Jak přestat myslet na minulost? Tahle metoda vám pomůže | Ženy.cz
 


Jak definitivně uzavřít minulost? Tahle metoda vám pomůže

20. srpna 2021 • 06:00
Moje minulost mě ovládá
Moje minulost mě ovládá • Foto: iStock.com

Stalo se to zas. Myšlenky vás už poněkolikáté zavedly do situace, která je dávno pryč, ale vy se k ní neustále vracíte. Zrada, trapná situace nebo nepříjemný rozhovor. Cítíte se zase pod psa. Proč ty dveře nejde zavřít a jít dál? Jak opustit minulost?

Jako lidé jsme obdařeni schopností pamatovat si smysluplné zážitky z minulosti, je to skvělá schopnost naší mysli. Jenže ta je fascinována zejména traumaty a nepříjemnými okamžiky a vede nás k tomu je znovu a znovu prožívat, navíc lehce přibarvené či nafouknuté. A tak se neustále točíme v kruhu minulosti a prožíváme v přítomnosti stres a všechny ty strašlivé pocity stejně jako tenkrát. Obíráme se o síly, nové možnosti a dobrou náladu. Navíc, když své návraty do minulosti verbalizujeme a opakujeme je lidem kolem nás, ničíme i je.

TIP NA VIDEO: Jak zvládnout vztek?

Jak dostat ze sebe vztek a přitom neublížit druhým

Jako matka mojí dávné kolegyně Zdeňky. I když už byla Zdenčina maminka s jejím tatínkem 20 let rozvedená, téměř každý víkend musela připomenout, jak strašný život s ním byl. Stačilo málo, třeba aby Zdeňka zmínila, že táta šel minulý týden do divadla, a máma hned začala, že když byli spolu, nikdy jí do divadla nevzal, na nic nebyl čas, o kulturu se nezajímal…

Pro Zdeňku to znamenalo promýšlet vše, o čem s mámou mluvit, aby zas nedošlo k návratu do minulosti. Možná se u vás jedná o podobný případ, možná je vaší neuzavřenou minulostí ostrá slovní výměna s kolegyní, možná trapná situace před přáteli, kterým se od té doby vyhýbáte. Co všechny příklady spojuje? To, že na ně nedokážeme zapomenout, vymanit se z jejich vlivu a ničíme si kvůli nim současný život. Jsme lidé a myšlenek na minulost se nezbavíme, ale návraty do minulosti je možné omezit tak, aby nás nebrzdily.

Proč se musíme vracet?

„Pokud se v myšlenkách stále vracíte do minulosti a nedokážete se od ní odpoutat, je velmi pravděpodobné, že zažíváte tzv. neuzavřenou záležitost, která si neustále žádá vaši pozornost, protože se chce uzavřít,“ vysvětluje Andrej Naščák, psycholog on-line poradny MOJRA.cz a poukazuje na to, proč se tak děje. „Jedná se často o nějakou situaci či vztah, ve kterých něco nebylo zcela odžité a vědomě vyjádřené.“

Může to být lítost nad tím, že jsme se druhému doteď neomluvili. Strach z toho, že se to bude opakovat; že se znovu rozejdeme nebo ztrapníme při prezentaci. Často to bývá i hněv, který nedá naší minulosti spát. Hněv, který jsme prožili jen v sobě a nikdy jej neventilovali. Vina za to, že jsme možná neřekli celou pravdu a tím se situace zkomplikovala. Co stojí za obsedantním připomínáním minulosti?

Co je uvnitř, potřebuje ven

A to doslova. S veškerým přiznáním, potlačenými pocity a upřímností. „Základem je přiznat si a uvědomit si pocity, které ve vás situace vyvolala, ale vy je potlačujete. Často chceme odpustit a zapomenout, ale někde uvnitř stále cítíme smutek, křivdu nebo hněv a tyto emoce je nutné si nejprve uvědomit, často i vyjádřit a tím směřovat k uzavírání celé situace,“ doporučuje Naščák. Potřebujeme stopnout neustálé co kdyby: Co by se stalo, kdybych tenkrát nezaložil firmu, nevzal bych si Martu, co kdybych řekl, co si opravdu myslím…

Koučka Hana Mezerová v podcastu Jak opustit minulost na serveru Život jako hra vysvětluje, proč je to nutné: „Tyhle myšlenky nás blokují i pro budoucí vztahy a rozhodování. Taháme si do nových věcí staré pocity a opakujeme staré chyby, nebo se nemůžeme hnout z místa.“ Výčitky jsou tu s námi denně a my nejsme schopni je zastavit. V případě, kdy neustále dokola vytahujeme minulost, to děláme proto, že se to stalo naším návykem, ve kterém se cítíme jistě, nebo neustále toužíme po pochopení druhých.

Autoterapie psaním

Je několik metod, které vám s odpoutáním od minulosti mohou pomoci. Jestliže cítíte, že už se z těchto neustále vracejících se myšlenek stává problém a nic k jejich zastavení nepomáhá, je na místě kontaktovat odborníka v podobě kouče či psychologa. Než se ale vydáte k profesionálovi, můžete zkusit samoléčbu. Andrej Naščák doporučuje psaní. Pomoci může autoterapie napsáním dopisu o situaci, adresovaném osobě, se kterou je situace spojená. Můžete si tak snadněji uvědomit své často nežádoucí pocity. Je na vás, zda se dopis potom rozhodnete zahodit, nebo je pro vás důležité ho i poslat.“ 

Je to velmi jednoduchá metoda, která pomáhá. Při psaní se nedržte při zemi, opravdu napište, co vás štvalo, jak jste situaci vnímali, jak moc vám ublížila, z čeho máte strach, a pište a pište. Uvidíte sami, že dokud to ze sebe vše nedostanete, ruka ani mysl se vám nezastaví. 

Tuto metodu využila i Dominika Nicha Marhoul, autorka knihy Z deprese ke štěstí, kde popisuje svou cestu z depresí. Jedna z cest byla nutnost odpuštění. „Rozuměla jsem tomu, proč i nač je dobré nechat minulost jít, ale bála jsem se, že tím ztratím kus sebe… Vzala jsem si papír a napsala všechno. Nenávist k sobě samé, co jsem udělala i neudělala. Otevřela jsem se na chvíli všem těm pocitům. Bez souzení, bez varování, bez komentářů. Nikdo to nikdy neuvidí, říkala jsem si. A psala jednu věc za druhou. Slova, pocity, věty, chutě, prostě všechno, jak to přišlo. Čím déle jsem psala, tím rychleji to šlo ven. Pak mi najednou došla slova. Najednou jsem koukala na tři plně popsané papíry. Cítila jsem, jak uvnitř mě vznikl prostor… Cítila jsem se smířená s tím, co se stalo.“

Jestliže nechcete psát, mluvte. Řekněte nahlas vše sami sobě. Můžete si to i nahrát a pak je jen na vás, zda záznam smažete, nebo ho pošlete k uším, které ho mají slyšet. Obojí bude velkým krokem k tomu, abyste přestali být otrokem minulosti a stali se architektem budoucnosti.

Jdi na homepage Zpět na začátek

Horoskopy