Vetements. Značka, kterou založil progresivní gruzínský návrhář Demna Gvasalia se svým bratrem Guramem a kterou jen tak někdo neskousne (zejména její modely, které vypadají jako dvacet let staré věci ze sekáče, ale stojí stovky a tisíce dolarů). Má to své určité kouzlo, Gvasalia systematicky vrací do hry ironii a nadsázku a často by se dalo říct, že zkouší zákazníky, co všechno mu zbaští a kdy se odváží říct nahlas, že král je nahý. Ti ale zatím na jeho hru přistupují, baví se nošením triček s logem DHL i bot s podpatkem ve tvaru zapalovače a připadají si neskutečně cool.
Gvasalia ale rozhodně není prvoplánový provokatér nebo člověk, který by dělal věci na efekt. Jako dítě prchal v 90. letech s rodiči a bratrem z rodné Abcházie, kde zuřila občanská válka, poté vyrůstal na sídlišti, a tak je mu určitá znepokojivá estetika jednoduše blízká. Vedle toho, že vystřelil na oběžnou dráhu úspěchu svou vlastní značku Vetements, stojí také v čele Balenciagy, která aktuálně soupeří s módním domem Gucci o pozici nejoblíbenější značky. A obě také mají společný odpovědný přesah.

Slevy, slevy, slevy
Zatímco u Gucci se rozloučili s pravými kožešinami, bratři Gvasaliové se zamýšlejí nad neutěšenou nadprodukcí v módním průmyslu. „Současný problém s udržitelností módy je ten, že se ohlížíme pouze na to, kde a jak byl daný kousek vyroben. Současně ale přehlížíme to, co máme přímo před nosem: Tedy kolik značek na světě je a kolik oblečení sami kupujeme,“ komentuje Guram Gvasalia pro magazín Vogue. A doplňuje: „Já vždycky říkám: Základní ekonomická poučka zní, že kde je poptávka, tam je i nabídka. Pokud najdete nějaký kousek ve slevě, jedná se zkrátka o nadprodukci.“

Na skládku!
Gvasalia přitom podniká své osobní průzkumy, jezdí napříč Evropou i Spojenými státy a snaží se zjistit, jaké množství oblečení končí ve slevách. „Vídám hory a hory oblečení, kterého se vyrobilo moc. Část se prodá s výraznými slevami, ale co zbyde, je mrtvé zboží. Statisticky třicet procent toho, co se vyrobí, končí na skládkách. Odpad,“ upozorňuje.

Vetements příkladem
A jak se návrhář a CEO módní značky vyrovnávají s tím, že sami přispívají k módní produkci? Jednak ani jeden z bratrů moc nenakupuje, k jejich oblíbené módní uniformě patří džíny, triko a mikina s kapucou. Co se týče jejich značky, tak Vetements nemá vlastní obchody a netlačí na prodejce, kolik toho mají prodat, ostatně, ani toho nenechávají příliš moc vyrobit.
„Aby současné značky spěly k větší udržitelnosti, musí se zamyslet, jestli se skutečně jejich zboží potkává s poptávkou. Jinak je to jako vyhazovat jídlo ve světě, kde panuje hlad. Naše planeta je zničená, protože pořád chceme víc a víc a víc bez toho, abychom se zamysleli nad dalšími generacemi. A to se týče i zákazníků, pokaždé se zkuste zamyslet: Doopravdy potřebuju tuhle věc?“ navrhuje Guram Gvasalia.