Tělesno: Proč by dospělá ženská měla vypadat na dvanáct?

29. října 2021 • 06:00
Kateřina Horáková v pravidelném sloupku Tělesno otevírá témata o těle a sexualitě • Foto: Kateřina Horáková

Mít chlupaté podpaží, nohy či klín je trend, který v posledních letech nabírá na síle a je módním výstřelkem stejně jako viditelným statementem v boji za normální holky. Generace mileniálek, do které patřím i já, to řeší dvojnásob. Celou pubertu jsme totiž žily v představě, že jedině holá je dobrá.

V roce 2017 se fitness influencerka Morgan Mikenas dostala do hledáčku bulvárních a lifestylových médií; ne snad pro svoje sportovní výkony, ale kvůli selfie, na které měla neoholené, hustě zarostlé nohy. Úprava ženského tělesného ochlupení je od té doby diskutovaným tématem, které nabízí prostor pro feministické statementy, ale i novou marketingově nosnou oblast pro kosmetické firmy. Mě ale dnes už nechává víceméně chladnou. Chlupy pro mě, stejně jako pro většinu žen mojí generace, byly největším problémem v období dospívání.

TIP NA VIDEO: 100 let úpravy chloupků: Jak se upravovaly naše prababičky?

100 let úpravy chloupků: Vosk, cukrová pasta nebo šmirgl! VIDEO Youtube.com/Allure

 

Živě si pamatuji moment, kdy jsem si poprvé oholila nohy. Bylo mi 13 a tajně jsem si na to půjčila máminu žiletku. Samozřejmě na to přišla a já dostala vynadáno. „Tak, a teď máš smůlu, narostou ti tvrdý černý chlupy!“ strašila mě tehdy. Nohy jsem si oholila na sucho, takže jsem je ve výsledku měla poseté malými stroupky, za což se mi dvě zkušenější spolužačky – ty samé, co mě k holení přemluvily – nelítostně vysmály. Děti jsou prostě boží.

„Já si nohy poprvé oholila ve 14. Bylo to podle mě logické vyústění toho, že jsem v Top dívce a dalších časopisech neustále viděla reklamy na různé holicí prostředky. Veet, holicí pěna Gillette… Všechny chlupy na těle, co nebyly vlasy, řasy nebo obočí, byly zkrátka nežádoucí,“ řekla mi k tématu moje kamarádka K. Jsme skoro stejně staré, a tak jsem se jí ptala, jestli si to z puberty vybavuje stejně jako já. „Řešila jsem to hodně dlouho, dnes už skoro vůbec, rozhodně ne nohy a klín. Drží se mě jen holení podpaží, a to proto, že je mi to tak příjemnější. Mám pocit, že se tolik nepotím a zarostlé podpaží se mi na mě ani nelíbí.“ Mám to podobně.

Krotká malá holka

K. je fotografka a mimo jiné fotí akty. S viditelně neoholenou modelkou se poprvé setkala před pěti lety, kdy k ní na focení přišla známá. „Věděla, že se bude svlékat. Přišla a byla úplně chlupatá. Nejdřív mě to dost zaskočilo, protože jsem žila v tom, že když vím, že se budu odhalovat, perfektně se oholit je nutnost,“ vyprávěla mi K. Narazila tím na něco, co si obě dobře pamatujeme: ten pocit, že když jdeme na rande, musíme se všude vyholit, protože kdyby náhodou došlo na intimnosti a my měly nějakou část těla chlupatou, bylo by to trapné a antisexy. Já i K. si tohle z období dospívání živě vybavujeme, přitom ani jedna z nás nikdy od partnera neslyšela jedinou narážku na stav našeho ochlupení.

