Veronika Macková fotí s partnerem Hynkem Čermákem akty. Nežárlím, ale chtěla bych fotit i muže

12. července 2017
Její partner Hynek Čermák je o jedenadvacet let starší • Foto: Profimedia

Když si zadáte její jméno do vyhledávače, jako první vyjedou články o ní a jejím příteli Hynkovi Čermákovi. Většinou se dozvíme, že ona je o hodně mladší, krásná a že spolu fotí ženské akty. "Mužské tělo je ale také krásné, i když to společnost teď tolik nevnímá," říká Veronika. "Antické sochy jsou například samý muž. Když může být tolik ženských aktů, proč nemůžou být i mužské?" Jak se vyrovnává s náhlým zájmem o svou osobu a jaké jsou její plány?

Chtěla jste si vždycky zahrát v některé ze Shakespearových her?

Jako autora ho mám hrozně ráda. A řekla bych, že je to základ divadla, každý herec by si ho měl jednou zahrát. Ne že bych chtěla být Julií, já bych si klidně střihla menší roli, i ty jsou totiž skvěle napsané.

V Hamletovi hrajete Ofélii. Jste si v něčem podobné?

Musím říct, že Ofélie se mi stala velmi blízkou. Mám k ní lepší vztah než k Desdemoně, kterou hraju v pardubickém divadle. Máme v sobě obě jistou dávku dětské hravosti. Když propadneme lásce, jsme schopny ji rozdávat po kýblech. Ale tak daleko, jak to nechala zajít Ofélie, bych, doufám, nezašla.

Můžete uvést nějaký příklad?

Například obě milujeme svého otce.

Veronika Macková ve hře Hamlet jako OfélieVeronika Macková ve hře Hamlet jako OfélieAutor: AGENTURA SCHOK/Viktor Kronbauer

Ve vaší profesi je tak trochu trochu nutnost mít ostré lokty, aby se člověk dokázal prosadit. Jak to máte vy?

Tak ty mi přesně chybějí. Proti ostatním si připadám dost opatrná, stydlivá. Nemám tendence se někde moc prosazovat.

Působí to trochu jako oxymóron. Stydlivá herečka.

Ale já na tom pořád pracuji. Myslím, že se to pomalu zlepšuje. Snažím se se sebevědomím pracovat a mám pocit, že už si věřím trochu víc.

Jak se to dělá? Máte nějakou radu?

Velkou oporu mám v partnerovi, který mi pomáhá odhalovat dobré stránky mého já. Neustále mi opakuje, co jsem dokázala, chválí mě. Opakuje mi, že za to stojím. To bych sama asi nezvládla.

Jaký byl střet s realitou, když bulvár začal řešit váš vztah?

Překvapilo mě, co všechno jsem se o sobě dočetla. Vůbec jsem netušila, co může z této strany přijít.

Co vás překvapilo nejvíc?

Donutilo mě to hodně přemýšlet o herectví a slávě celkově. A nejvíc mě asi překvapilo, jak k sobě dokážou být lidé zlí a hnusní. Vůbec nechápu, jak vůči sobě můžou být tak strašně agresivní a útočit na sebe. Na druhou stranu: na všem zlém hledejte to dobré – v něčem mě to zocelilo. Což ale nemění nic na tom, že je hrozné číst nepravdy, které se o člověku píšou.

Také občas přemýšlím, kdo se skrývá za všemi těmi zlostnými komentáři…

To je ono, člověk má v tu chvíli hrozně velkou moc. Ale jsou to většinou chudáci, kteří se nikdy nezvednou a nepůjdou vám říct do očí, co si myslí. Já pracuji na tom, že kdybych náhodou někoho takového jednou potkala, že ho dokážu umlčet.

Ze začátku byla Veronika překvapená, co všechno se o sobě může dočístZe začátku byla Veronika překvapená, co všechno se o sobě může dočístAutor: Profimedia

Jak?

Budu schopna mu do obličeje rozumně a zdravě odpovědět a nestáhnu ocas.

Co na to váš partner? Jak to snáší?

Také s tím bojuje. Je jasné, že ani jemu to není lhostejné a nečte se mu to jednoduše. Vždyť koho by to nepopudilo? Snáší všechno ale asi trochu hůř.

Překvapilo vás něco na vztahu se starším mužem?

Nejvíc mě asi překvapilo, že ten rozdíl nevnímám. Ano, jsou samozřejmě situace, kdy rozdíl cítíte, ale to je minoritní. Nemám pocit, že bychom byli od sebe nějak vzdáleni, pro mě je prostě rovnocenný partner. Nepřijde mi to nijak divný nebo blbý. Nevím, proč by mělo.

Váš partner fotí ženské akty, na některých jste i vy. Jak to souvisí 
s vaší stydlivou povahou?

Myslím, že kdyby mě fotil někdo jiný, asi bych se trochu styděla. Ale před ním mi nevadí se svléknout. O aktech spolu diskutujeme a já mu můžu říct své nápady, jak bych si to představovala a co mi přijde zajímavé. Což bych si u někoho jiného fotografa moc nedovolila. A myslím si, že je to na výsledku vidět.

