Když hysterka… je váš muž!
Taky znáte ten typ? Emoce přes čáru, výlev kvůli nepovedenému gólu nebo nespravedlnosti světa? Vítejte v klubu. Nejste sama. A rozhodně nejste blázen. Říká se, že hysterické bývají ženy. Jenže pak přijde život, zkušenosti a realita ve společné domácnosti. A vy zjistíte, že hysterka může mít vousy, pupek, chlapský hlas… a klidně i titul MBA.
Jak poznáte, že máte doma hysterku?
1. Dramatizuje drobnosti
Něco zapomenete a on má pocit zrady národa. „Koupila jsi to mléko? Tys nenapsala mojí mámě, že nepřijedeme? Nebo snad (proboha!) nedoplnila jsi toaletní papír?“
Z maličkosti se během tří minut stává zásadní morální selhání. Závěrečný monolog bývá delší než poslední díl Hry o trůny.
2. Nálady mění rychleji než Bridget Jonesová
Ráno vás probudí pusou na čelo a pohledem, jako byste byla bohyně. V poledne vás ignoruje, protože „jsi se teda taky mohla ozvat“. A večer? Večer se dozvíte, že nemá náladu, protože pršelo a on si zapomněl vzít deštník.
Stačí jedna špatně zvolená odpověď nebo lehce ironický tón – a jste v emocionálním minovém poli.
3. Potřebuje pozornost a uznání jako dvouměsíční štěně
Uklidil boty? Uvařil vám kafe? Pověsil prádlo? Očekává reakci. A ne ledajakou. Potřebuje pochvalu, nadšení, radost. Pozor! Hlavně přesvědčivě.
Jinak přijde smutek, dotčenost a případně i pasivně-agresivní: „Takže já doma nic nedělám? A co dneska ty boty?“
A když opakovaně selžete v roli domácího cheerleadera, začne bojkot. A bude se na vás ostentativně dívat, jestli si ho všimnete.
Jak tedy na něj?
1. Zůstaňte klidná
Hysterie potřebuje publikum – bez něj ztrácí drive. Ale hlavně: nikdy neříkejte „uklidni se“. To je jako hodit sirku do benzínu.
Raději mu naslouchejte a ujistěte ho, že chápete tu nespravedlnost světa, která ho právě drtí. I kdyby to byla jenom cedulka na tričku, co ho zrovna škrábe.
2. Překládejte z řeči hysterikovy
„Lidi jsou fakt nevděční.“ = „Potřebuju obejmout, měl jsem těžký den v práci.“ „Dělej si, co chceš“ = „Jsem dotčený a čekám, že mě budeš přemlouvat.“
Zní to jako blbost? Možná. Ale funguje to.
3. Humor jako záchranný kruh
Pokud situace dovolí, jemný sarkasmus může pomoci. Například: „Miláčku, pokud mě chceš obvinit i z tání ledovců, sepiš mi to prosím v bodech.“
Ale pozor, příliš ostrý humor může být rozbuška. Testujte opatrně.
A co když… za tím vším není hysterie?
Možná nejde o přehnanost, ale o hlubokou potřebu být viděn, slyšen, potvrzen. Možná vás jen neumí požádat o blízkost jinak než výbuchem. Možná je tahle jeho „hysterie“ jen zoufalá forma komunikace, kterou nikdo nikdy nepřeložil.
Možná tedy nepotřebujete silnější nervy, ale přesnější překladový slovník. A nebo taky jen čas na víno, vanu a ticho.
Protože i vztah s hysterikem může fungovat, ale chce to víc trpělivosti, nadhledu… a ideálně špunty do uší.
