Kateřina Vacková z Loono: Sklenička vína denně pro zdraví je mýtus

Suchej únor vrcholí. Pokud jste si dopřáli měsíc bez alkoholu, udělali jste něco pro své zdraví, časté pití ale není jedinou věcí, která se na našem těle podepisuje negativně. Lékařka a zakladatelka neziskové organizace Loono Kateřina Vacková v rozhovoru promluvila o významu prevence. Jaké prohlídky doporučuje pravidelně absolvovat, co si hlídat a jak se o sebe dobře starat i po stránce psychické pohody?

Jako první spustilo Loono před skoro osmi lety program prevence onkologických onemocnění #prsakoule. Postupem času přibyly ještě programy prevence kardiovaskulárních chorob, ochrany reprodukčního zdraví a duševního zdraví. Máte pocit, že některé z těchto programů začínají být aktuálně důležitější než jiné, například v souvislosti s koronavirovou pandemií?

Myslím, že aktuální jsou stále všechny, a to zejména proto, že hodně lidí kvůli pandemii zapomínalo chodit na preventivní prohlídky, a stejně tak se zrušením sportovních akcí méně sportovali – to platí zejména pro děti – tudíž i trpělo jejich srdíčko. My v Loono proto nepolevujeme v žádném z těchto témat, a říkáme, že pandemie nepandemie, o svoje zdraví bychom se měli starat stále stejně. Co ale pandemie určitě „podpořila“ je vznik nebo zhoršení duševních onemocnění. Řada lidí se na nás obracela o radu se stavy úzkosti, s vyhledáním odborníka pro sebe či členy rodiny. Před pandemií trápila duševní onemocnění každého pátého dospělého Čecha, dnes je to každý třetí.

TIP NA VIDEO: Co udělá s vaším tělem měsíc bez alkoholu?

V současnosti pracujete na covidovém oddělení. Změnila tato zkušenost váš pohled na význam prevence?

Jsem internista, a interní nemoci patří mezi ty nejvíc preventabilní. Myslím, že mi moje klinická práce ještě více potvrdila, jak je potřeba rozvíjet preventivní oblast medicíny a vzdělávat veřejnost od co nejužšího věku.

S jakými největšími zdravotními mýty jste za dobu působení Loona setkala?

Jedním z nejčastějších je to, že rakovina, infarkt a další vážné nemoci se týkají jen starých lidí. Ročně však onemocní rakovinou prsu na tři sta mladých žen, stejně tak rakovina varlat se nejčastěji rozvíjí mezi lety 15 a 35 lety. Často vyvracíme mýty o tom, že mamograf způsobuje rakovinu, že elektronické cigarety neškodí zdraví. Moje oblíbené jsou: když je venku zataženo, nemusím se mazat opalovacím krémem a sklenička vína denně je zdravá. Hodně mýtů je ale spojeno i se sexuálně přenosnými chorobami, kdy si řada lidí myslí, že se přenáší přes záchodové prkénko. To je spíš jeden z těch úsměvnějších. Hodně lidí si pak myslí, že kondom je ochrání před všemi pohlavně přenosnými nemocemi, což např. u HPV není pravda. I proto je tak důležité chodit pravidelně jedenkrát ročně na gynekologickou prohlídku a nechat se očkovat proti HPV, dívky i chlapci. Očkování má smysl i po zahájení pohlavního života, to také často vysvětlujeme, řada lidí nad tím totiž mávne rukou s tím, že už to význam nemá. Co se pak samotného koronaviru týče, neustále vyvracíme mýty o očkování, protilátkách a tak dále. Respektuji, že se každý může rozhodnout, zda se očkovat či neočkovat. Měl by to ale dělat na základě ověřených dat a faktů.

Mohla byste pro naše čtenářky nějak přehledně shrnout nejdůležitější body prevence ve 20, 30 a 40 letech? Kam je kdy třeba chodit a co dělat jen pro sebe?

