Kryptoměny. Bitcoiny, blockchain, hardwarová peněženka. Pojmy, které vzbuzují zvědavost, ale i nejistotu. Co když to nepochopím? Co když s tím nebudu umět a nakonec o peníze přijdu? A kde vůbec začít? Odpovědi na tyto otázky s velkou dávkou porozumění nabízí iniciativa Holky v kryptu. O tom, jak funguje, co nabízí a proč by vás kryptoměny měly zajímat, jsem si povídala s její spoluzakladatelkou Terezou Starostovou. Ta mimo jiné prozradila, jaké fuck-upy při investování do kryptoměn potkaly ji samotnou a v čem se shodne s Carrie Bradshaw.
Kdy naposledy jste se do něčeho nepustily, protože jste se styděly nebo jste to neměly s kým probrat? Tato otázka mě vítá na stránkách Holkyvkryptu.cz. Kdy naposledy jste se, Terezo, takhle zdráhala vy?
Určitě se často zdráhám říkat upřímně kritickou zpětnou vazbu. Přitom je to právě ta, co nás nejvíc posouvá. Naštěstí jsem jinak celkem otevřený a zvídavý člověk. Raději se zeptám na úplnou hloupost, než aby mě hlodala nevědomost. Nebo se do něčeho pustím, a až když se to ukáže jako průšvih, tak to s někým probírám. To asi taky nebude ideální postup, ale lepším se.
TIP NA VIDEO: Co nevíte o první dámě Ukrajiny?
Tento měsíc se na webu Ženy.cz věnujeme tématu žen v „mužském světě“. V mailu jste mi na to odpověděla, že to je skvělé, protože se v něm pohybujete od vysoké školy. Narážela jste v něm na nějaké překážky?
Spíš na výzvy. Studovala jsem elektrotechniku a následně pracovala v pár technologických firmách. Komunikace v týmu, kde je dvacet mužů a jedna žena, je samozřejmě specifická. Měla jsem možná občas pocit, že si musím svoje místo mezi nimi více „zasloužit“ nebo že automaticky předpokládají, že mi něco nepůjde. Je ale otázka, jak moc byl ten pocit způsobený skutečně okolím a jak moc máme tohle nastavení jako ženy zafixované. Jinak jsem se v mužském kolektivu cítila vlastně vždy příjemně, možná i líp než v tom ženském. Má svoje výzvy, ale je pro mě předvídatelnější.
Co vás osobně přivedlo ke kryptoměnám?
Poprvé jsem o nich slyšela na vysoké v roce 2011 od těch chytřejších spolužáků na FEL. Samozřejmě mi to přišlo jako něco nepředstavitelného a nevěnovala jsem tomu větší pozornost. V roce 2013 mi téma připomněl tehdejší přítel a už mě nadchlo víc. Chodili jsme na první bitcoinové srazy v Praze, platili za pivo kryptem a kuchyň nám doma částečně vytápěl podomácku vyrobený těžební stroj. Spíš než technologie mě ale nadchla ta komunita. Neuvěřitelně chytří, přátelští a často dost skromní lidé se společnými hodnotami jako svoboda, nezávislost, transparentnost. Dnes je většina z nich ve vedení skvělých kryptoprojektů, píšou nejen o kryptu knihy nebo učí na vysokých školách. Je úžasné to sledovat a dává mi o to víc smysl tuhle komunitu podporovat.
Kryptoměny jsou dnes velkým tématem, přesto je mnozí vnímají jako něco, co se týká jen nadšenců a geeků. V čem mohou být kryptoměny zajímavé konkrétně pro ženy?
Podstata kryptoměn se zakládá na myšlenkách svobodných peněz a vlastní zodpovědnosti. Každý může být sám sobě bankou bez vkládání důvěry třetí straně. Je to obrovský krok mimo komfortní zónu, na druhou stranu s sebou ale nese notnou dávku sebedůvěry. A co je víc než sebevědomá žena? Trochu to zlehčuji, ale je asi jasné, že když se naučíme být zodpovědní za něco tak zásadního, jako jsou vlastní finance, pomůže to nejen našemu finančnímu, ale i osobnímu růstu. Ženy vesměs zodpovědné jsou. Chybí jen ta sebedůvěra a obecná finanční gramotnost, kterou tu jako postkomunistická země řešíme jen krátce.
Jak jsou na tom Češky se znalostí kryptoměn?
