Krásné ilustrace, které zdobí produkty českých značek. Jak malby vznikají?
Zamilujete se někdy do vzoru šátku, krásného přebalu knihy nebo do obrázku na nádobí? Není divu! Ilustrace mají obrovskou sílu a produktům vtisknou jedinečnost. Představujeme vám české projekty a značky, kde ilustrace hrají prim.
Martina Loudová Pipková, značka Fashion M&M, ilustrátor Jakub Ječmínek
Martina si s Jakubem padla do noty profesně i lidsky a jejich spolupráci nic nebránilo. Martina přemýšlela, jak by mohla vylepšit své modely, na kterých chtěla mít jedinečné vzory, které nebude potkávat u konkurence na každé přehlídce. A ilustrátor Jakub Ječmínek si už dlouho pohrával s myšlenkou, že by se jeho díla hodila na oblečení. „A jak to v mém životě bývá, zafungovalo typické kvantové tvoření reality, kdy myšlenkou můžeme měnit náš svět. Když přišel fotograf Jan Strnad s nápadem přenést má díla na vzory pro oblečení Fashion M&M, byl jsem nadšený,“ říká ilustrátor Jakub Ječmínek o propojení s Martinou. „Vesmír je mou inspirací. Mé obrazy zachycují kosmické principy, které utvářejí náš osud. Přenáším na plátno energie a vibrace, které ke mně přicházejí. Snažím se zachovat čistotu zachyceného principu a vyvážení kompozice. Zpočátku si Martina vybírala z mých již hotových děl. Dnes už si sama řekne, jaké barvy se nosí a co by si přála. A já se pak nechávám tímto zadáním volně vést.“
A jak pozná Martina, že se bude ilustrace a celkově produkt líbit? „Vždy se s Jakubem a mojí pravou rukou Lenkou společně radíme. Za těch 16 let, co Fashion M&M existuje, už tuším, co se bude zákazníkům líbit. Nejsem jen návrhářka, zároveň jsem i obchodník. Každou kolekci jezdím osobně ukázat a nabídnout mým obchodním partnerům, majitelům butiků po celé ČR. Zjišťuji jejich potřeby, které se v následující kolekci snažím reflektovat. Tvořím modernější modely, v nabídce mám ale vždy několik stylů, aby si mohl vybrat opravdu každý.“ Spolupráce jim oběma vyhovuje a každého z nich obohacuje. „Jako první u nás jsem pořídila technologie, které umožňují přenášet umělecká díla na látku a z ní šít modely. Bylo zajímavé se učit, jak kalandrovací a jiné stroje fungují, a ladit celý proces k dokonalosti. Ovšem největší radost mi dělá, když vidím, že se naše modely zákazníkům líbí a dobře se jim nosí,“ říká nadšeně Martina a Jakub jí se stejnou emocí doplňuje. „Nejvíce mě baví, že moje díla „ožijí a chodí“ po světě. Ostatní na ně reagují, protože se nejedná o obyčejné vzory, ale o přenesené originály. Lidé si je prohlíží do detailu, vzbuzují a upoutávají jejich zvědavost. Mou tvorbu tak na svých šatech představují svému okolí.“
Projekt a kniha Hrdinky, pod vedením Renáty Fučíkové; studenti Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni
Projekt Hrdinky vznikl jako semestrální projekt Ateliéru didaktické ilustrace na SUTNARCE (Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara). „Už v roce 2017 jsem věděla, že se blíží významné výročí československého ústavního zákona, který dal našim ženám zákonnou rovnoprávnost s muži. Zaměřili jsme se na hrdinky skutečné, ale i literární i filmové, vedle toho i na ryze ženský svět – mateřství, stárnutí, tělesné funkce, odlišná psychologie. To vše se dá vyjádřit obrazem,“ vzpomíná na začátky projektu Renáta Fučíková.