Na webu Loono najdou čtenářky Rozcestník prevence, kam stačí zadat věk a pohlaví a on už doporučí, co všehno máte pro své zdraví udělat. Pro všechny ženy bez rozdílu věku ale platí, že by měly jednou měsíčně absolvovat samovyšetření prsu a jednou za dva roky si prsa nechat vyšetit ultrazvukem – u žen po 45. roce věku je vhodné stejně často absolvovat i mamografické vyšetření prsou. Dále je třeba jednou měsíčně absolvovat samovyšetření mateřských znamének a jednou do roka je nechat prohlédnout dermatologem. Důležité jsou i jiné preventivní lékařské prohlídky. Ženy by neměly podceňovat tu u praktického lékaře, která se dělá zpravidla jednou za dva roky, měly by si jednou až dvakrát do roka zajít k zubaři a jedenkrát do roka absolvovat vyšetření na gynekologii, jehož součástí je screening rakoviny děložního čípku. A nezapomínejme ani pravidelně chodit na přeočkování.

Máte ještě nějaká další doporučení ohledně zdravotní prevence?

Čtenářkám asi netřeba opakovat zdravou stravu, alkohol s mírou, nekouření a pravidelný pohyb – primární prevence totiž není o ničem jiném. Já k tomu přidám ještě minimálně 7 hodin spánku denně jako základ. Určitě je zásadní myslet také na své duševní zdraví, odpočívat, naučit se říkat ne a dělat činnosti, které vás těší.

Co děláte vy sama pro sebe, pokud jde o zdraví a fyzickou kondici?

Nekouřím, alkohol piju jen velice střídmě a jen naturální víno. Postupně se stávám vegetariánem, hodně proto dbám na pestrost stravy. Baví mě připravovat si k večeři saláty pokaždé na jiný způsob. Cvičení je neodmyslitelnou součástí mého života už od dětství, chodím na studiové hodiny Les Mills, jezdím na bruslích a v zimě na běžkách. V zimních měsících pak suplementuji vitamín D a pravidelně si dělám krevní odběry, abych viděla, zda mi neschází nejdůležitější minerály, vitamíny.

Čím se ve volném čase odreagováváte? Co vás těší? Jak relaxujete? Prý máte ráda saunu.

Ano, sauna a otužování ve všech podobách, se všemi vůněmi, rituály a ochlazujícími bazénky, to je moje! Dopřávám si ji jako doplněk sportu minimálně jednou za týden. Kromě toho ráda cvičím jógu a hraju golf. A jako správný Loono člověk myslím i na duševní zdrav, a i když právě zrovna nemám meditační období, snažím se mít svoje chvilky pro sebe, kdy mě na duši hladí například péče o pokojové rostliny. Jeden měsíc v roce pak vždy trávím surfováním, dva týdny na jaře a dva týdny na podzim, to je ten nejlepší relax. Hodně času trávím i s kamarádkami, jsme už od gymplu parta sedmi holek, se kterými do dneška jezdím na víkendy na wellness, hikujeme po horách nebo si sem tam zajdeme na večeři.

Sama jste si před lety prošla onkologickým onemocněním. Škála emocí a myšlenek, které se v člověku po takovém zjištění odehrávají, je pro zdravé nejspíš nepředstavitelná, proto často neví, jak správně reagovat. Co byste poradila někomu, kdo má v rodině či okolí někoho takto nemocného? Co dělat a čemu se naopak vyhnout?

Myslím, že hlavní je nestrkat hlavu do písku a zkrátka se nemocného zeptat: jak se cítíš, co teď aktuálně potřebuješ? A když řekne, že nic, tak ho ujistit, že jste tu pro něj/ni, když by se to kdykoliv změnilo. Neptejte se každý den, spíš s odstupem času ano. Já nejsem psycholog, jen sdílím zkušenosti svoje a zkušenosti pacientů, kteří mi vyprávěli, jak to v jejich rodinách chodilo. Vždy to bylo o tom - hlavně komunikovat.

Více článků o zdravém životním stylu najdete v časopise Dieta. Aktuální číslo je možné koupit v on-line trafice iKiosek.cz. Dnes objednáte, zítra ho máte ve schránce. A doprava je zdarma