Nechcete spát sama? Pozor, tyhle věci vás spolehlivě připraví o vztah

23. února 2017
  • Nechcete spát sama? Pozor, tyhle věci vás spolehlivě připraví o vztah

    Má mě rád... Nemá mě rád... Někdy je doutník prostě jenom doutník, říkal Sigmund Freud a vám by radil, abyste přestala svůj vztah řešit a začala ho víc prožívat.

    Letiště, na přistávací ploše pečlivě namalovaná elegantní čtyřicátnice netrpělivě vyhlíží muže, který se má každou chvíli objevit ve dveřích letadla. Neviděla manžela skoro rok a půl, ale vyměňovali si po celou dobu války dopisy, které by se daly popsat jako milostné. Když konečně zahlédla jeho tvář, Daphne du Maurier se udělalo mdlo.

    Za manželem se objevila jeho mladičká sekretářka v uniformě. Psal o ní, ale nikdy ani slovem nezmínil, jak je krásná. Zatímco slečna zářila jak hollywoodská filmová hvězda, pořád ještě hezká spisovatelka si najednou připadala stará, směšná.

    Její manžel byl zmatený. Nikdy nepochopil, proč si jeho žádoucí krásná žena drží odstup. Snažil se prolomit ledy, ale marně. Manželé se jen roky trápili a nakonec začali žít každý svým životem.

    Slavná spisovatelka si nedovedla vůbec představit, že mezi kráskou a jejím manželem nic neproběhlo, že ji v ložnici nebude srovnávat s mnohem mladší ženou. 

    Oba se ukrutně těšili na toho druhého, oba byli nachystaní po válce pokračovat ve svých životních příbězích spolu. Klasický příklad naprosto zbytečného, a v tomto případě tragického nedorozumění mezi ženou a mužem.

  • Nehledejme, co není

    Říkáte si často: Tahle esemeska od něj nedává smysl... Nebo: Co tím vlastně myslel? Nebo: Snaží se mi něco naznačit?

    Pokud ano, ohrožujete a oslabujete tím váš vztah. Když si budete lámat hlavu, proč jde dneska s chlapama na kulečník a ne do hospody jako vždycky, plýtváte energií na triviality, na které neexistuje správná ani nesprávná odpověď.

    Vy jenom nemáte kontrolu nad jeho chováním a to je to, co vás užírá. Tím, že situaci pořád dokola probíráte, se ale žádné kontroly nedoberete. Takové myšlenky vám jen zaručeně a zcela zbytečně zkazí náladu, a jakmile váš partner otevře dveře, hned vidí: „Sakra, už je zase naštvaná... proč jsem se vlastně namáhal a kupoval lístky do kina...“

    A tuhle nesmyslně blbou atmosféru jste způsobila tím, že jste se nesoustředila na to, co je důležité.

    Důležité je, že vám partner dal vědět, že půjde večer jinam než obvykle, důležité je, že váš partner vám odpověděl na vaši zprávu.

    Co se má stát, stane se. Nezabráníte tomu tím, že budete něco donekonečna zkoumat, probírat ze všech možných úhlů. Nepotřebujete znát na všechno odpověď. Potřebujete se naučit brát život tak, jak plyne.

    Zase ve vás hlodá, co, proč a jak řekl či neřekl? Přestaňte s tím teď hned a opakujte si pětkrát: Jsem klidná...

    Samozřejmě, že to nebude hned. Uklidnit se a zabývat se něčím užitečným je těžší než se naučit chodit. Experti radí: jakmile se vám vkrádají do hlavy tyto myšlenky, zaměstnejte se raději něčím jiným, sportujte, choďte do kroužku, pomáhejte jiným lidem.

    Také radí, abychom si dávaly pozor na ustavičné propírání vztahu s kamarádkami – často si tím jenom upevňujeme negativní přístup.

    Když manžel vážně onemocněl, stěžovala jsem si kamarádkám, že se najednou chová nesnesitelně sobecky. Sympatizovaly se mnou a já byla jeho chováním víc a víc popuzená. Trvalo mi měsíce, než jsem si uvědomila, že je to jenom nešikovná forma volání o pomoc. Přestala jsem řešit, čím mě naštval v roce 2007 a co bude v roce 2027.

    Ignorovala jsem jeho nespravedlivé výbuchy, byla jsem k němu jen pozornější. Jako mávnutím proutku – byl najednou dojemně ohleduplný a vděčný. A hlavně – mohli jsme se s jeho chorobou prát jako tým.

