Jste dítě narcistů? Pokud ano, zřejmě jste v dospívání zažívali těchto 5 věcí.

Jste dítě narcistů? Pokud ano, zřejmě jste v dospívání zažívali těchto 5 věcí. Zdroj: iStock.com / Grafika: Anna Vlčková

Nedůvěra a strach jako výbava do života: 5 zraňujících věcí, které zažívají děti narcistů

O narcistech se mluví především v souvislosti s milostnými partnery, toxický vztah ale můžete mít i s podobně založenými rodiči. Ten pro člověka může být i nebezpečnější, protože ho formuje v jeho nejzranitelnějších letech. Pokud vás trápí nízké sebevědomí a syndrom podvodníka, máte-li problémy navazovat a udržovat vztahy, důvěřovat lidem nebo projevovat emoce, všechno to může být důsledkem vyrůstání ve spárech narcisty. Pokud je to váš případ, pravděpodobně jste během dětství a dospívání zažívali následující věci...

Nedostávalo se vám empatie a pochopení, když vás něco bolelo nebo trápilo, případně jste za projevování emocí byli trestáni či napomínáni.

Narcističtí rodiče jsou sebestřední a neempatičtí, takže svým dětem nedokážou vytvořit bezpečný prostor pro sdílení emocí. Jejich vlastní pocity je zajímají víc než potřeby jejich dětí, často tedy v rámci péče dělají úplné minimum a ratolesti jinak vychovávají v nehostinném prostředí. Pokud je jeden z vašich rodičů narcista, pravděpodobně tomu druhému celkem běžně dělal scény – křičel na něj, utrhoval se na něj, urážel ho, ponižoval ho – a to přímo před vašimi zraky bez ohledu na to, jak to na vás zapůsobí nebo to ovlivní vaše chápání partnerských vztahů. A máte-li oba rodiče narcisty, pak u vás zřejmě vzájemné bitvy a přeřvávání byly na denním pořádku.

TIP NA VIDEO: Děti narcistů často trpí úzkostmi. Jak si s nimi poradit?

Video placeholde

Dalším typickým projevem narcistického rodiče je i to, že když je jeho dítě nemocné, místo laskavé péče jej naopak ještě ponižuje, zpochybňuje nebo se mu posmívá („Přestaň simulovat, nic ti není a beztak s tebou dneska nemůžu zůstat doma, tak mazej do školy.“). V případě, že dítě narcisty něco trápí, rodič se místo naslouchání, útěchy a rady snaží situaci otočit tak, aby byla celá o něm („Co jsem komu udělal, že mám za syna takovou padavku?“ nebo „Další pětka z matiky, no jak já budu vypadat, jestli propadneš?“).

Další problematické chování narcistických rodičů najdete v následujících kapitolách. >>>

Pokračování 2 / 5

Rodinné události pro vás vždycky znamenaly hlavně stres a chaos, a to i když se jednalo o Vánoce nebo třeba vaše narozeniny.

Vánoce nebo oslavy narozenin bývají pro malé děti veselými rodinnými událostmi plnými zábavy a zážitků, ne tak ale pro potomky narcistů. Narcisté si nedokážou užívat radost jako normální lidé a už vůbec je netěší, když jsou šťastné jejich děti – tedy pokud to štěstí nějak nesouvisí s nimi nebo s potřebou dětí získat jejich uznání. V rodinách narcistů je celkem běžné, že sešlosti a větší události provází chaos, zmatek a stres, často uměle vytvořený. Narcista se rád postará o to, aby se zbytek rodiny v době, kdy by si měl užívat klid a pohodu, cítil strašně. Ve skutečnosti je to jeden z hlavních důvodů, proč děti narcistů v dospělosti odmítají se svými rodiči trávit svátky.

Typická je pak i snaha narcisty dítě před akcí, která je pro něj důležitá nebo se ho přímo týká, znejistit či ponížit („Ty si chceš vzít tyhle šaty? Ty se na maturitní ples vůbec nehodí, a navíc v tom vypadáš jako špatně převázaná krabice. Na takový střih opravdu nemáš postavu, miláčku.“).