Určitě líp, než jak se může zdát z oficiálních čísel. Podle průzkumů aktuálně investuje do kryptoměn asi 5 % Čechů. Z toho ženy tvoří čtvrtinu, což odpovídá cca 100 tisícům. To samo o sobě není malé číslo, ale oproti zahraničí stále několikanásobně zaostáváme. Ukazuje se ovšem, že ženy mají tendenci si vše více rozmýšlet. Věnují delší čas studiu, potřebují větší ujištění, že tematice rozumí, a samotná investice nebo aktivní použití kryptoměn je často až ten poslední krok. Poměr znalostí tak určitě neodpovídá investičním průzkumům. Díky iniciativě Holky v kryptu se setkáváme s desítkami žen, které mají neuvěřitelný přehled, nebo dokonce už v kryptu pracují, a i přesto se přihlásí na workshop pro začátečníky, protože si své znalosti nepřipouštějí. Kolikrát bych je raději nechala ten workshop rovnou vést a sama jen nadšeně poslouchala.
Proč ženy potřebují vlastní komunitu, která řeší kryptoměny?
Nedávno mi někdo řekl, že je nekorektní preferovat jako terapeuta ženu. Nicméně pokud konkrétní ženě vyhovuje k řešení jakékoli více či méně intimní situace ženský přístup, nevidím problém v tom jí prostor pro to poskytnout. Příklad s terapií zmiňuji proto, že v našich končinách stále patří k tabuizovaným tématům – stejně jako mluvení o penězích. Určitě by to tak být nemělo. Pokud nějaká ženská komunita pomůže alespoň trochu ke změně, své opodstatnění má.
Komunita Holky v kryptu brzy oslaví rok. Jak se vyvíjela a co dnes nabízí?
Iniciativu založila Soňa Parke už v lednu 2021, když o kryptu psala rešerše a přišlo jí zvláštní, že v dostupných komunitách nevídá téměř žádné ženy. Začala je tedy aktivně vyhledávat a založila Holky v kryptu. Díky tomu jsme se potkaly a okamžitě si sedly. Pár týdnů nato, už ve skupině pěti holek, jsme začaly psát první články a také jsme zrealizovaly první event – červnový meet up v Brně. Z původního pikniku pro 150 nadšenců byla nakonec akce pro 600 lidí s přednáškami různých osobností české kryptoscény. Nechyběla tombola a bohužel ani ukrutná přeháňka. Komunita ale prokázala odolnost a vydržela nehledě na počasí. Reakce byly jen skvělé. Spousta účastníků se navíc do té doby znala jen online skrze různé kanály. Zřejmě díky té formě a snad i díky nám navíc přišlo větší množství holek a žen.
Jak to pokračovalo dál?
Následně jsme začaly pořádat vzdělávací kvízy, workshopy a podílely se na obsahu větších lokálních konferencí. V letošním roce jsme se rozrostly na 2 500 žen. Společně s dalšími komunitami letos organizujeme UTXO.22, dosud asi největší kryptoměnovou konferenci v ČR. Bude se konat o víkendu 4. až 5. června v Praze a nabídne přes 120 hodin přednášek a workshopů, včetně našich. Mimo to jsme začaly pořádat kryptobazary, kde je možné si krypto přímo vydělat nebo za něj naopak koupit třeba knížku nebo pokojovku. Pokračujeme ve workshopech a psaní vzdělávacích materiálů. A letos máme ještě jeden cíl – vytvořit vzdělávací akademii. Protože jak se říká, není malých cílů.
Jak vás vnímá komunita českých „kluků v kryptu“?
Zpravidla pozitivně. Do očí nám ještě nikdo nic negativního neřekl. Na sociálních sítích mají samozřejmě někteří tu sebedůvěru větší a sebereflexi menší. Někomu vadí slovo holky v názvu, s tím ale asi nic moc neuděláme. Veškeré naše aktivity jsou určené všem bez rozdílu. Jediné, co udržujeme jako takový safe space, je uzavřená skupina na Facebooku, která ale funguje čistě jako poradna. Na to občas nějaké poznámky slyšíme, ale jak jsem už zmiňovala, jde jen o bezpečný prostor pro ty, kdo ho nejvíce potřebují. Myslím, že komunita vnímá ten prvek propojování, který přinášíme. Možná je to naší nezávislostí – každá v týmu se zaměřujeme na něco jiného a obsahově tedy nejsme vyhraněné. A třeba je to i tím, že je nám to jako ženám víc přirozené? Nevím. Každopádně to tu chybělo.
Řekněme, že se přihlásím do vašeho kurzu Úvod do kryptoměn. Nebudu tam sedět vedle samých znalkyň, které už vědí, co je blockchain, zatímco já budu úplně mimo?
Jako moje zkušenost s návštěvou fitka to naštěstí vypadat nebude. Složení účastníků na workshopech je často velmi různorodé, ale zpravidla většinu tvoří skutečně začátečníci. Snažíme se o co nejpřátelštější atmosféru, pravidelně sdílíme vlastní chyby nebo se samy ptáme na doporučení. Cílem workshopů není jen vzdělávat, ale právě také zjišťovat úroveň znalostí a pomáhat ostatním, aby se je nebáli sdílet. Ale přesvědčte se osobně. Další online workshop pro nováčky plánujeme na 18. května, registrace ohlásíme během pár dní.