Ilustrace vznikaly po dobu tří semestrů a nakonec se tvůrci soustředili pouze na reálné ženské osobnosti, neboť se ukázalo, že jejich příběhy byly mnohem intenzívnější než osudy fiktivních hrdinek. A tak se zrodil soubor téměř stovky portrétů významných žen české historie. Ty se opírají o dobová vyobrazení a fotografie a zároveň zdůrazňují povahu a dílo portrétovaných hrdinek. Jak se líbily veřejnosti? Renáta Fučíková přiznává, že na líbivost vůbec nesázeli, spíše naopak kladli důraz na kvalitu obsahu. „Naše portréty jsou výtvarně výrazné a zároveň obsahově kvalitní. Dobrá naučná ilustrace totiž v sobě musí nést informaci, nějaké sdělení – ale zároveň musí být i esteticky náročná. To, že se naše kniha líbí a prodává, svědčí o dobrém vkusu čtenářů. Jako tým autorů a ilustrátorů jsme rádi, že naše společné dílo, tak pečlivě vytvořené a graficky upravené, nalezlo takový ohlas u publika. A samozřejmě to svědčí i o tom, že téma ženské role a emancipace v naší společnosti hodně silně rezonuje.“
Projekt silně formovala i věhlasná spisovatelka Kateřina Tučková. „Právě ona nám nabídla soupis méně známých hrdinek z 19. století. My jsme zase měli zpracovanou řadu hrdinek ze středověku a naopak ze současnosti. Díky tomu bylo možné vytvořit nejen tuto knihu, kde se výběr portrétů zúžil na šedesát, ale i výstavu, která obrazem šíří v zahraničí povědomí o naší ženské historii,“ s díky uzavírá Renáta Fučíková.
Martina Karafiátová, značka Silky Gang a ilustrátorky Gabriela Plačková, Martina Fischmeister
Už od založení značky luxusních hedvábných šátků Silky Gang Martina Karafiátová, zakladatelka a kreativní ředitelka, chtěla, aby vzor na šátku nebyl jen pouhá dekorace. Proto začala spolupracovat s ilustrátory, kteří umí vyjádřit příběh se zajímavou výtvarnou zkratkou. „To, že při prohlížení ilustrace na šátku Silky Gang můžete objevovat stále nové detaily, které dávají smysl celému vzoru, považuji za typické a zásadní pro naše šátky,“ vysvětluje Martina Karafiátová, proč začala spolupracovat s ilustrátory.
A jak vnímají spolupráci autorky ilustrace Zlaté rybky nebo Sněhurky? „Martina má přehled, co se děje na poli designových šátků, co klientela ráda nosí, co jí sluší, a hlavně kam chce, aby se její kolekce dál rozrůstala,“ shodují se obě ilustrátorky, kdy Gabriela Plačková pokračuje ve výběru motivu. „Pro mě vybrala na míru motiv Zlaté rybky, protože ryby už se v mém ilustrátorském portfoliu dříve objevily. Probraly jsme společně kompozici a navrhla mi preferovanou barevnost tak, aby šátek zapadal do letní kolekce a byl mezi ostatními šátky něčím úplně novým. Já pak zasedla k počítači a kompozici a barevnost skicovala a rozvíjela.“
Výběr druhé ilustrátorky byl trochu odlišný. „Pro mne je to osudová pohádka, spojená s dětstvím, a dokonce mi Martina řekla, že i jako Sněhurka vypadám, takže bylo jasno. Práci na samotném šátku předcházel dlouhý proces vymýšlení kompozice a barev. Inspirovaly jsme se malou kreslenou skicou od Martiny a já jsem ten nápad dál rozvíjela na počítači,“ říká druhá ilustrátorka Martina Fischmeister.
Avšak u tvorby šátku to najednou není jen o ilustraci, která bude viset v rámu na zdi nebo v portfoliu na internetu. Šátek se musí hodit barevností k pleti, motiv se různě skládá, krčí, je neustále v pohybu. Navíc ilustrátoři pracují s velkým formátem, takže míra detailu, preciznosti a promyšlenosti musí být opravdu vysoká. „I když je nyní v portfoliu značky dvanáct vzorů a pilně pracujeme na letní i podzimní kolekci, pokaždé je to s novým autorem výzva. Záměrně hledám ilustrátory, kteří pracují i různými výtvarnými technikami. I když digitální ilustrace je nejbezpečnější cesta pro to vytvořit dobrý výstup pro tisk na hedvábí, jelikož ten má svá specifika, snaha zkoušet jiné cesty a postupy, to je to pravé dobrodružství,“ říká energicky zakladatelka značky Martina Karafiátová.
