Úzkost z trapného ticha si vytváříme samy v sobě.

Úzkost z trapného ticha si vytváříme samy v sobě. Zdroj: E+

Jak rozproudit konverzaci, když dojde na trapné ticho

Existují mistryně komunikace, kterým mohou dojít slova, ale nedojde jim sebevědomí. Zachovají klid a nesnaží se za každou cenu něco plkat. Spousta z nás je ale z pauzy v povídání víc než jen nejistá.

Důležitou roli hraje věk a zkušenosti. Nebetyčně nepříjemně vnímáme trapné ticho v dobách, kdy nám extrémně záleží na tom, co si o nás pomyslí ostatní. Když získáme životní sebejistotu, která s přibývajícími roky pomaloučku polehoučku přichází, tohle už nás ani v nejmenším nerozloží. Samozřejmě je třeba rozlišit situace. Jiné to bude s osobou blízkou, jiné, když se zasekneme na pracovním pohovoru. Nadhled je ale namístě vždycky. 

Uvolněte se 

Už se vám jistě stalo, že o něčem mluvíte, sypete zábavné historky z rukávu a v hlavě si přitom chystáte další a další navazující téma. A právě to bývá hodně stresující. Ta představa, že vypadnete z role a nic dalšího vás nenapadne. Dejte hlavě prostor na vydechnutí. Ve společnosti přece nejste sama, štafetu může převzít kdokoli další. Studie zveřejněná v časopise Journal of Personality and Social Psychology doporučuje přehodit pozornost na druhé. Zeptejte se na jejich pohled na věc a naslouchejte. Zkrátka klaďte otázky a zajímejte se o postoje a názory druhých. Stoupnete u nich v ceně, potěší je, že se o ně zajímáte, že jsou vám sympatičtí. 

Mluvit s cizími lidmi je příjemně osvěžující.
Mluvit s cizími lidmi je příjemně osvěžující. | Zdroj: Shutterstock

Přiznejte barvu

Když zamrznete a myšlenkové pochody se pozastaví, vůbec se nežinýrujte a klidně vyslovte to, co se ve vás odehrává. Tedy něco ve smyslu, nějak mi došla slova… Najednou nevím, co na to říct, ani jak pokračovat a přitom bych tolik chtěla… Autenticita a opravdovost nemůže lidi ve vaší společnosti odradit – naopak se ukážete jako obyčejný člověk, který nemá odpověď na všechno a mnohdy je prostě bezradný. Druhým se ještě víc přiblížíte, ač se to nemusí v první chvíli tak jevit.

Vzdalte se

Paniku z představy, že se blíží období trapného ticha, můžete rozetnout i tím, že se na chvíli vzdálíte, vymluvit se můžete na kdeco – na toaletu, nutnost někomu zatelefonovat. Získáte drahocenné vteřiny. Během pauzy se prodýcháte, rozmyslíte a po návratu můžete směle pokračovat. Nenechte se svazovat představou, že se od vás něco očekává. Nejste tu od toho, abyste plnila zbožná přání ostatních. Vám musí být komfortně za všech okolností.  

Jsou na tom podobně

Dost pomůže i pomyšlení na to, že obdobně se cítí i vás protějšek. Však i on táhne tuhle rozhovorovou káru stejně aktivně jako vy. Tedy měl by. A pokud je to lenoch a vše hodil na vás, klidně se jen příjemně usmívejte a nechte ho se šlamastykou brodit. Soustřeďte se na vlastní dech a prostě jen buďte. Navíc, všechno má svůj konec…

Praktické tipy a univerzální témata na rozproudění konverzace čtěte na další stránce. Čemu je lepší se vyhnout?

Pokračování 2 / 2

Noste v hlavě osnovu

Myslím, že teď mi věříš
Myslím, že teď mi věříš | Zdroj: iStock.com

Štěstí přeje připraveným. I tohle může být cesta. Pokud víte, že ty trapné prodlevy prožíváte až příliš intenzivně, můžete se dopředu nachystat. Prostě si někam zapisujte historky k popukání i ty šokující, zajímavosti všeho druhu, anekdoty apod. Osvědčuje se i seznam otázek, na které byste se ptát mohla. Měly by být hlavně obecné, aby mohly být položeny komukoli, s kým se dáte do řeči. Podobně pečlivě přistupoval ke všem svým vystoupením i herec Miroslav Donutil. Prý měl svůj zápisníček, který byl plný poutavých historek i myšlenek. Na pódiu pak jen zabrousil k některé z nich. 

Rozhlédněte se

Úzkost z trapného ticha si vytváříme samy v sobě, tak si to jednoduše zakažte a svoje vnitřní já přesvědčte, že přece o nic nejde, a že to není nic, co by se nedalo vyřešit. V mžiku se dá přece perfektně reagovat třeba tak, že začnete komentovat, co se děje kolem vás, co vidíte, co vás při pohledu na to a to napadá… Můžou to být naprosté banality typu: Jsem tady poprvé, ale moc se mi tady líbí, vám taky? Je vám taky taková zima? 

Pohodlný únik

Témata nemusejí vůbec dojít. Fakt! Existují jich stovky. Co třeba začít řešit: 

  • Cestování: Kde jste už všude byla? Kam se chcete podívat? Kde se vám nejvíc líbilo? 

  • Budoucnost: Na co se nejvíce těšíte? Jak vidíte jednou to a to?

  • Divadlo, film, knížky: Na čem jste byla v divadle naposledy? Jaký film vás zasáhl? Knížka, která vás uhranula? 

  • Sport: Baví vás, nebaví? Jak dlouho se mu věnujete, jak intenzivně? 

  • Rodina: Odkud pocházíte? Jak velká je vaše rodina? Co máte za školu? 

  • Jídlo: Jaká restaurace je vaše topka? Umíte vařit? Vaše oblíbené jídlo? 

  • Zvířata: Vlastníte nějaká? Kdy jste byla naposledy v zoo? 

  • Práce, kariéra: Jak dlouho se tomu věnujete? Máte nějaký kariérní sen? Jak na sobě pracujete? 

  • Dnešek: Jaký jste měla den? Co se vám povedlo? Co budete dělat večer?

  • Do politiky, náboženství a financí naopak radši nezabíhejte. 

Článek vyšel v časopise Blesk pro ženy 9/2022

Text: Kateřina Pokorná

Doporučujeme

Načíst další články