Diety, které fungují a můžete je zkusit bez obav, že si zničíte zdraví
I když se jako nejlepší cesta k hubnutí a spokojenosti s vlastním tělem uvádí celkový přechod na zdravý životní styl, jsou tu přece jen diety, nad kterými i výživový poradce přimhouří oči a řekne vám, že jsou (docela) v pohodě. Které diety jsou tedy zdravé?
Dieta podle krevních skupin
Jejím autorem je doktor Peter d’Adamo, který studiem pacientů svého sanatoria dospěl k názoru, že stačí znát krevní skupinu a kila navíc se s vámi rozloučí… Doktor d’Adamo pak pro každou skupinu vydělil vhodné, neutrální a vyloženě nevhodné potraviny. Více o tom, jaké potraviny jsou vhodné pro kterou krevní skupinu, si přečtěte zde:
A jaké další diety ještě fungují? Čtěte dál:
Pokračování 2 / 5
Paleo strava
Tohle je jeden z těch stravovacích směrů, které krotí příjem sacharidů a sází spíše na stravu bílkovinné povahy. Asi deset let zpátky zažil boom po celém světě, jakkoli prý mu Švédové fandili už od 70. let. A populární je vlastně plným právem. Paleolitická dieta nebo také dieta jeskynního muže či pravěká dieta vychází z teorie, že náš metabolismus byl dva miliony let zvyklý na takzvanou paleolitickou stravu, takže mu i dnes bude dělat lépe než moderní, průmyslově upravovaná jídla. Kromě masa (na rozdíl od paleolitu vařeného), ryb, vajec či ořechů fandí všemu, co je čerstvé – ovoce i zelenina nebo klíčky a bylinky v něm proto hrají také důležitou roli. Příloh, sacharidů v paleolitické dietě najdete naopak jen poskrovnu.
Nepatří do ní často ani brambory, a už vůbec ne cukr a průmyslově připravované sladkosti. Kvůli rozšíření alergie na mléko jsou pak ze hry obvykle i mléčné produkty. Jinak je paleolitická strava jednoduchá, čerstvá, hodně bio a farmářská – a na tom je dobré vlastně úplně všechno.
Pokračování 3 / 5
Středomořská dieta
Když se nechcete omezovat, trpět hlady, odmítáte dodržovat přísná pravidla… Zkrátka, když příliš milujete život a jeho radosti, vyznáváte svobodu a nejste zrovna ukázněný dietář, je středomořská „dieta“ naprosto ideální. Nejde vlastně o žádnou dietu, jen o základní pravidla, která po celý svůj život přirozeně aplikují přímořské národy. Základem takového středomořského jídelníčku jsou ryby, mořské plody, čerstvá zelenina a tuny ovoce, patří sem bezvýhradně důležitý olivový olej, který v teplé kuchyni vlastně úplně nahrazuje máslo, patří sem i drůbeží a králičí maso nebo ořechy, mandle, semínka a hory a hory čerstvých bylinek a salátů.
V celkem malé míře se do jídelníčku dostává pečivo a v ještě menší míře červené maso a tučná jídla. Všechno je jednoduché, domácí, pěstované a chované „za rohem“ – v našich podmínkách tedy pokud možno farmářské. Díky bylinkám jsou jídla plná chuti, takže vás uspokojí dokonce i poměrně malé porce. A abych nezapomněla, sklenka červeného vína denně je v této dietě takřka povinná!
Pokračování 4 / 5
Dělená strava
Kdo by neznal Lenku Kořínkovou nebo trenéra Víta Chaloupku? Oba popularizátoři dělené stravy vyznávají dělenou stravu už celá desetiletí a nedají na ni dopustit. Upřímně, pokud jsem někdy vydržela s dietou koketovat dlouhodobě, byla to právě dělená strava. Dieta, která vám vlastně dovolí úplně všechno, jen se musíte naučit to „všechno“ dobře dělit a střídat po jednotlivých dnech. Jeden den jíte jen „kytičky“ – rozumějte hlavně sacharidy (přílohy), zeleninu, ovoce.
Druhý den zase „zvířátka“ – tedy maso, mléčné produkty, vejce (a k tomu zase zeleninu nebo třeba ořechy), ovoce se „zvířátky“ se u některých variant dělené stravy nekombinuje vůbec, u jiných třeba jen částečně (například jen jablka nebo kyselejší druhy). Dobré je, že strava se střídá opravdu den za dnem, takže tělu dlouhodobě nechybějí žádné živiny. Trochu horší je fakt, že v „kytičkové“ dny dostane trochu zabrat hladina krevního cukru. Ale hubnutí přijde -–už proto, že si obecně víc hlídáte, co jíte.
Pokračování 5 / 5
Low Carb Diet (LCHF)
Nízkosacharidová dieta se stala hitem posledních let. Přestože ta prapůvodní sestavená pro lékařské účely pro dětské pacienty s epilepsií nebo diabetiky má mnohem starší kořeny. Ve světě i u nás sahají až do první poloviny 20. století. Ale čas pokročil a „Low Carb“ doznala mnoha změn. A také toho sama hodně mění. Především i díky ní se zdá být překonané tvrzení, že při hubnutí člověk potřebuje všechny živiny ve vyrovnaném poměru. Dlouho se považovaly za nejnebezpečnější s ohledem na zdraví a figuru tuky, ale cukry se postupně ukázaly jako zákeřnější činitel. Proto slaví „Low Carb“ úspěch a přináší také dobré hubnoucí výsledky. Jak je již z názvu diety patrné, cukry – tedy sacharidy – v tomto stravovacím systému potkáte pramálo.
Dokonce i ovoce se podává jenom v omezeném množství. Klasickou mouku střídají mouky ořechové, známé z raw stravy. Jídelníčku vládnou bílkoviny a zelenina. Maso, vejce, mléko, ořechy a zelenina, abych byla přesnější.
„Low Carb“ má pak několik stupňů přísnosti. Ta nejradikálnější nedovoluje sacharidy vůbec, ta nejvolnější drží jejich příjem pod 130 g denně, což bývá něco kolem 15 až 20 % energetického příjmu celého dne. Zvlášť pokud sportujete, tedy potřebujete rychlou energii, logicky volte tu nejvolnější formu. I tak stáhnete sacharidy nejspíš pořádně na minimum a úbytek váhy vás potěší celkem rychle.
Článek vyšel v časopise Dieta.