Poznejte je skrze knižní novinky: 3 Češky, které se proslavily i ve světě

Jedna oslnila svojí krásou, druhá svým hlasem a třetí malbou. Jejich tvář není lidem na celém světě neznámá, jsou slavné tak, až je těžké pochopit. Jejich cesta k úspěchu však nebyla jen procházka růžovým sadem. Všechny tři se nám teď představují v letošních knihách. Poznejte Toyen, Taťánu G. Brzobohatou nebo Dagmar Peckovou víc.

Taťána G. Brzobohatá: Pokračování příště

Pokračování příště..., Taťána Gregor Brzobohatá, 349 Kč, Esence

V Čechách ji zná každý a ve světě má také své jméno. V roce 2006, kdy se stala světovou vítězkou Miss World 2006, věděl o České republice celý svět. Od té doby uplynula řada let a Tánin život se naplnil mnoha zkušenostmi. Zažila toho, jak sama říká a píše ve své nové knize Pokračování příště..., dost. „Znáte ty stavy, kdy se chcete ze všeho vypsat? Kdy se na chvíli zastavíte, zpětně se díváte na svůj život a říkáte si: „To je teda nářez! Tohle všechno jsem zažila?“ Jestli je znáte, tak mi jistě porozumíte v mém záměru tuhle knížku napsat. Ale pokud ty stavy neznáte, třeba Vám tahle knížka pomůže je v sobě objevit. A třeba taky ne a jen Vám zpříjemní chvíli. I to budu považovat za svoje malé vítězství. A co že to tedy je? Není to biografie a nejsou to vyloženě ani memoáry. Pohádka pro dospělé, detektivka či jakákoliv jiná beletrie to taky nejsou. Osobně bych to nazvala takovou vážně nevážnou knihou o všehochuti života, která by možná mohla snad i někoho inspirovat,“ říká Taťána, zakladatelka a předsedkyně správní rady nadace Krása pomoci, influencerka a aktivistka, česká topmodelka, světová vítězka Miss World 2006 a SDGs ambasadorka OSN. Zároveň také dívka z Opočna, která si ráda píše deníky a ochutnává život všemi jeho dostupnými, odvážnými, ale i nedoporučenými chutěmi.

Loading

Ukázky z knihy:

Zapisuj si ty myšlenky nebo přání a měj to při sobě. Nemusíš to mít pořád na očích, třeba na ledničce, jako když držíš dietu, a tak tam nalepíš nějaký motivující obrázek nebo citát. To ne. Tohle je niterná věc. Já si píšu už od dětství deníky a všechny nápady, myšlenky i sny jsem si schovávala právě do nich. Nejsem zrovna trpělivý typ člověka, takže jsem vždycky ihned začala přemýšlet nad tím, co by bylo nejlepší pro to či ono udělat, aby se věci vyvíjely podle mých představ a přání, jak na tom začít pracovat. Tohle ale není ze začátku vůbec nutné. Je to jako se semínkem, napřed je ho třeba zasít, pak počkat, až začne klíčit, a podle plodů pak sami poznáme, kdy můžeme sklízet. Každopádně je třeba to semínko pravidelně zalévat a to znamená, že je nezbytné se postupně připravovat na to, že se dřív nebo později objeví příležitost, která nás ke splnění onoho snu nebo přání nebo ke zhmotnění myšlenky přivede nebo přiblíží.

TIP NA VIDEO: Nejkrásnější ženy