  • Neustálé analýzy vztahu škodí

    Nedorozumění ve vztahu jsou nevyhnutelná. Dokonce i legendárně výjimečný vztah Chopina a George Sandové skončil po deseti letech kvůli nedorozumění. Ani jeden se nedokázal přenést přes vlastní „pravdu“, za niž se oba víc a víc uzavírali, aniž by si kdy ujasnili nesmyslně vyhodnocenou situaci, která nakonec vedla k tragicky nejapnému rozchodu.

    Muži neradi probírají to, co bylo, nebo co se stalo. Na rozdíl od nás se víc zabývají přítomností a minulost si ani nepamatují do takových detailů jako my. Reagují negativně, jakmile o ní začneme, protože se cítí v nevýhodě, připadají si jako rukojmí naší detailní paměti.

    Váš partner si z dětství hravě vybaví, kdy vyhrála pohár Sparta nebo Slavie. Co se týče sportu, má paměť fenomenální; bohužel totéž se nedá říct o vašem vztahu – i když se chcete bavit o tom, co se stalo minulý týden. Muž je ve střehu, čeká, že ho z něčeho zase obviníte. Přílišné rozebírání a řešení různých situací bez toho, že byste do svých závěrů zakalkulovala jeho pocity a jeho názor, je jednostranné.

    Máte tudíž špatné zadání a nemůžete se dobrat správného výsledku. Lepší by bylo vědět, co si opravdu myslí váš partner, ale má to jednu potíž. Musíte být věcná a konkrétní. Ustavičným zpovídáním a obviňováním ho zaháníte do kouta, budíte v něm pocit, že ho chcete pořád kontrolovat. A to je nejrychlejší způsob, jak partnerský vztah pohřbít.

    Většinu našeho chování a pocitů ovlivňuje podvědomí.

    Nikdo – včetně nás samotných neví, proč řadu věcí děláme, dějí se instinktivně. Jakmile však začneme svoje a partnerovo chování analyzovat, nebereme toto v úvahu, hledáme racionální vysvětlení. A jsme vedle jak ta jedle. Obzvlášť vyznat se v pocitech je strašně komplikované; přímočarým racionalizováním často jen násobíme zmatek, nic se nevyjasňuje a nelepší.

  • Budoucnost mlhavá?

    A k tomu jsme prý úplně nejhorší v pokusech předpovídat naše chování v budoucnosti. Je to jako rovnice s neřešitelným počtem neznámých, kupříkladu našich emocí, které se nepředvídatelně mění. Většinou špatně odhadneme obzvláště trvání jak špatných, tak dobrých pocitů.

    Když přemýšlíme o svých citech v budoucnosti, často zapomínáme, že se nevyvíjejí ve vzduchoprázdnu. Řada lidí je v šoku po rozvodu, protože často zjistí, že se jejich vztahy vůči partnerovi, kvůli kterému vše přeorali, změnily. Po zemětřesení nic nevypadá stejně jako předtím. Rozchod ale může být snadnější, než čekáme: partner je pryč, ale zůstala nám práce, kolegové, přátelé, rodina...

    Doktorka psychologie Gwendolyn Seidmanová radí: Když řešíte budoucnost svého vztahu, vyvarujte se dlouhých analýz. Rozhodně pokud jste si udělala seznam pro a proti, zahoďte ho, nepomůže vám rozhodnout se správně! Radí přemýšlet o vztahu v rámci toho, jak byste chtěla žít a čeho dosáhnout. 

    Pokud máte u každé jeho textovky pocit, že rozumíte tomu, co tím myslel, a přesto nejste schopna se zbavit nervozity ohledně vašeho vztahu, něco je špatně.

    Jestliže vás vážně tak stravuje každý jeho čin i nečin, musíte se svou nejistotou něco dělat. Vaše nervozita dokládá, že vztah není v pořádku, potřebujete si s partnerem promluvit. Někdy to nejjednodušší je to nejtěžší.

    Musíte spolu mluvit, v klidu a bez obviňování. Věcně se partnera zeptat na to, co vás užírá.

    Stačilo, aby se du Maurier svého manžela na jeho krásnou sekretářku zeptala. Pobavil by ji třeba tím, jak si v letadle celá nervózní ondulovala vlasy, protože na ni na letišti čekal její snoubenec. No ano, ten vysportovaný mladý oficír, vyhlášený střelec, kterému by se on neodvážil lézt do zelí – ani kdyby chtěl... Všechno mohlo být jinak.

    Článek připravil časopis Moje psychologie.

Jdi na homepage Zpět na začátek
Další příběhy