Káva prodlouží život a zažene depresi. Záleží ale, kolik jí pijete
Pryč jsou časy, kdy byla káva na blacklistu jako jedna z věcí, které musíte určitě vyškrtnout, chcete-li žít zdravě. Podle aktuálního výzkumu může dokonce prodlužovat život. Chce to ovšem dodržovat pár pravidel jejího pití.
V nedávném výzkumu, který vedli američtí a britští vědci, vyšlo najevo, že pití kávy snižuje riziko předčasného úmrtí – u žen o 7 %, u mužů dokonce o 18 %. Nebyl to ledajaký výzkum, trval šestnáct let a jen v Evropě sbíral údaje od více než půl milionu dobrovolníků.
Vědci dospěli k závěru, že při vyšší spotřebě kávy klesá riziko úmrtí zejména z důvodu onemocnění oběhové nebo trávicí soustavy. Ochranný účinek má tento nápoj díky směsi antioxidantů (zejména polyfenolů), které se nacházejí v plodech kávovníků. Pro mnoho lidí je tak káva největším zdrojem antioxidantů vůbec.
Tyto závěry, byť znějí překvapivě, nejsou ojedinělé. Už předchozí dlouhodobé výzkumy v japonské populaci nebo mezi americkými zdravotními sestrami ukázaly, že pití kávy snižuje výskyt mozkových příhod nejméně o 20 %. Kromě toho může káva působit proti depresi, zlepšovat naši paměť (doporučuje se pít ji poté, co se něco nového naučíte) nebo předcházet Parkinsonově nebo Alzheimerově chorobě. Velmi ovšem záleží také na tom, kolik jí vypijete.
Čtyři kávy stačí, drahoušku
Zajímavé je množství kávy, které je podle odborníků ještě v pořádku. Namísto často proklamovaného jednoho až tří šálků si podle těchto výzkumů můžete dopřát až čtyři šálky (a některé uvádějí i šest).
Jestli se vám to zdá příliš, nemusíte násilím nic měnit. Jsou totiž lidé, kteří jsou na kofein citlivější a stačí jim jedna káva denně, jiní jsou rezistentnější, dopřávají si více a klidně si jdou po kafi i lehnout.
Na druhou stranu, studie vedená minnesotskou klinikou Mayo v roce 2013 prokázala, že dlouhodobé pití více než čtyř šálků denně může vést k opačným účinkům – zejména u mladších lidí pod 55 let až dvojnásobně zvyšuje riziko předčasného úmrtí.
Kdy pít kávu?
Hodně lidí má ve zvyku zapínat kávovar hned ráno po probuzení, kdy ještě ani pořádně nerozlepili oči. Ve skutečnosti je tento šálek pro naše tělo vcelku zbytečný. Jak to?
Ve chvíli, kdy vstáváte, se možná ještě cítíte unavená, ale tělo začíná pomalu vyplavovat hormon kortizol, který má za následek vyšší bdělost a pozornost. Jeho produkce je nejvyšší mezi 8. a 9. ranní, poté klesá. Nejlepší čas na kávu je tudíž mezi 10:00 a 11:30. Pití kávy nalačno navíc může podráždit váš žaludek a střeva, takže i kdyby nezáleželo na správném načasování, ideální je před svým oblíbeným rituálem aspoň něco sníst.
Pokud pijete kávu i odpoledne, doporučuje se stihnout to mezi 14. a 17. hodinou, přičemž platí, že čím dříve, tím lépe. Pozdější pití kávy může negativně ovlivnit váš spánek (ačkoli jak už bylo zmíněno, citlivost na účinky kofeinu jsou individuální).
Zkuste cold brew
V létě, kdy teploty atakují třicítky, jsou skvělou variantou ledové kávové nápoje. Čím dál populárnější je cold brew, který se připravuje namáčením kávové sedliny ve studené vodě po dobu dvanácti hodin, přičemž poměr kávy a vody by měl být 1:10.
Výhodou této kávy je, že je méně kyselá, takže ji mohou pít i lidé trpící na pálení žáhy nebo s přecitlivělým žaludkem. Díky tomu je i sladší, mnoho lidí ji tak shledává chutnější a nemají potřebu si ji „dolaďovat“ smetanou, mlékem nebo cukrem, kvůli kterým se klasická ledová káva většinou stává kalorickou bombou.
Další výhodou je obsah kofeinu. Cold brew ho totiž obsahuje více než běžná horká nebo ledová káva. Díky tomu se jedná o slušnou alternativu k nezdravým energetickým nápojům – bez barviv, konzervantů a cukru. Pozor tedy, pokud jste citlivá na kofein, cold brew káva by ve vás mohla vyvolat nervozitu. A opatrně také s jejím testování odpoledne po práci – ať večer nemusíte počítat ovečky.