Masopust je svátek jídla a radosti. Jaké zvyky k němu patří?

6. ledna 2022 • 06:00
Tradiční oslavy masopustu. • Foto: iStock.com

Radujte se a hodujte! K tomu vyzývá masopustní období, které začíná na Tři krále, vrcholí třídenním rejem masek, kdy veselý průvod chodí od domu k domu, zpívá se, tančí se a baští se, a končí Popeleční středou, po níž následuje čtyřicetidenní půst až do Velikonoc. Jaké tradiční zvyky a dobroty k Masopustu neodmyslitelně patří?

Všeho dosyta

Když už masopust, lidově též fašank nebo šibřinky, tak s plnou parádou! Smažte koblihy a boží milosti, pečte maso a slaninu, vařte hory knedlíků, nakládejte si na talíř jelita s jitrnicemi a tlačenkou, ochutnávejte uzené, nandávejte si bohatě z hrnce zabijačkového guláše, odšpuntujte voňavou domácí slivovici. Do jedné nohy na trávení a do druhé proti mrazu, to když nám přeje příroda.

TIP NA VIDEO: Usmažte si dokonalé masopustní koblihy

Masopustní tradice mají v Čechách a na Moravě kořeny až ve 13. století a jejich původ leží v předkřesťanských oslavách konce zimy a snad i ve starořímských bakchanáliích. Masopust je nejen třídenní svátek masek, ale také dlouhé období, které začíná na Tři krále, tedy 6. ledna, a trvá do Popeleční středy. V tento poměrně dlouhý čas nebývalo v hospodářství příliš co dělat a i církev, s výjimkou doby baroka, přivírala oči nad leckterými prohřešky.

Lidé si užívali a bavili se. Je to logické. V únorové sibérii prostě potřebovali nabrat síly a upustit páru, aby pak zvládli čtyřicetidenní půst do Velikonoc, a aby se v týdnech rozjímání plně soustředili jen na duchovní rozměr života.

Svátek jídla a masek

Nejbujnější dny masopustu jsou ty poslední: začíná to už Tučným čtvrtkem a vrcholí Masopustní nedělí. Tradičně jim předcházejí zabijačky, takže v kuchyni má být dostatek masa a hromada čerstvého vyškvařeného sádla. Někdo se při masopustních oslavách ochotně postaví k troubě a těší se, že počastuje rozjařený průvod, jiný se raději namaškaří a dům od domu si dá něco dobrého.

Masopustní masky jsou symbolické. Některé ukazují na naše lidské neřesti, jako je obžerství a opilectví, jiné mají přivolat dobrou úrodu, plodnost, sílu zvířat nebo lidem propůjčit magické schopnosti. Nesmí chybět ani medvěd jako nejvýraznější symbol zdatnosti, plodnosti a úrody. Všechno, co lidé nyní dělají a jedí, má ve skutečnosti jediný cíl: naklonit si síly přírody a načerpat energii.

Sladká tradice

Nejtypičtějším masopustním jídlem jsou kromě masa také koblihy. Smažené na másle a plněné povidly, mákem, marmeládou. Po druhé světové válce ztratilo toto obřadní pečivo svou výjimečnost: protože se snadno přepravovalo a chvilku vydrželo čerstvé, dostalo se do pekařské velkovýroby. Ovšem marná sláva, kdo ochutnal lehounké čerstvé domácí koblihy, dobře ví, že nad ně není. V jižních Čechách se tradičně připravovaly také smažené šišky, což nebylo nic jiného než do copánků spletené, pocukrované těsto na koblihy, a zdobené chodské koláče. Ti, kteří ctí tradice Podkrkonoší, smaží z těsta zvláčněného vínem kolečka s nakrojenými okraji zvaná masopustní kotouče

Koblihy jsou nedílnou součástí masopustu. Koblihy jsou nedílnou součástí masopustu. Autor: iStock.com

Boží milosti jsou původním pečivem moravským a slezským. Na Slovácku a Valašsku nesou známý název, říká se jim ale také kraple a kraplíky, ve Slezsku případně kleple a kleplíky. Vždy se ale smaží na másle nebo na sádle a horké se obalují cukrem smíchaným s vanilkou. Jíst se mají pěkně začerstva, nesvědčí jim přenášení a už vůbec ne skladování.

Nikoli Vánoce, ale masopust byl hlavním časem, kdy z řady stavení v oblasti mezi Uherským Hradištěm a Uherským Brodem do daleka voněly trdelníky. Tak, jak to dnes běžně vídáme ve stáncích, pruhy kynutého těsta se navíjely na dřevěný kónický válec a za neustálého otáčení pekly nad rozžhaveným ohništěm. Trdelníky nicméně patřily do repertoáru slavnostního pečení pro nejrůznější příležitosti i v jiných oblastech – například na jihu Čech jimi vítali do rodiny ženicha, což v pohodě můžeme i dnes.

Autor: Jana Trundová
Jdi na homepage Zpět na začátek

Horoskopy