V jiné mojí kamarádce, Janě, se dojem, že jen holá je sexy, taky držel roky, a tak si zřetelně vybavuje momenty, kdy postupně začala přicházet na to, že ochlupení na ženách může být pro muže naopak velmi hot. Jana svoje chlupy nijak zvlášť nekrotí. „Holení klína mi postupem času začalo vadit, protože je to vlastně nepříjemné. Nejrůznější zarudnutí, pupínky... svědí to a navíc to stejně roste hrozně rychle. Paradoxně být oholená je pro mě nehygieničtejší než mít bobra,“ řekla mi s tím, že vztah k ochlupení se jí proměnil i během lockdownu, kdy jí holit si cokoliv prostě nedávalo smysl.

A tak se nabízí otázka, kde se v nás vlastně vzala ta představa, že se to klukům líbí. Prohlásit, že jsme si to vykonstruovaly samy v důsledku vyrůstání v intenzivní marketingové masáži, zřejmě není nic objevného. V nejovlivnitelnějším období našich životů nám bylo do hlavy vtloukáno, že se musíme holit, abychom byly krásné a cool, abychom se líbily. „Myslím, že to taky dost souvisí s tím, nakolik komfortně se s partnerem cítíš,“ vydedukovala k tématu další kamarádka Ka. Něco na tom bude; když je žena ve spokojeném vztahu, zábrany padají. Pokud je s někým, koho ještě moc nezná, nebo nedej bože s nějakým toxickým individuem, které je jednou tak, podruhé jinak a neumí jí dát jistotu, snaží se být neustále bezchybná.

Zároveň ale právě Ka. má zkušenost s mužem, který holení přímo vyžadoval. „Od krku dolů jako by mi bylo dvanáct,“ svěřila se. Když vidím, jaká diskuze kolem ženských chlupů stále bují, nemám problém věřit, že pro některé muže je estetickým ideálem malá holka: malá ve smyslu křehká a především poslušná. „Je to dost strašidelný trend, naštěstí ne každý preferuje ženu, co má klín jako teenagerka,“ přitakala i Jana, když jsem v naší diskuzi o chlupech nadhodila tuhle úvahu. Nevypadat jako dítě byl třeba pro mě jeden z hlavních důvodů, proč jsem vztah k ochlupení intimních partií výrazně přehodnotila hned, jak jsem překročila práh dospělosti.

V debatě o ochlupení nelze opomenout ani části těla mimo tu svatou trojici. Třeba pro Ka. jako pro tmavovlásku byly během puberty problém především její tmavé a husté chloupky na rukou, kvůli kterým se jí spolužáci smáli a ptali se, proč si je neoholí. K. zase trápí malý knírek, ale sama uznává, že ho dost možná vidí jen ona. Já si ho na ní třeba nikdy nevšimla. Topmodelka Cara Delevingne si na začátku kariéry na hustém obočí postavila image, o krok dál to pak dotáhla Sophia Hadjipanteli, která je na svůj kartáč nad očima extrémně hrdá.

Ze všech rozhovorů s mými známými mi vychází, že jak jsme vyrůstaly, nabíraly zkušenosti a jak se na nás nabalovaly povinnosti – školní, pracovní – chlupy se pro nás postupně stávaly stále marginálnější záležitostí, kterou jsme nakonec odsunuly do pozadí v zájmu vlastního pohodlí i ušetření drahocenného času. Zároveň bychom ale měly vnímat, že i v takové maličkosti, jako je možnost dobrovolně si vybrat, jestli se oholíme, nebo ne, leží část naší svobody.

„Do časosběrného fotodokumentu jsem před dvěma lety poprvé fotila jednu ženu. Když jsem ji zvala na druhý ročník, napsala mi, že prochází alopecií, kvůli které ztratila vlasy. Díky tomu jsem si uvědomila, jaké mám štěstí, že si o chlupech můžu rozhodovat sama, ale třeba i to, jak důležitá součást ženské identity to je,“ přidala ještě jeden příběh K. Její klientka s focením souhlasila, ale trvalo jí to tři čtvrtě roku. Na fotky se dosud nepodívala a ani si nepřeje jejich zveřejnění v rámci projektu, pro který vznikly.

Jdi na homepage Zpět na začátek

Horoskopy