Zrzka od vedle jako Holka z reklamky píše sloupek o životě v korporátu, životě se psem a životě cestovatelky.

Zrzka od vedle jako Holka z reklamky píše sloupek o životě v korporátu, životě se psem a životě cestovatelky. Zdroj: Archiv Zrzky od vedle

Kde je Sexistické prasátečko, když ho potřebujeme nejvíc?

Anticena Sexistické prasátečko dlouhých deset let upozorňovala na neetické a diskriminační reklamy v českém prostředí. Roku 2018 ji ale organizátorky pověsily na hřebík s odůvodněním, že za sebe mají splněno. My ostatní ale vyhráno rozhodně nemáme. Oplzlý alfa samec Marek Vašut je tu stále s námi, stejně jako polonahé influencerky špulící holé zadky v instagramových propagacích očních kapek a pracích prášků.

Užívala jsem si svých pravidelných poobědových 15 minut s kafem na balkoně, když jsem se v myšlenkách vrátila k jedné diskuzi s kolegy. Nedávno jsme rozebírali sociální sítě a odvykačku, kterou pár z nás už od ledna drží. Připojila jsem se taky, byť trošku se zpožděním a jen tak napůl (pouze odinstalováním aplikací z mobilu), ale i to se počítá. Denní doba strávená na sítích mi klesla na třetinu, mobilu se nějak záhadně zlepšila kapacita baterky a já jsem mnohem méně naštvaná.

TIP NA VIDEO: Andrea Daňková v Prostoru X promluvila o sexismu v hereckém prostředí

Na základě mého skromného odhadu si myslím, že za lepší náladou stojí hlavně to, že mi uniká spousta důležitého dění. Třeba o hrozící válce na Ukrajině mám informace jen ze seriózních médií, tedy oproštěné od emocionálních plků rozumbradů z Horní Dolní nad Říčkou. Taky mi uniká, která influencerka zrovna doporučuje náhodný produkt pomocí fotek svého zadku a v jakém pracím prostředku mám prát mužovy košile, aby byl spokojený a já byla úspěšná bydlenka. Bohužel ale – jakožto člověk bez Adblocku – těmhle reklamním bizárům neuniknu ani tak.

Už dva roky si v korporátu držím pozici firemního benjamínka, což sice nemá žádnou výhodu, ale zase jsem často cílem vtípků a historických otázek z dob mládí mých kolegů. Občas se poštěstí a já si vyslechnu, jak vypadal svět (nejen ten reklamní) před patnácti, dvaceti, pětadvaceti lety. Když si to pak dám dohromady s dobovými fotkami, videy a mravy, jsem fakt ráda, že žiju až teď.

Úplně mi stačí, že i dnes na člověka sem tam vykoukne video nebo banner naprosto ideální k nominaci na hlavní cenu Sexistického prasátečka. Jistotka jsou reklamy s Markem Vašutem – ten dokázal i ze spotu na ojetá auta udělat nechutnou šarádu moudrého alfa samce, co spasí mladou hloupou nanynku. Není nad stereotypy a úsměvnou degradaci ženského pohlaví! To jsme se ale všichni zasmáli; hloupá ženuška dobrá leda tak ke sporáku a mužský hrdina, který zase jednou zachránil situaci.

Král sexistických reklam Marek Vašut at his best.
Král sexistických reklam Marek Vašut at his best. | Zdroj: reklamní kampaň AngryBeards

Jedna z výhod toho, že teď trávím na sítích jen minimum času, je i v tom, že už jsem dlouho nenarazila na žádné uslintané stížnosti postarších strejců, že jsou dnešní ženy příliš samostatné a progresivní a že s takovou to daleko nedotáhnou. Jasně – takhle to totiž nedotáhneme do jejich kuchyní. Za to si ale samy zvládneme auto nejen vybrat, ale i zaplatit.

Využívání ženských těl, přežitých stereotypů a zastaralých archetypů k upoutání pozornosti je prostě za hranou. Podobné výstřelky jen napomáhají k udržování nereálné představy o tom, jaká má žena být, aby vyhovovala představám maskulinní společnosti. Správná žena je krásná, ideálně polonahá a hlavně ticho. Blbost.

Jenže – a to mi na tomhle přijde snad ze všeho nejsmutnější – stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Místo projíždění kolem ponižujících billboardů u silnice tak stačí jen otevřít Instagram nebo kteroukoliv jinou sociální síť a během pár minut vidíte příspěvky několika žen, které se samy dobrovolně rozhodly udělat ze svého těla reklamní nosič. Tak je to přece v pořádku, tak se zvedne dosah. Akorát u toho trochu padne lidská důstojnost, no. Ne, vážně si ten elektrický kartáček nekoupím jen proto, že ho bába na internetu držela mezi prsama. Ani tu pračku si nekoupím kvůli tomu, že do ní dávala prádlo jen v kalhotkách. Spíš odsoudím daný brand za sexismus a nekoupím si od nich už nikdy nic.

Ty nejtvrdší starý dobrý časy už jsou naštěstí pryč, přesto je právě sexismus ještě pořád velký problém. Pokud je přirozenou odpovědí vývoj opačným směrem – do hyperkorektnosti, kdy holt nebudeme tolerovat sebeneškodnější vtípek, tak ať. Žádný fórek, hláška nebo proklamace nejsou zcela neškodné. Lehce se totiž mohou stát obecně přijímanou pravdou.