5 tipů, jak si v životě srovnat důležité myšlenky. Který bude vyhovovat vám?
Dovedeme naslouchat svým potřebám a touhám? Máme čas a prostor se v každodenním shonu zastavit a zamyslet se, co skutečně chceme, co nás činí šťastnými, dělá nám radost a co nám naopak neprospívá? Nabízíme pár tipů na způsoby, které vám pomohou zastavit se, pojmenovat a uspořádat své myšlenky a vize.
Čmárejte si
Čmáráte si na cokoli, co vám leží po ruce během vykonávání jiné činnosti, například při telefonování, na poradě nebo při čekání u doktora? Právě během tohoto nezúčastněného čmárání jsme schopni vyjádřit sami sebe bez jakýchkoli slupek. Takové kresbičky dokážou o našich potřebách a pocitech prozradit víc, než bychom sami čekali. Při automatické kresbě dochází k uvolnění a ponoření se do sebe sama a naše potlačené touhy a pocity se můžou projevit bez racionálního ovlivňování. Automatickou kresbu může začít používat každý. Díky ní v sobě můžete posílit intuici a objevit své skryté schopnosti. Nebojte se tak navázat vztah mezi rukou, tužkou a vlastní intuicí a nechte se unášet vlastní tvořivostí a fantazií. Výsledky mohou být překvapivé.
Pište si deník
Psaní deníku nemusí být spojené jen s obdobím puberty, kdy má člověk dojem, že se proti němu vše spiklo a jedinou záchranou před nespravedlivým světem venku je vypsat své pocity do deníku. Psaní deníku není vůbec holčičí záležitost, ale umožňuje si utřídit myšlenky, znovu prožít a zhodnotit zážitky uběhlých dní. Když svůj vnitřní vesmír hodíte na papír a jste k sobě opravdu upřímní, můžou mít takové zápisky ohromný terapeutický potenciál. Nejenže psaní deníku pomáhá utřídit si naše myšlenky a cíle, ale je také klíčem k sobě samému, k vlastnímu sebepoznání, podporuje kreativitu a pomáhá rozlišit, co je pro nás v životě méně a co více důležité. A když už se rozhodnete psát deník, pište si ho ručně, protože ruční psaní podporuje mozkovou činnost a pozitivně ovlivňuje jak paměť, tak představivost.
Buďte potmě
Jednou z cest, jak se dostat sami k sobě a pojmenovat si své potřeby a přání, může být také terapie tmou. Terapie tmou je velice stará metoda sebepoznání, vycházející z původní tradice yangtik, praktikované mnichy v Tibetu, kteří ve tmě zůstávali až sedm týdnů. Pobyt ve tmě, tichu a samotě nabízí vedle možnosti zastavení se v čase uvnitř sebe také velkou možnost sebepoznání a seberozvoje. Vše, co ve tmě zažijete, je jen z vaší hlavy a pro vás. Nejedná se o žádnou virtuální realitu. Jedním z mnoha účinků terapie tmou je to, že rozvíjí kreativitu, obrazotvornost a vnímání různých vnitřních prožitků, které jsou za obvyklých okolností utlumeny.
Při několikadenním pobytu v klidu a tmě, jen se sebou samým, se člověku může ve tmě „rozsvítit“, kde dělá ve svém životě chyby nebo kde leží jeho hlavní problém, který je potřeba vyřešit. zpívejte Náš hlasový projev patří k těm nejintimnějším vyjádřením naší osobnosti. Díky práci s hlasem tak můžeme zároveň pracovat i na rozvoji své osobnosti. Když se nebudete bát oddat se intuitivnímu zpěvu a pracovat s dechem, můžete tak otevřít vstupní brány ke své kreativitě a dostat se ke svému vnitřnímu hlasu, který vás naučí vnímat citem skutečnost a vyjádřit to, co opravdu cítíte. Zpívejte a objevujte svá dosud utajená zákoutí duše!
Vydejte se na pouť
Chůze je nejdokonalejší meditace a pěší pouti patří do tradice všech světových náboženství. Na pěší cestu do nábožensky významných míst se každoročně vydávají statisíce poutníků. A nejsou to pouze věřící. Na pěší poutě, které jsou často spojeny s nepohodlím, nepříznivým počasím nebo neočekávanými událostmi, se lidé vydávají z nejrůznějších pohnutek. Může to být zvědavost, chuť vyzkoušet si něco jiného a netradičního nebo touha po poznání. Mnoho poutníků vyráží na cestu s otázkami, na které potřebují najít odpovědi, nebo chtějí načerpat další energii do běžného životního kolotoče. Poutníci se často vydávají na cestu s tím, že chtějí najít osobní vizi, vyjasnit si svá směřování, ať už se jedná o osobní, nebo profesní rovinu. Společným jmenovatelem jednotlivých motivací k pouti bývá nová naděje. Naděje, že se nám v životě podaří něco překonat nebo si ujasnit. Tak, jak postupně polykáte kilometry, se dokážete prošlapat až k samotné podstatě své existence a uvědomit si, co je pro vás v životě hodnotné a potřebné.
Vytvořte si myšlenkovou mapu
K tomu, abyste se stali kartografem vlastních myšlenek a přehledně zachytili své myšlenkové toky, uspořádali své vize a naplánovali si krátkodobé i dlouhodobé cíle, nepotřebujete nic jiného než tužku a papír. Do jeho středu napište téma, nad kterým se chcete zamyslet nebo ho chcete řešit. Odtud postupně rozvíjejte a třiďte další myšlenky, které si na mapě přehledně graficky zaznamenávejte, až se dopracujete ke konkrétnímu řešení základního tématu. Myšlenkové mapy fungují na principu propojení pravé a levé mozkové hemisféry, přičemž levá hemisféra uvažuje logicky a dominuje zde řízení a plánování, zatímco pravá hemisféra představuje tvůrčí část mozku, kde se tvoří naše sny a emoce. Díky jejich propojení tak můžete v sobě probudit svůj tvůrčí potenciál, spojit ho se znalostí exaktních dat a přijít tak na nové originální řešení problému.