Víc než kýč a rudé karafiáty: MDŽ má smysl slavit i v moderní době

V kontextu Česka je poněkud zatížený totalitním režimem, jenž si ho na dlouhá léta přivlastnil: Mezinárodní den žen ale má své místo i v moderní společnosti. Je to každoročně se opakující příležitost, během které můžeme otevřeně mluvit o důležitých tématech feminismu, jakými jsou například genderová rovnost, reprodukční práva nebo třeba sexualizované násilí. Ostatně, právě to je původním významem svátku, který slavíme 8. března.

Trsy karafiátů pro vzorné soudružky z kanceláře (a posléze také zástupy opilých soudruhů užívajících si oslavu kolegyň naplno) nebo recitování před tabulí paní učitelce. Mezinárodní den žen patří mezi ty svátky, které si minulý režim v Československu přivlastnil a využil k vlastním propagandistickým účelům. Není tedy divu, že dnes se 8. března řada Čechů tváří, jakože se nic zvláštního neděje. Historie MDŽ ale sahá mnohem dál a po jejím bližším prozkoumání je nutné uznat, že tento svátek má své místo i v současném světě a společnosti. Původ dne, který oslavuje ženy po celém světě, je třeba hledat na Západě, dokonce přímo v americké metropoli: v New Yorku.

TIP NA VIDEO: Kde vznikl Mezinárodní den žen?

Právě tam totiž 28. února 1909 proběhly oslavy historicky prvního Svátku žen, který vyhlásila Americká socialistická strana na popud aktivistky Theresy Malkiel. Později se začalo tradovat, že měl svátek připomínat 8. března 1908, kdy newyorské švadleny uspořádaly velkou demonstraci za volební právo žen. Historikové ale přímou souvislost mezi těmito dvěma událostmi nepotvrdili.

Pravda nicméně je, že právě na tehdy velmi živý boj za volební právo žen navázala v roce 1910 německá aktivistka Clara Zetkin, když na první mezinárodní ženské konferenci Druhé internacionály (mezinárodní socialistické organizace, pozn. red.) v Kodani prosadila mezinárodní pořádání svátku svých souputnic (a samozřejmě nejen těch aktivních v občanských iniciativách). Od roku 1911 se pak Svátek žen slavil v Německu, Švýcarsku, Dánsku, Rakousku-Uhersku a samozřejmě také v USA. Neměl ještě pevné datum, ale zpravidla připadal na přelom února a března.

Aktivistka Clara Zetkin (vlevo), která v roce 1910 iniciovala vznik pravidelného, každoročního svátku žen. Autor: Wikimedia - Volné dílo

8. březen se ustálil až po revolučním roce 1917: tehdy v Petrohradu prošel průvod demonstrantek požadujících mír a chléb. Následujícího roku se příležitosti a Svátku žen chopili bolševici. Ti se postupně snažili upozadit původní, silně feministický význam svátku a z MDŽ udělali apolitickou úlitbu něžnému pohlaví, aby se necítilo odstrčené.

Pověst MDŽ ve světě částečně napravila OSN roku 1975, kdy jej uznala jako oficiální svátek coby Den mezinárodní solidarity žen za rovnoprávnost, spravedlnost, mír a rozvoj. Tímto rámováním se jej pokusila navrátit k jeho původnímu významu, který má svou platnost i dnes.

Britský plakát ke Dni žen z roku 1974. Autor: Wikimedia - Volné dílo

Využijte tedy příležitosti a 8. března si připomeňte, za co ženy ještě pořád musejí bojovat. Za rovné pracovní podmínky i platové ohodnocení. Za uznání, kterého se nedostává pracujícím matkám a samoživitelkám, a naopak proti diskriminaci těch, které se rozhodnou ze stereotypních ženských rolí vystoupit. Za svět bez sexismu, sexualizovaného násilí a obtěžování.

Současná situace je minimálně v západním světě sice lepší, než jaká byla před více než 100 lety, pořád ale není ideální. Mezinárodní den žen je skvělou příležitostí připomenout si a oslavit neuvěřitelnou, v mnoha ohledech jedinečnou sílu, již právě ženy mají. Oceňte to třeba i tím, že nějakou drobnost darujete i sama sobě.