Při domlouvání rozhovoru jste se zmínila také o tom, že při pořádání workshopů narážíte na problém – zjišťujete, že zájemkyně, ale nejspíš i lidé obecně, mívají jen malé nebo žádné povědomí o bezpečnosti na internetu. Co to konkrétně znamená?
Děkuji za tuhle otázku. Narážíme na to už od začátku. K části obsahu workshopu jsme se třeba ani nedostali, protože polovina účastníků například nikdy neslyšela o dvoufaktorovém ověření u e-mailu. U aplikací je dnes vyšší zabezpečení standardní a uživatele víceméně navádí přirozeně. Každý druhý má na telefonu ověření otiskem prstu. Bylo by ale nezodpovědné učit někoho o kryptoměnách, natož o investování, když si 8 let nezměnil heslo k e-mailu. Proto řadíme online bezpečnost mezi naše hlavní témata. Zaměřujeme se i na prevenci před scamy a snažíme se trochu popostrčit sebe i naše sledující, aby vzdělávali tu nejohroženější skupinu, svoje rodiče.
Jaké jsou tedy první kroky, které musím udělat, než začnu obchodovat s kryptoměnami?
Určitě alespoň základní studium. V kryptosvětě platí taková hezká zkratka, která evokuje známou módní značku – DYOR. Do your own research neboli dělejte si vlastní průzkum. Ideální je si najít alespoň dva různé zdroje, ze kterých načerpáte základní informace o tom, jak kryptoměny fungují. Určitě neuděláte chybu, když zhlédnete několik prvních videí od Jakuba Vejmoly (Bitcoinovej kanál) na YouTube. Kdo raději čte, může si přečíst některou z knih nakladatelství Braiins. No a komu více vyhovuje společné studium, může se samozřejmě přidat k naší komunitě a přihlásit se na nějaký náš workshop. Nebo přijet v červnu na konferenci.
Na jaké nástrahy bych si naopak v kryptosvětě měla dát pozor?
Určitě na podvodné reklamy. Jakmile vám někdo na banneru nebo v e-mailu slibuje zázračné zbohatnutí na bitcoinu, pravděpodobně jde o podvod. Zvláště pokud po vás hned po první větě chtějí telefonní číslo nebo jakékoli další osobní údaje. Časté jsou i podvodné kopie aplikací a webů, které se na první pohled tváří důvěryhodně. V Google/Apple Store se vždy dívejte na počet stažení a recenze aplikace, u webu na možné nepřesnosti v URL adrese. Je třeba být opatrný i u klasických reklam v televizi, kde je těžké rozpoznat, jaký projekt je legitimní a kde už svoji investici nemusíte nikdy vidět. Pokud už nějaké kryptoměny máte, je důležité jejich zabezpečení. Nedůvěřujte zbytečně třetím stranám a mějte je u sebe i se seedem – to je něco jako heslo k peněžence – ke kterému se nedostane nikdo jiný, ideálně v hardwarové peněžence. Jedině tak totiž kryptoměny skutečně vlastníte.
Na Instagramu @holkyvkryptu máte v medailonku napsáno, že ráda sdílíte svoje fuck-upy, které vás potkaly i v kryptu. Mohla byste se o nějaký podělit?
Dvakrát se mi podařilo přijít o veškeré kryptoměny tak, že jsem je svěřila směnárnám. Bohužel zrovna takovým, které se staly terčem hackerského útoku nebo je ze dne na den zavřela americká vláda. Poprvé jsem se nepoučila a řekla si, že se něco takového přece nemůže opakovat. Mám ale štěstí na náhody. Je to jedna z věcí, která ke kryptu, a vlastně každé nové technologii, bohužel patří. Ale čím víc fuck-upů, tím víc zkušeností.
S kryptoměnami souvisí i téma digitálního vlastnictví (NFT). Koupím si například obraz, nebo dokonce jen jeho část, dostanu certifikát, že jsem majitelem – a co dál? Můžu na tom vydělat?
