávné složení stravy, nedostatek pohybu, špatné stravovací návyky.

Geny nám k tomuto typu obezity sice poskytují určitou „výbavu“, už je ale na nás, co s ní uděláme. Je to podobné, jako by vám někdo dal kupu peněz a vy s nimi měli určitým způsobem naložit.

Můžete se chovat zodpovědně, investovat a šetřit, anebo nezodpovědně, takže už za pár hodin nemusíte mít nic.

Vlastní směr

Pojďme se na to podívat konkrétněji. V genetické predispozici máte dané například častější vstřebávání tuku přímo ze střev nebo jiné hospodaření se sacharidy, případně jinou potřebu se hýbat.

Někteří z nás nepotřebují sportovat pravidelně, aby spálili dostatečné množství sacharidů pro udržení štíhlé linie. Naopak jiní se musejí hýbat třikrát týdně, aby si udrželi postavu v normě.

Pozitivní je, že tohle všechno se dá dnes celkem s velkou přesností zjistit pomocí genetických testů. Podle jejich výsledků si pak můžete zařídit život, stravování a pohyb tak, aby vám „horší“ geny škodily co nejméně.

Jinými slovy: tloušťka v genech existuje, ale znamená, že tlustí být můžete, ne musíte. Funguje to samozřejmě i obráceně. Genetické predispozice ke štíhlosti automaticky neznamenají, že se můžete bez výčitek ládovat čímkoli – a bez následků.

U většiny lidí se dřív nebo později následky dostaví. Kromě toho postava a kilogramy jsou pořád jen jedna stránka věci. Co zdraví?

Pokračování 3 / 3

Dobrý důvod pro změnu

Ať už máte v genech zapsáno cokoli, chcete-li být zdraví, budete se o to muset snažit.Pokud máte sklony k obezitě, bude muset být vaše snaha ještě o něco větší a hlavně trvalá.

Neděláte to ostatně jen pro sebe.

„Geny, které dostaneme do vínku, jsou neměnné. Ale rodiče, kteří pomocí zdravé životosprávy výrazně upraví svoji váhu, obvykle své návyky přenesou na své děti,“ říká Monika Golková.

To mimo jiné znamená, že snaha zhubnout ještě před otěhotněním není vůbec od věci. Genetiku tím sice nepřepíšete, ale nejde jen o ni.

„Neovlivňuje nás pouze genetika, ale také takzvaný mikrobiom – bakterie, které s námi žijí v souladu. Je jich přibližně 300 miliard.Zhubnutím, změnou stravování a lepšími životními návyky se upravuje složení těchto bakterií, které poté pozitivně ovlivňují nejen nás, ale i naše potomky,“ dodává odbornice.

Článek připravil časopis Dieta.