Kylie Jenner na přehlídce Schiaparelli

Kylie Jenner na přehlídce Schiaparelli Zdroj: Profimedia.cz

Pýcha se nevyplácí: Proč je problémem umělý lev i pravý vintage kožich?

Byl to skutečně takový trapas, anebo publikum na sociálních sítích jen nechápe hloubku umění? Kauza Schiaparelli s umělými zvířecími hlavami na Haute Couture Weeku tento týden odhalila, jak se za poslední léta ve společnosti radikálně změnilo vnímání kožešin – ty pravé jsou definitivně ze hry, jenže ty umělé jsou neméně kontroverzní. K obecnému zmatku přispívá i novodobé dilema, co je vlastně horší: Koupit si umělý kožich z polyesteru, nebo ve jménu udržitelnosti nosit pravý vintage model? Odpověď vás možná překvapí.

Arogantní, povýšené, naprosto necitlivé. Možná i nemorální a nebezpečné. Když tento týden v pondělí zaplavily sociální sítě fotografie Naomi Campbell, Iriny Shayk a Shalom Harlow na přehlídce Schiaparelli haute couture, strhla se mela. Slavné modelky totiž prezentovaly modely ozdobené hyperrealistickými zvířecími hlavami – vlčí, lví a leopardí. Kreativní ředitel Daniel Roseberry se inspiroval Dantovou Božskou komedií, konkrétně první částí Peklo, v níž tyto tři šelmy reprezentují jednotlivé hříchy – lev pýchu, leopard smyslnost a vlčice chamtivost. A byť to asi zamýšlel jinak, nakonec se alegorií hříchů stala sama jeho přehlídka – v čele s Kylie Jenner, která získala privilegium předvést jeden z kontroverzních modelů vůbec jako první.

TIP NA VIDEO: 5 typů kalhot, které budeme nosit v roce 2023

Video placeholde

„Proč je to problém, když jde jen o umělé hlavy ohrožených druhů,“ táže se ve svém videu na Instagramu greenfluencerka Natalia Pažická. „Velmi slabě komunikované sdělení mělo být, že nepotřebujeme pravé kožešiny, když je dokážeme dokonale nahradit. Většina lidí uviděla luxusní módní přehlídku, kde jsou trofeje zvířat na hrudích modelek,“ poukazuje Pažická na nepsané zákony sociálních sítí. Současně vysvětluje, že i v dnešní době jsou pravé kožešiny a exotická zvířata problematickým synonymem pro luxus a sociální postavení. Poselství přehlídky, která chtěla skrze dokonalé řemeslo ukázat, že není třeba ve jménu luxusní módy zabíjet zvířata, ve skutečnosti vyznělo přesně opačně.

O tom, jak komplexní problematikou je v roce 2023 prezentace takových počinů, svědčí i fakt, že nejznámější organizace na ochranu – PETA – módnímu domu Schiaparelli tento koncept schválila. Při výrobě opravdu nevznikla újma žádné živé bytosti. Problémem však nadále zůstává zobrazování realistických šelem jako trofejí pro nejbohatší třídu. „Kdyby šlo o nějaký happening nebo guerilla přehlídku, která by na tuto problematiku poukázala, pak by to dávalo smysl. Takto jde pouze o využívání původně možná dobré myšlenky pro další finanční obohacení módního domu,“ míní editorka Ženy.cz Kristýna Dobeš Moučková.

A příliš neobstojí ani historická reference, tedy styl návrhářky zakladatelky Elsy Schiaparelli. Pyšnit se kloboučkem v podobě tlamy vzácného leoparda je zkrátka demodé, ať je pravý, nebo umělý. Je to, jako kdyby módní průmysl udělal dva dlouhé kroky směrem k fur free výrobě, pak si to ale rozmyslel a učinil jeden zpět.

Připomeňme, že módní domy se od používání pravých kožešin začaly odklánět teprve nedávno. V této souvislosti budeme vždy pamatovat na éru Alessandra Michele, který u Gucci zavedl úplný zákaz kožešin už v roce 2017. Následovaly značky Versace, Tom Ford, Prada, Burberry a přidal se překvapivě i módní dům Chanel, který se jinak zuby nehty drží starých pořádků a dodnes například nezavedl ani e-shop. Zato k zákazu přihodil i ban na exotické kůže. Teprve loni se pak k fur free přístupu zavázala celá skupina Kering Henriho Pinaulta, pod kterou kromě Gucci spadají značky Saint Laurent, Bottega Veneta nebo Alexander McQueen. Z čeho jsou tedy kožešiny, kterých byly plné zimní kolekce?

Když letmo omrknete e-shopy módních domů, zjistíte, že nejčastějším materiálem k výrobě jsou směsi umělých vláken, zejména polyesteru. Například Stella McCartney, pionýrka udržitelnosti i etického přístupu v módním průmyslu, kombinuje recyklovaný polyester s příměsí Fur-Free-Fur – zcela nového materiálu rostlinného původu, který vyvinula, aby pokud možno eliminovala používání polyesteru. Za faux fur lze považovat i kožich ze 100% kašmíru, který na přehlídce předvedla italská značka Blumarine, byť zde nepanuje jednoznačná shoda. Módní dům Gucci proto nedávno stahoval z oběhu kolekci, která využívala králičí plsť – bez kůže, tudíž technicky nešlo o zvířecí kožešinu. I tak se značka rozhodla kolekci, jež měla oslavovat čínský nový rok králíka, raději stáhnout, aby neprovokovala zákazníky.

Otázkou samozřejmě zůstává: Opravdu je lepší variantou kožich z polyesteru, který se v přírodě rozkládá stovky let? Prozatímní odpověď zní: Rozhodně ano. Návrat k pravým kožešinám se – optikou klimatické krize a rozsáhlého vymírání živočišných druhů – jeví jako nemožný. Neshody nicméně panují v otázce vintage kožichů. Když si nedávno oblíbená módní influencerka Camille Charrière oblékla jeden takový nespecifikovaný chlupatý úlovek, vzbudila vlnu kritiky za propagaci pravých kožešin. „Pro mě osobně je neobhajitelné takový desítky let starý kožich vyhodit. A s čistým svědomím ho nosím i proto, že věřím, že je nereálné, že bych nošením vintage kožichů ponoukla někoho ke koupi nového – za statisíce – a vraždění zvířat kvůli kožešinám,“ oponuje v jednom ze svých příspěvků na Instagramu i Lucie Kratochvílová, majitelka second handu Lula Vintage Prague.

I když zní její úvaha racionálně, ukazuje se, že naráží na podobné nepochopení jako módní dům Schiaparelli. V době, kdy jsme zvyklí konzumovat obsah ve zrychlené podobě na Instagramu, čím dál víc záleží na samotném obrazu. Lidé, kteří na Camille nebo na Lucii vidí kožich z norka, jsou ti samí, kteří vnímají hlavu lva na šatech Kylie Jenner primárně jako zvířecí trofej. Na odkazy z minulosti, tklivé příběhy o babičkách, které na své kožichy šetřily mnoho let, než je zdědily jejich vnučky, noblesu dávno zesnulých návrhářů nebo metafory z ještě dávnějších literárních děl při scrollování Instagramem zkrátka není čas. Aktuální diskurz se proto čím dál více přiklání k radikální variantě, že pravé kožichy na veřejnost vůbec nepatří. Důkazem jsou i firmy jako kanadská Muffle-Up, která vám z dědictví po babičce ušije něco pěkného na doma – třeba polštáře na gauč.