Přiznám se, že NFT nejsou mým ústředním tématem. Myšlenka nezaměnitelných tokenů původně vznikla s cílem poskytnout tvůrcům větší kontrolu nad jejich dílem. Aby když namalujete obraz, vytvoříte grafiku nebo složíte píseň, nemohl jen tak někdo přijít a nakládat s tím, jak se mu zlíbí. Unikátní zápis díla ve sdílené databázi, který nelze zfalšovat a kdy všichni vidí, kdo je majitelem. Asi si vybavíte nejeden článek o tom, jak nějaký šťastlivec koupil na trhu za pár stovek obraz a prodal jej za tisícinásobek. Autor díla v takovém případě nedostane nic. U NFT si autor může nastavit licenční poplatky a z každého prodeje mu pak jdou automaticky. Navíc jej může nabízet na celosvětových platformách. Pro některé autory úžasná příležitost a samozřejmě možnost výdělku. NFT si ale kupte jen v případě, že se v tematice skutečně vyznáte nebo se vám dané dílo natolik líbí, že ho prostě musíte mít, případně je s ním spojená nějaká jiná přidaná hodnota (například přístup na koncerty oblíbené kapely). V opačném případě na 90 % spíš proděláte.
Carrie Bradshaw slavně pronesla, že své peníze chce mít tam, kde na ně vidí – doma ve skříni. Je to samozřejmě blbost, protože tahle seriálová postava jen utrácela za módu a nic si nespořila. Na druhou stranu si v tuto chvíli ještě neumím představit, že si koupím třeba virtuální šaty. K čemu je to dobré, když je nemůžu nosit? Jako investice?
Je to asi stejná záliba, jako když jsme sbírali pogy nebo kartičky hokejistů. Jen s tím rozdílem, že nedržíte v ruce papírek, ale všichni s přístupem k internetu vidí, že jste ten jediný legitimní majitel. Proč má „papírek s Jágrem“ větší hodnotu? Kdo mu ji určil? Pro někoho jsou i ty virtuální šaty od známého návrháře věcí statusu, pro sběratele skutečně investice. Kousek papíru jen nahradil kus kódu.
V březnu se konal první Metaverse Fashion Week, který se odehrával ve virtuálním světě Decentraland. Oborový magazín Business of Fashion o něm napsal: „Pojďme si nahlas říct, že většina virtuální módy nevypadá nic moc.“ Jeden z komentářů na Instagramu jeho grafiku přirovnal k počítačové hře pro děti z roku 2001. Jak to působilo na vás?
Tohle jsem si musela najít zpětně. NFT a vlastně ani nejaktuálnější trendy v módě nestíhám sledovat tak, jak bych chtěla. Vizuály v kryptosvětě často mají trochu retro nádech a odráží jistý návrat k počátkům videoher. Způsobuje to možná nostalgie technologicky zaměřené komunity, která na těch hrách samozřejmě vyrůstala. Je to podobné jako s návratem trendů v módě. Osobně jsem milovnicí vintage second handů. Nadčasové poklady z nich kombinuji s modernějšími kusy a dávám jim tak pro sebe další rozměr. Na Metaverse Fashion Weeku bych si asi nevybrala, ale to možná ani na tom newyorském.
Vašim velkým koníčkem je cestování. Rozvíjí se NFT i v této oblasti?
Zajímavá otázka. Obecně se teď objevuje řada společností, které začínají využívat blockchain nebo lákají na odměny v podobě tokenů či NFT ve věrnostních programech. Cestovní ruch není výjimkou. Dnes můžete sbírat NFT razítka jako doklad o navštívení cizí země nebo mít NFT COVIDpass. Často jde samozřejmě jen o marketingový tah a reálná přidaná hodnota chybí. Když odbočím od NFT, zmíním příklad DAO projektů pro cestovatele či digitální nomády. Ty vznikají například za účelem poskytnout coworkingové prostory, ubytování nebo campervany všem členům takové Decentralizované autonomní organizace. Členové mohou ovlivňovat fungování, navrhovat změny nebo své členství kdykoli prodat. Vše funguje transparentně, bez ředitelů nebo 25% poplatků za služby jinak používaných platforem. Decentralizace služeb obecně je trend, kterému krypto otevřelo dveře.
Je něco, co byste vy sama raději zachovala jen pro offline svět?
Asi ten samotný offline svět. Ideál budoucnosti rozhodně nevidím v tom, že se budeme procházet městem s VR brýlemi a setkávat se jen online. Technologie tu jsou, aby nám usnadňovaly život. Neměly by nás o něj připravovat. Sama mám v telefonu minimum aplikací a nejoblíbenější chvíle jsou pro mě ty v přírodě nebo s papírovou knížkou v ruce. A stejně jako Carrie si vždycky raději pořídím tu skutečnou birkinku, než abych ji měla jako NFT. Ideálně tedy v nějakém vintage second handu.
Kde můžete také sledovat Holky v kryptu? Kromě Instagramu a Twitteru, kde získáte přehled formou jednoduché a zábavné infografiky, také na Facebooku – ve stejnojmenné zájmové skupině, jež je určená výhradně ženám a slouží k vyměňování názorů a rad. Další obsah najdete na YouTube.
