Vyhrajte boj s chutí na sladké a slané

10. prosince 2016
  • Vyhrajte boj s chutí na sladké a slané

    Co dělat, když chceme změnit životní styl, ale neumíme si představit život bez čokolády, chipsů nebo chleba se sádlem?


    Jídlo je vždy válka mezi rozumem a citem. Víte, co je zdravé, ale některým chutím zkrátka neodoláte. Aniž to tušíte, vaše oblíbené pokrmy jsou často spojeny s pocity.

    Emoční hlad je jiný, než ten fyzický, který signalizuje žaludek. Udeří náhle a zaměřuje se na konkrétní jídlo. Na rozdíl od fyzického hladu neslouží k nasycení, má změnit náladu, pocit nebo situaci.

    Co dělat, když chceme změnit životní styl, ale neumíme si představit život bez čokolády, chipsů nebo chleba se sádlem?

    Sladká past

    Chuť na sladké ohrožuje ženy víc než muže. Něžné pohlaví je emotivnější, a sladké jídlo je spojené právě s emocemi. Sladkosti se tak stávají spolehlivou „náplastí“ na bolístku, třeba při menstruaci nebo v menopauze.

    Lidské tělo reaguje na cukr velmi rychle. „Organismus musí při velkém množství jednoduchých cukrů nebo rafinovaného cukru změnit fungování. Od určité chvíle ho už nedokáže využít a mění ho na tuk, který se v těle ukládá,“ vysvětluje nutriční specialistka Kamila Novotná.

    Štěpení cukrů zajišťuje inzulin. Když se ho ve slinivce netvoří dostatek, cukr se neštěpí a zůstává v krvi. Výsledkem je obávaný diabetes.

    Chuti na sladké snáze odolají lidé, kteří kombinují sladkosti z rafinovaného cukru s ovocem. Kromě cukru totiž obsahuje také vlákninu, která snižuje glykemický index.

    Stop stav

    Říkáte si, že se sladkým okamžitě skoncujete? Tak jednoduché to není. Cukr je droga. Pokud milujete sladkosti tak, že den bez nich je pro vás utrpení, jste jednoduše závislí.

    „Mozek i tělo si pamatují uspokojení, které po konzumaci cukru přichází. Když pocítí jeho nedostatek, pošle vás koupit další čokoládu,“ říká nutriční specialistka.

    Okamžité rozhodnutí vysadit cukr podle Novotné mohou provázet komplikace. A to nejen chutě a pocity nepohody, ale i mdloby.

    Pomalu a promyšleně

    S rafinovaným cukrem je lepší přestávat postupně.

    „Pokud si klienti do čaje dávali šest kostek cukru, domluvíme se na třech. Po rafinovaném cukru přichází na řadu zdravější med. Učím je také začít využívat agávový sirup a stévii a nakonec dojdeme i k tomu, že dokážeme na správnou míru omezit i sacharidy z pečiva,“ vysvětluje odbornice. Jednu sladkou chuť podle ní lze často nahradit druhou, zdravější variantou.

    Nefunguje to ale vždy. Potíž u sladkého je v tom, že je hodně požitkové, spojené s reakcemi mozku, který pamatuje, co pro něj cukr představoval. Navíc si pamatujeme přesnou chuť oblíbené sladkosti. Když pak sníme ‚náhražku‘, mozek rychle zaregistruje, že to není to sladké, na které je zvyklý.

    U lidí, kteří mají slabost pro sladké, je lepší pracovat spíše se samotnou závislostí. Hledání náhrady je až na druhém místě.

    Chytrou volbou je ovoce a zelenina. Jednoduché cukry se vyplatí vyměnit za složené. Nacházejí se například v celozrnných výrobcích. K slazení lze použít například přírodní sladké sirupy nebo melasu, která obsahuje velké množství cenných minerálních látek.

     Sladké vábení

    Když hodně vyhledáváte cukr, mnohé to říká o vás i vašem těle. V případě cukru platí: „Za vším hledej psychiku.“ Pokud to bez sladkého neumíte, často vám schází lepší nálada.

    Stres a povinnosti jsou mimo jiné o poklesu hladiny hormonu serotoninu v mozku. Když mozku chybí serotonin, neraduje se. Zato když dostane cukr, pookřeje. Pokud chodíte hlavně pro čokoládu, je to podle odborníků signál nedostatku mědi, hořčíku, železa a chromu. Všechny tyto minerální látky lze naštěstí zdravě doplnit.

    Při krocení cukromilnosti můžete využít toho, že tělo při zpracovávání cukru spotřebovává velké množství vitaminu B, který ovlivňuje stabilitu nervové soustavy.

    Když není dost vitaminu B, stáváte se podrážděnější, když jste podrážděnější, saháte po sladkém. Zkuste se tedy zaměřit na dodávání vitaminů skupiny B.

    „Počítejte ale s tím, že to potrvá. Z praxe vím, že až zhruba po dvou až třech měsících tělo akceptuje fakt, že cukr nedostává,“ upozorňuje Novotná.

  •  Sůl nad zlato?

    Sůl je nejčastější dochucovadlo a tělo ji potřebuje. Potíž je, že ji najdeme téměř ve všem. Denní doporučenou dávku 5 g tak vesele překračujeme a často se pohybujeme až na hranici 12 g soli na den. A pro tělo se tak to, co mu do jisté míry přináší prospěch, stává tím, co mu škodí.