Pokračování 3 / 5

Rodiče tvrdě narušovali vaše soukromí a nevybíravě se pletli do vašich kamarádských a milostných vztahů.

Ve vztahu rodič–dítě je důležité nastavit zdravé hranice. Je přirozené, že máma a táta chtějí vědět, co jejich dítě dělá, když je venku, s kým se stýká nebo co sleduje na internetu. Musí se to ale dělat s respektem a pomocí otevřené komunikace, vybudování důvěry. Narcistický rodič tohle neřeší; má totiž pocit, že jeho dítě je jeho majetkem, že nad ním má výhradní a absolutní moc a právo mu jakkoliv zasahovat do života. Nulové soukromí, čtení deníku nebo zpráv v telefonu, šmírování profilů na sociálních sítích, to vše je v rodině narcisty na denním pořádku.

Ještě horší to pak je se zásahy do vztahů dítěte. Narcistický otec například typicky bude ponižovat dospívající dceru kvůli partnerům, které si vybírá („To je tím, s kým se taháš, s tou neschopnou vyžírkou, ze které nikdy nic pořádného nebude.“). Narcistická matka se zase může snažit zalíbit dceřiným kamarádkám, ale zároveň ji před nimi shazovat. Cílem je znemožnit dítěti, aby si budovalo zdravé vztahy s jinými lidmi, případně je zničit hned v zárodku.

Pokračování 4 / 5

Vaše úspěchy byly vždy shazovány, zatímco i sebemenší selhání byla ostře kritizována a trestána.

Tak, jako má narcistický rodič pocit, že je oprávněn vstupovat dítěti do jeho probíhajících záležitostí, myslí si i to, že mu přísluší rozhodovat o budoucnosti potomka. Narcista bude dítě tlačit do zájmových kroužků, které potomka vůbec nezajímají nebo pro ně nemá vlohy, donutí ho jít na školu, na kterou nechce nebo ji nezvládá – a když pak dítě opakovaně selhává, přichází nadávky, urážky a tresty („Já nechápu, jak moje dcera může být tak tupá. Já vystudoval dvě vysoké školy, holčičko! Kam si myslíš, že to s tím svým malováním dotáhneš? Leda tak někam za kasu nebo do bordelu.“).

Nejhorší je, že i když se pak dítěti – které se většinou ze strachu snaží rodičům zavděčit – něco povede, nepřichází pochvala. Narcista bere úspěchy jako samozřejmost, zatímco i malá selhání jsou pro něj obrovským problémem. Z dětí, které toto zažívají, rostou tzv. overachievers – lidé silně orientovaní na finanční nebo kariérní úspěch, workoholici, kteří se celý život budou snažit svým rodičům dokázat, že na to mají. Ti je za to ale nikdy neocení, ať už dosáhnou čehokoliv.

Pokračování 5 / 5

Rodiče vám systematicky ničili sebevědomí tím, že zesměšňovali vaše talenty, schopnosti a zájmy – zároveň se ale před ostatními chlubili vašimi úspěchy, aby si vylepšili vlastní image.

S předchozím bodem souvisí ještě jedna věc specifická pro narcisty. Ačkoliv platí, že úspěchy dítěte narcistický rodič nechválí a neprojevuje o ně větší zájem, ve společnosti jiných lidí se pak jimi velmi rád chlubí. Pokud si z dětství vybavujete, že vás matka nebo otec nikdy nepodporovali ve vašich zájmech ani vám nepomáhali rozvíjet vaše zjevné talenty, ale později jste se dozvěděli, že se vašimi profesními úspěchy chlubí před kolegy v práci nebo kamarády v hospodě, velmi pravděpodobně jste vyrůstali s narcistou.

Bohužel nejde o to, že by na vás maminka a tatínek byli celou dobu tajně hrdí a jen vám to neuměli dát najevo (přestože i v tom je částečně zakopaný pes). Důvodem tohoto předvádění se před známými je snaha narcisty vylepšit svůj vlastní obraz. To, že z vás něco vyrostlo, je v jeho očích primárně jeho zásluha a důkaz, že byl dobrým rodičem – pravda je ale samozřejmě někde úplně jinde...