Kromě vás mu ale stojí modely i herecké kolegyně a vy mu pomáháte s jejich výběrem. Nejste tak trochu dohazovačka?

Herečky fotíme i proto, že k tomu často mají blíž, nedělá jim takový problém se odhalit. Intimita mezi herci je trochu specifická. A pro Hynka je příjemné, že se o to nemusí starat a oslovovat je on. Je něco jiného, když je osloví žena s tím, že bychom je s partnerem rádi nafotili. Nenapadne je, že by v tom mohlo být i něco jiného, než kdyby je oslovil sám.

Jak vnímáte ženské tělo a krásu?

My ženy si často dost nevěříme, případně si v sobě neseme nějaké komplexy. Tuhle jeden špíček, tamhle druhý. Ale já si myslím, že je úplně jedno, jestli je někdo hubený, nebo má pár kilo navíc. Když pak ta žena přijde, snažíme se jí ukázat její silné stránky. Když má někdo hezký zadek, nebo prsa, fotíme hlavně to. Když se pak na fotky podívá, často bývá překvapená, jak je krásná. Přitom ale krásná byla už před tím, než k nám přišla! My jim vlastně takhle zvedáme sebevědomí.

Veronika Macková stráví léto na Letních shakespearovských slavnostech jako OfélieVeronika Macková stráví léto na Letních shakespearovských slavnostech jako OfélieAutor: Profimedia

Není trochu paradox, že vy, která o sobě pochybuje, zvedáte sebevědomí ostatním?

Vždyť to znáte… Ono se jednoduše radí, ale když to má člověk potom aplikovat sám na sobě, je to složitější. My to vlastně neděláme jen kvůli fotkám, ale máme ohromnou radost, když žena odchází s pocitem, že je krásná.

Neláká vás také vzít foťák do ruky, když máte takové vnímání?

Láká. Kolikrát, když si Hynek dával pauzu, jsem si vzala do ruky foťák a sama něco zkusila cvaknout. A myslím, že z toho vyšly hezké fotky. Akorát vůbec nevím, jak se fotoaparát ovládá, neznám technické záležitosti, funkce a podobně. Takže to bylo asi štěstí začátečníka. Ale myslím si, že kdybych se fotografování začala věnovat, bylo by to ku prospěchu.

A co takhle zvedat sebevědomí fotkami také mužům?

Kdybych uměla fotit, určitě bych ráda fotila i muže. Co se týče aktů, se jim totiž nedostává takové pozornosti jako ženám.

Řekla bych, že je to proto, že nahé ženské tělo je jaksi hezčí.

Ale chlapi jsou také krásní! Vždyť se podívejte na antické sochy. To byl samý muž. Tak by mě bavilo nabourat tyhle stereotypy krásy! Když může být tolik ženských aktů, proč nemůžou být i mužské?

Myslím si, že se jedná především o vnímání ženského a mužského těla. Krása bývá představována jako žena.

A to je právě výzva! Navíc mám výhodu, že mně by nevadilo fotit jak jedno, tak druhé pohlaví. Hynek by muže asi fotit nechtěl.

Když se vrátíme k vaší herecké profesi. Kromě Letních shakespearovských slavností hrajete ještě na letní scéně na Kunětické hoře. Jak vás baví představení pod širým nebem?

Je to super. Člověk nehraje v uzavřených prostorech, zkouší se venku v uvolněnější náladě. Navíc se tam sejdou lidé z různých divadel a souborů, což je obohacující. Nepříjemné chvíle nastávají, když se čeká, až se setmí. S pozdějším začátkem
a koncem představení přichází kolikrát velká zima a únava.

V Hamletovi se potkáváte se svým partnerem. Jak se s ním hraje?

Beru ho jako kolegu. A mám tu výhodu, že práci s ním pak doma můžu probrat. A to, co on vidí, mě může zase navést někam dál. A když mám já nějaké připomínky k jeho práci, také mu je povím. Může se nad tím minimálně zamyslet.

Veronika Macková jako OfélieVeronika Macková jako OfélieAutor: AGENTURA SCHOK/Viktor Kronbauer

Když mu řeknete svůj postřeh, poslouchá vás?

Myslím, že určitě. Zpětná vazba je pro každého herce důležitá.

Jenže se občas kritika od partnera snáší hůř.

V práci beru jeho kritiku jako od každého jiného kolegy.

Celé léto hrajete. Najdete si alespoň čas na dovolenou?

Kupodivu ano, mám tam dvě volná okénka. Takže pojedu do Chorvatska a Itálie. Miluju palmy, moře, teplo. Jen tak se plácnout do rozpáleného písku. Nikdy tam ale nevydržím moc dlouho. Evropa je krásná, ale kdybych měla delší volno, tak mě láká Austrálie a Nový Zéland. Chtěla bych vidět krokodýly a klokany.

 

Jdi na homepageZpět na začátek
Další příběhy