Menopauza je období života ženy, kdy vaječníky přestávají produkovat nejprve progesteron a později i estrogen. To jsou dva základní ženské hormony, jejichž produkce se navenek projevuje menstruačním krvácením. Nejprve se objeví nepravidelnost menstruačního cyklu, který nakonec zcela vymizí. „To samo o sobě samozřejmě nevadí. Asi 30 % žen prostě jen přestane menstruovat, a pokud je to v průměrném věku kolem 50 let, většina to i ocení. Bohužel zbylých 70 % žen na vzniklou hormonální nerovnováhu a zejména nedostatek estrogenu reaguje některým nebo všemi příznaky akutního klimakterického syndromu. Tyto potíže mohou významně snížit kvalitu života ženy a omezovat ji v jejím společenském uplatnění,“ říká doc. MUDr. Tomáš Fait, Ph.D.
Vědci se dlouho domnívali, že se jedná jen o kvalitu života. Nicméně poslední studie jednoznačně potvrdily, že ženy, které trpí návaly horka a nočním pocením jako nejčastějšími příznaky akutního nedostatku estrogenů, mají prokazatelně více smrtelných kardiovaskulárních příhod (infarktů). Problémem je také to, že dnes není žena v 50 letech za zenitem, ale prakticky uprostřed svého života. Je ještě plně pracovně i společensky aktivní a nepřeje si být omezována. Dá se očekávat, že ji také čeká ještě zhruba 30 let života a v nich se mohou projevovat i potíže související s chronickým nedostatkem estrogenů.
„Obecné povědomí o komplexu potíží spojených s přechodem je podstatné i pro každodenní medicínu. Stává se, že žena v přechodu dostává v dobré víře léky na zlepšení nálady, léky na zlepšení spánku, léky na bušení srdce a je široce vyšetřována, ačkoli všechny tyto potíže lze snadno vyřešit na míru ušitou léčbou menopauzy,“ upozorňuje Fait.
Ženy se během menopauzy nejčastěji potýkají s potížemi akutního klimakterického syndromu, do kterého patří návaly horka, noční pocení, bušení srdce, bolesti kloubů a svalů, poruchy nálady, deprese, poruchy sebehodnocení, nesnášenlivost, nespavost či ztráta libida. Potíže mohou být různě silné. S odstupem několika let se objevuje nedostatek estrogenů v oblasti genitálu a močových cest. To se projevuje potížemi s udržením moči, ale hlavně poruchami lubrikace až bolestmi při pohlavním styku. V dlouhodobém horizontu se pak v důsledku nedostatku estrogenů rozvíjí kornatění cév (ateroskleróza), poruchy paměti a řídne kostní hmota (osteoporóza).
A kdy se klimakterium hlásí o slovo? „Průměrná doba nástupu menopauzy je 50 let. Je významně ovlivněna zejména genetickými předpoklady. Její ovlivnění životním stylem je minimální, nicméně ten dokáže významně ovlivnit subjektivní projevy menopauzy ve smyslu výše zmíněného akutního klimakterického syndromu. Zdravá strava a dostatek pohybu jsou samozřejmě i základem prevence aterosklerózy a osteoporózy,“ vysvětluje doc. MUDr. Tomáš Fait, Ph.D.
Nabízí se ovšem také otázka, zda menopauzu můžeme pomocí dnešní vědy odsunout, či dokonce vypnout? V tomhle má ale Tomáš Fait jasno: „Menopauzu jako takovou odsunout nelze, ale lze úspěšně a bezpečně léčit její projevy a chránit organismus před dlouhým nedostatkem estrogenů.“
Pořad O čem se mlčí vzniká ve spolupráci s časopisem Moje psychologie. Aktuální číslo si můžete koupit v on-line trafice iKiosek.cz. Dnes objednáte, zítra ho máte ve schránce – a doprava je zdarma!
Moje psychologie 12/22.
