.

. Zdroj: Archiv Mojí psychologie

Je lepší kniha, nebo čtečka? Hodně záleží na tom, co si chcete přečíst!

Konečně víkend a s ním i více času na čtení. Zachumláte se pod deku s pořádně tlustým svazkem nového hitu, lehoučkou čtečkou do jedné ruky, nebo zvolíte knihu do ucha? 

Vyrůstala jsem v rodině s obrovskou knihovnou a kniha byla považována za něco téměř posvátného. Knihy se nenosily ven, nic se do nich nevpisovalo, sahat na ně se mohlo pouze čistýma rukama, hřbety se neohýbaly. A tahle pravidla neplatila jen pro děti. Postupem času jsem tento striktní přístup poupravila a knihy s sebou beru na své každodenní pochůzky. Koneckonců, jak říká Vivienne Westwood: „Kniha je nejlepší módní doplněk.“

Projít kolem knihkupectví a nepodívat se dovnitř, je pro mě téměř nemožné. Moje návštěvy mají vždy stejný a zároveň dobrodružně nepředvídatelný scénář. Nejprve mrknout na novinky, pak na všechny nové přírůstky v angličtině, potom zpět k historickým románům. Cesta za novou knihou vždycky nabere nějakou výhybku, nový impulz, a k jejímu cíli vede koktejl bezmezné lásky, dobrého marketingu, roční doby (na dlouhé zimní večery je potřeba mít kvalitní zásoby čtiva) i spontánnosti přímo na místě.

Papír také nese specifika, na která žádná hi-tech elektronika nedosáhne. První vydání, text se specifickými ilustracemi nebo vepsané věnování přímo od autora na autogramiádě. A co teprve „coffee table“ knihy. Velké, těžké, výpravné publikace o výtvarném umění a architektuře, módě a designu, kterými můžete listovat kdykoli a jakkoli dlouho a nikdy se neomrzí, naopak vždycky v nich najdete novou inspiraci.

Na drátě i bez něj

První čtečky se objevily v roce 1998 a první Amazon Kindle byl prodán v roce 2007. Mnohé hlasy prorokovaly konec papírových knih. Když jsem viděla hip čtenáře s čtečkou na okraji městského bazénu nebo na letišti, měla jsem pocit, že 21. století je skutečně tady. Tolik knih na jednom místě a vždy po ruce? Zhmotněný sen každého náruživého čtenáře!

Kvantita stažených knih může být opravdu vysoká, což ocení každý cestovatel, který se potýká s váhovými limity zavazadel a vlastní nerozhodností mezi skandinávskými detektivkami, českými novinkami a jihoamerickým magickým realismem. Může vzít všechno a ještě o něco víc. Praktické jsou možnosti vyhledávání ve slovnících. Je nastavitelné podsvícení textu, zvětšování a zmenšování písma. Lze i podtrhávat, co nás zaujalo, nebo vidět, co si zvýraznili jiní čtenáři.

Pořizovací cena stažených knih je mnohdy výrazně nižší než tištěná verze, na pár kliků lze zakoupit různé jazykové verze a také publikace, jež už jsou vyprodané v tisku. Argumentem pro čtečku také může být prostorové nezatížení domácnosti (zvláště pádné při stěhování se z/do pátého patra v domě bez výtahu). Text a obsah zůstávají, břemena kilogramů mizí.

A co jste vlastně četli?

Vnímání textů v elektronické a papírové podobě se však zásadně liší. Je to jako přečíst si e-maily ve výtahu mezi dvěma pracovními schůzkami a pomalým otevíráním ručně psaného dopisu, kdy zkoumáte pisatelův rukopis, známku, tíhu obálky, samotný list, vaříte si kávu a pomalu se začítáte do řádků, které patří jenom vám.

Podobnou analogii můžeme hledat u čtečkového a knižního zpracování. Americká profesorka lingvistiky Naomi S. Baron provedla výzkum mezi několika stovkami studentů v USA, Německu, Japonsku a na Slovensku, „přes 92 % respondentů uvádí mnohem vyšší soustředění na text, pokud je v tištěné (papírové) podobě“. Pokud má čtečka připojení k internetu, je téměř nemožné odolat pokušením v cestě (příchozí e-mail, reklama, spontánní nákup).

Podobně přistupujeme k vnímání a zpracování vlastních poznámek. Podtržení zvýrazňovačem přímo v textu a výpisky vlastní rukou zvyšují zapamatování textu a jeho jednodušší vybavení později.

Do ucha

Je tu ale ještě třetí možnost – nechat si všechno povyprávět. Podmanivým příběhům lze podlehnout ještě o něco více pomocí dramatického zpracování. Den má stále čtyřiadvacet hodin a někdy se času na čtení prostě nedostává. Audioknihy jsou ideálním společníkem při třídění šatníku, žehlení, dlouhém řízení auta nebo i na cestu jiným dopravním prostředkem. Hlas, přednes, pomlky a zvukové předěly dají knihám ještě další rozměr, který bychom při samostatném čtení možná ani neobjevili.

Slow life s (papírovou) knihou

Toužíte-li po zklidnění a zpomalení ve svém běžném životě, bytí v přítomném okamžiku a vnímání toho, co je opravdu před vámi (skutečně i figurativně), papírové knihy vám tyto zážitky bohatě dopřejí.

Papírová kniha upoutá pozornost všech smyslů: obal prodává (je libo původní obálku, nebo filmovou?), stránky šustí, tiskařská barva voní, doteky jí sluší (kniha, která je čtena, opravdu žije, podívejte se v knihovně na nejčastěji půjčované tituly). Chuť není prvoplánová, ale dobrý příběh v srdci zůstane.

Čtení knih není závod ani soutěž. Zkuste nemyslet na zbývající počet stran (přečtených procent) a skutečně si vychutnejte knihu, jež se otevírá přímo před vámi.

Článek vyšel v prosincovém čísle časopisu Moje psychologie. Aktuálně je na stáncích únorové číslo se Světlanou Witowskou na titulce. Objednat si ho můžete i přes ikiosek.cz.

.
. | Zdroj: Archiv Mojí psychologie