IT je jen pro kluky aneb Mýty, které je třeba bořit

30. května 2017
IT je jen pro kluky aneb Mýty, které je třeba bořit

Žena v domácnosti, žena-učitelka, žena-sekretářka… Dnes jde samozřejmě o stereotypy, které jsou v 21. století pořádným přežitkem. Co se tedy konečně posunout dál a brát jako samozřejmé třeba spojení „žena-ajťačka“?

I když podíl absolventek IT oborů pomalu, ale zato dlouhodobě stoupá, na programátorské pozici musíte v průměru potkat devět mužů, abyste pak teprve narazili na ženu. Proč tomu tak je? Viník číslo jedna – stereotypy.

Obor IT patří v našich zeměpisných šířkách mezi ty, které jsou a priori přiřazovány k mužům. Takto ustálené vzorce přetrvávají ve společnosti obecně, přičemž primárně se s nimi setkáváme v rodině, stále je často silně podporují vzdělávací instituce mateřskou školou počínaje a zájmové kroužky nevyjímaje. Takže není divu, že ženy (i muže) stereotypy provázejí de facto celý život.

Omyl č. 1: Ženy patří do škol, kanceláří a sociálních oblastí

Důsledky stereotypů lze dobře sledovat na trhu práce. Ve školství, a to zejména tom nižším, panuje vžitá představa, že učitelka-žena se pro tuto roli hodí prostě víc. Předpokládá se totiž, že je přirozeně schopná pečovat o děti. To je sice hezké, ale rozhodně to nemusí platit pro každou ženu. Dalšími vlastnostmi předem očekávanými od žen jsou třeba pečlivost, větší emocionalita, sklony ke stmelování kolektivu nebo zkrášlování prostředí.

A v důsledku těchto očekávání se stává, že ženy a dívky jsou pořád vedeny k výběru tradičních povolání, jako jsou administrativa, humanitní a pečovatelské obory, sociální sféra atd. V 21. století jde ale o pořádný přežitek… Většinou si to neuvědomujeme, ale řadě žen tyto vžité předsudky zásadně ovlivňují život. Často nemají při určování své životní dráhy možnost volby, i když to tak možná vypadá. Tlak společnosti je v tomto ohledu významný, i když není vždycky na první pohled viditelný. 

Omyl č. 2: Počítače jsou pro kluky

I v IT ženy často bojují o svá místa. A začíná to už ve škole. Stále se předpokládá, že hodiny informatiky budou zajímat více kluky než holky. Když se chce tomuto oboru dál věnovat mladá slečna, musí si svoje rozhodnutí – na rozdíl od svého chlapeckého protějšku – často obhájit. Před rodinou, přáteli, v neposlední řadě i učiteli. Jinými slovy, musí se aktivně zapojit a prosadit. U chlapců se "nábor" do IT děje tak nějak automaticky.

Obor IT pak (možná i v důsledku toho) postrádá ženské vzory. Ženy často musejí prokázat víc znalostí než muži, aby si svou pozici obhájily, a to zejména v kolektivech, kde je žen málo.

Ke změně musí přispět všichni

Ženy samy mohou přispět ke změně jejich vnímání. Už třeba tím, že si budou říkat o stejně vysoké platy jako muži. Tím, že budou více usilovat o křesla na vysokých pozicích. Tím, že se budou ve společnosti chovat tak, jak je jim to příjemné, nikoli tak, jak se to od nich očekává.

Když ženám v rodině nebo ve škole ukážeme, co se za slovem IT všechno skrývá a co by mohly reálně dělat, když IT půjdou dál studovat nebo projdou dalšími kurzy, jejich zájem o IT významně roste. Jsou v něm srovnatelně kvalifikované jako muži.

Dostat se do IT tedy není otázkou odlišného přemýšlení nebo jiného druhu nadání. Zásadní je zbavit se strachu, zajímat se a polovina úspěchu je zaručena. K druhé polovině úspěchu ale musí přispět okolí, případný zaměstnavatel i muži. Žádnou změnu totiž není možné dělat jednostranně. Je skvělé, že už se objevují firmy, které si uvědomují potřebnost diverzifikovaných týmů a umí nebo se učí s tímto konceptem pracovat.

Autorka pracuje jako COO & Gender Specialist pro Czechitas.cz.

Jdi na homepageZpět na začátek
Další příběhy