Perryho Chandler pomohl všem zranitelným outsiderům na světě cítit se o něco líp.

Perryho Chandler pomohl všem zranitelným outsiderům na světě cítit se o něco líp. Zdroj: National Broadcasting Company / Grafika: Kateřina Špičáková

Na rady nejsem, co takhle sarkastickou poznámku? Chandler Bing nás naučil milovat outsidery

Ani sexy Joey, ani zasněný romantik Ross. Chandler Bing v 90. letech okouzlil diváky seriálu Přátelé nejen smyslem pro humor, ale i uvěřitelným vývojem charakteru, se kterým se člověk mohl sžít. Ze sarkastického, nesmělého kluka, odstrkovaného rodiči i ženami vyrostl v citlivého a zodpovědného muže, který není bez chyb, ale nade vše si váží své ženy a kamarádů. Lví podíl na tom měl jeho herecký představitel Matthew Perry, který do Chandlera otiskl velký kus sebe sama. Perry zemřel 28. října 2023 ve věku 54 let. I díky němu se ale všem zranitelným vyděděncům na světě žije o něco lehčeji.

Když byl americký sitcom Přátelé nový a ovládal televizní obrazovky, v centru pozornosti byl především vztah Rosse a Rachel: nejen proto, že Jennifer Aniston se na přelomu milénia skrze svou seriálovou postavu (a tak trochu i skrze vztah s devadesátkovým miláčkem Bradem Pittem) stala hvězdou a módní ikonou. Osudová láska mezi romantickým, jemným paleontologem a ztřeštěnou královnou střední školy byla plná dramatický zvratů – přesně tak, jak to má ve správné filmové lovestory být. Jejich linka tak trochu zastiňovala všechny ostatní: do popředí se dokázaly prorvat jen geniální hlášky Chandlera Binga, které v průběhu let zlidověly, a které jeho představitel Matthew Perry pronášel s lehkostí a absolutní přirozeností – i proto, že herec do nejvýraznější postavy své kariéry otiskl velký kus sebe.

TIP NA VIDEO: 7 zajímavostí o seriálu Přátelé, které jste možná nevěděli

Video placeholde

Když se deseti náhodných lidí zeptáte, koho z Přátel mají nejraději, minimálně osm z nich odpoví, že Chandlera. Protože je nejvtipnější, jasně. Síla této postavy ale neleží jen v jejím smyslu pro humor. Devadesátá léta byla zlatou érou ve studiu natáčených sitcomů, kde gagy padaly s kadencí kulometu a za každým fórem se ozývala nahrávka smíchu. Dnes už se takové seriály netočí, protože současnému divákovi nestačí. V době quality TV je publikum náročné publikum i v komediálním pořadu potřebuje reálné lokace místo papundeklových kulis a především komplexní hrdiny s uvěřitelnými charaktery a solidními životními příběhy, se kterými se může ztotožnit. Přátelé, stejně jako řada dalších tehdejších seriálových protagonistů, byli spíše legračními postavičkami, z některých se postupem let staly vyloženě karikatury. Jediný člen party, který by (byť s nutností mírné aktualizace, pravda) obstál i dnes, je právě Chandler.

Přátelé jako seriál dnes čelí kritice, protože při pohledu současnou optikou jsou některé vtipy problematické: mají pro 90. léta typický homofobní podtext, často staví na body shamingu a tak dále. Postava nejistotou a úzkostmi sevřeného Chandlera ale zůstává relevantní i v roce 2023. Dítě rozvodu, které od malička trpělo nezájmem a šikanou vyrostlo v mladíka, který svá traumata neřeší terapií, ale sarkasmem a odmítáním závazků. Až když se zamiluje do ženy svého života, která je po všech stránkách, jak se říká, mimo jeho ligu, pochopí, že jediný způsob, jak si ji udržet a vybudovat s ní dospělý a pevný vztah, je zbořit zdi, jenž kolem sebe postavil.

Zatímco Schwimmerův Ross se plácal od rozvodu k rozvodu a LeBlancův Joey s plnou pusou do zblbnutí opakoval Tak jak to jde?, Perryho Chandler se před zraky milionů televizních diváků – včetně obrovského množství mužů – naučil komunikovat o problémech, mluvit o svých pocitech bez zesměšňování a shazování a vypořádat se s traumaty z dětství. Na rozdíl od ostatních se vymanil ze škatulky komické figurky, a i když hláškovat nepřestal, v závěrečných řadách se stal příjemně klidným, stabilním, sebevědomým, zodpovědným, veskrze dospělým chlapíkem, na kterého se můžou spolehnout jak jeho kamarádi, tak jeho manželka. Chandler ukázal mužům po celém světě, že se musí naučit být zranitelní, aby mohli být šťastní. A odmítaným outsiderům dal naději, že i na ně někde čeká jejich Monica.

Kinematografie řadu dekád stavěla na elegantních, atraktivních mužských hvězdách, jejichž statná těla, hluboké oči a ostře řezané brady těšily ve snech davy poblázněných fanynek. Až v 90. letech se trend zlomil: tehdy filmoví i seriáloví tvůrci konečně pochopili, že na světě je mnohem víc Chandlerů, než Conneryů, Redfordů a Pittů. Poslední desetiletí 20. století tak do popkultury naplno vneslo archetyp hrdiny všedního dne, jehož předobrazem se v rámci mainstreamové televizní tvorby stal právě Chandler Bing. Archetyp nejistého, nesmělého, citlivého kluka, který nevyniká vzhledem, kariérou ani bohatstvím, má ale dobré srdce, stará se o ty, na nichž mu záleží a dívku, kterou miluje, umí vždycky rozesmát. A není to přesně to, co na konci těžkého dne všechny chceme nejvíc?