    „Nastává riziko vysokého krevního tlaku, neprospívá to ani ledvinám, vede to k zadržování vody v těle a otokům,“ vyjmenovává Kamila Novotná. Slaná chuť je navíc naše druhá základní, hned po sladké, takže návyk na ni máme zapsaný poměrně hluboko.

    Chipsy, slané sýry? Co milujete vy? Nebo si „jen“ potřebujete dosolit každé jídlo?

    Naléhavé chutě mohou být poslem zpráv o tom, že vaše tělo postrádá sodík, draslík, případně vápník, jehož vylučování z těla ovlivňuje již zmíněný sodík. Než vyhodíte slánku, chvilku to potrvá, zkuste ale pár změn.

    Zaměřte se na pitný režim: sůl vodu v těle zadržuje, chce-li tedy tělo více soli, možná má tak málo vody, že ji nechce za žádnou cenu pustit. Poohlédněte se po zdravějších zdrojích minerálních látek, které vám pravděpodobně chybí (viz tabulka). A experimentujte.

    Fígle nejen bylinkové

    Do kuchyně vpusťte i více bylinek.

    „Zvláště ty výrazně aromatické – tymián, provensálské bylinky, česká majoránka či oregano skvěle zamaskují fakt, že jídlo není moc slané. Skvělý je také česnek a cibule, které chuťovou pozornost odvedou jinam,“ doporučuje specialistka.

    Obecně platí, že teplá jídla jsou chuťově výraznější. A také to, že co opečete, i nasucho na pánvi, vám zachutná víc než totéž jídlo vařené ve vodě. "Ale abychom se drželi zdravého životního stylu, více než pečení doporučuji vaření v páře, které skvěle nechává vyznít skutečnou chuť jídla, stejně jako náročnější metoda vaření ve vakuu neboli sous vide,“ upozorňije Novotná.

    Tukem proti strachu

    O tucích víme, že jsou zdravé (omega-3 a 6 nenasycené mastné kyseliny, rostlinné tuky) a ty vyloženě škodlivé (živočišné, nasycené, transmastné kyseliny). A také je jasné, že když si s chutí dáváte pořádnou „mastnotu“, je to obvykle jídlo nadupané těmi nejnezdravějšími tuky. Tím si kromě obezity zaděláváte i na další zdravotní komplikace.

    „Je tu riziko kardiovaskulárních onemocnění, infarktu, mohou přijít žlučníkové kameny, rozvířit se hladina cholesterolu, ale také se ukázat hrozba, o které se moc nemluví. Z konzumace přepálených tučných jídel můžete onemocnět i rakovinou – při této tepelné úpravě totiž vzniká mnoho karcinogenů, což je důležité nepodceňovat,“ varuje Novotná.

    Situační chutě

    Zbavit se chutí na smažené, tučné jídlo je oproti předchozím případům komplikovanější o to, že chutě na něj patří k těm tzv. situačním – máte je spojené s nějakou situací.

    „Často je to s konzumací alkoholu. I proto by mělo zpočátku hubnutí platit, že alkohol do redukčního jídelníčku nepatří. Nejen proto, že je sám o sobě kalorickou bombou, ale i proto, že vytváří situace pro další výživové přešlapy. V těle alkohol stimuluje žaludeční šťávy, více sliníme a dostáváme na něco dalšího chuť, většinou právě na mastné jídlo,“ říká odbornice.

    Náročné rozšifrování

    Ptáte se, proč vás pořád něco nutí po těchto jídlech sahat? Pravda je, že ti, kteří bojují s prudkými chutěmi, to mají s přečtením signálů těla nejkomplikovanější.

    Z velké části jde o návyk na slanou chuť, takže jim chybí to, co milovníkům soli. Protože to ale často bývají chutě na tučné masové orgie, lze za tím hledat i potřebu doplnit si železo nebo vitaminy skupiny B.

    V případě tučných jídel dobře funguje určité „obcházení“. Milujete křupavé bramboráky? Nesmažte je, ale upečte v troubě, nasucho. Hranolky? Totéž! Už tím se příjem tuků rapidně sníží.

    „Pokud jste si například vydatně mazali chleba máslem, vyměňte ho za přijatelnější tuk – ten je třeba v lučině a jiných tvarohových sýrech. Chipsy z brambor nebo zeleniny můžete péct doma nebo si zvyknout na zobání přírodních ořechů, semínek. „Všude najdete tuky, ale tuky vhodnější nebo přímo zdravé,“ nabízí alternativy Kamila Novotná.

  • Co vám chybí a kde to hledat?

    Sladké

    Co vám chybí: hořčík, chrom, měď, serotonin, vitamín B
    Kde to najdete: oříšky, semínka, luštěniny, celozrnné pečivo, červené maso, mořské plody a řasy, klíčky
    Emoce: touha po bezpečí, útěše

    Slané

    Co vám chybí: sodík, draslík, vápník
    Kde to najdete: okurky, minerální vody, kvalitní mléčné produkty, mák, celer, semínka, brokolice
    Emoce: zlost, stres, flustrace

    Tučné

    Co vám chybí: vitamin B, železo, zinek
    Kde to najdete: houby, klíčky, kořenová zelenina, červená řepa, saláty, semínka, luštěniny
    Emoce: strach, úzkost

Jdi na homepageZpět na začátek
Další příběhy