Petra Šestáková, ilustrátorka a autorka knihy Teena aneb Skutečný průvodce knihy pro holky
Knihu Teena od počátku koncipovala Petra Šestáková se spoluautorkou Veronikou Tichou jako deník. A to jednoznačně určovalo, jak bude grafika vypadat. Měla působit jako skutečný ručně psaný deník puberťačky, která řeší běžné životní situace. „Každá holka v období puberty si většinou zapisuje svoje pocity do nějakého notesu a doplňuje je kresbami nebo si vystřihuje obrázky a vlepuje k zápisům. Měly jsme obrovské štěstí na grafičku Adélu Geislerovou, která náš koncept chytla tak zvaně na první dobrou. Byla to od ní odvaha, protože každá stránka je jiná a neexistoval layout, kam by jen nakopírovala text a bylo hotovo. Pracovala postupnými krůčky a citlivě komponovala moje kresby do textu.“
„S kresbou koketuji několik let. Absolvovala jsem mnoho kurzů kreslení a nejvíce mě chytil skečink.Tedy kreslení fixem. Říkala jsem si, že to je přesně ten styl, který deníku bude sedět. Aby to vypadalo autenticky, tedy, že si to kreslí 13letá slečna, moje schopnosti stačily. Verča (spoluautorka knihy) mě v tomto ohledu velmi podporovala a ujišťovala mě, že se jí kresby líbí a je to skvělý nápad,“ hovoří o svém rozhodnutí i knihu ilustrovat vizážistka a osobní stylistka Petra Šestáková.
A jak věděla, že se její ilustrace budou líbit? „Byly jsme od začátku obě bytostně přesvědčené, že je to skvělý nápad a koncept. A když něčemu věříte, tak se to prostě musí povést. Navíc, když máte úžasnou parťačku a grafičku, která vám naslouchá a je otevřená nápadům, tak to je nejvíc. Vždy, když jsme od grafičky obdržely další balík její práce, měly jsme obě příjemné chvění po celém těle. Bavil nás celý ten proces tvorby až po schvalování náhledů v tiskárně. Pevně věřím, že je to z naší knihy cítit, daly jsme tomu lásku a kus sebe.“
Vendula Pucharová Kramářová, značka oblečení PECKA
Vendula Pucharová Kramářová se ilustraci dětských knih věnuje už od střední školy. První kniha jí vyšla už v osmnácti letech, ale aby se mohla ilustracemi živit, musela je uplatnit praktičtěji. „Protože mě odjakživa zajímala móda, začala jsem aplikovat ilustraci na oblečení, a tak vznikla moje módní značka PECKA. Mým velkým tématem při studiu v ateliéru Tomáše Lahody na FaVU VUT v Brně byla krajina, zvířata a později folklórní ornament. Malby byly spíš takové velkoformátové ilustrace, hodně jsem používala stylizaci. Právě vztah k folklóru má kořeny už v mém dětství, bavilo mě aplikovat lidový ornament na běžné oblečení, nejen na tradiční kroje, které si vezmete párkrát za rok. Naopak mi nepřišlo zajímavé jen opakovat něco, co už bylo vytvořeno. Z tvarosloví tradičního ornamentu samozřejmě čerpám inspiraci, ale upravuji si barevnost, přidávám další prvky, hlavně zvířata a jiné přírodniny, které pro mě mají zvláštní, často osobní význam. Hodně cestujeme, nebo alespoň trávíme čas v přírodě, i tam se mi dobře tvoří, všímám si zajímavých rostlin, kombinací barev, zvláštních tvarů listů, květin nebo hub.“
Jak pozná Vendula, že se budou její ilustrace a produkt celkově líbit?
„Myslím, že na to by se neměl nejen ilustrátor, ale jakýkoliv tvůrce vůbec ohlížet. Na tvorbě je moc dobře poznat, zda to myslíte vážně, upřímně a stojíte si za svým. Já jsem byla například zpočátku dost odrazována od vytvoření PECKY, že je moc specifická a divoká, že si nenajde své publikum, že lidi nebudou mít odvahu nosit tak výrazné oblečení. Ale opak je naštěstí pravdou. Lidi, co PECKU nosí, jsou tak různorodí! Je to úžasné, nezáleží na věku ani povolání. A myslím, že je to hlavně proto, že mojí tvorbě věří, že je autentická.“
