Jak znovu nalézt radost ze života?

Jak znovu nalézt radost ze života? Zdroj: iStock.com

Jak si ochočit radost? 10 moudrých odpovědí, které nabízí filozofie, neuropsychologie i buddhismus

Umíte se radovat? Ne, to není zbytečná otázka. Obzvlášť ne v dnešní době, kdy občas všichni podléháme pocitu, jako by se radost z našich životů vytrácela. Nicméně že bychom se vědomě snažili si tuhle emoci hýčkat, to zase ne… Zkuste jít tedy radosti naproti a naučte se ji hledat i v těch nejmenších detailech, z nichž se tvoří život. Nápomocny vám v tom mohou být třeba i následující radostné úvahy a postřehy.

1. Neotravujte si život!

V  závodě o  štěstí, kterého se všichni (nebo téměř všichni) účastníme, je radost něco jako bič, který drží náš životní běh v pravidelném rytmu a pomáhá nám doběhnout dále. Ale jak si radost ochočit? Bohužel se nedá tak snadno zjednat jako potěšení, ani trvale budovat jako štěstí. Navzdory Freudově přesvědčení, že součástí plánu „Stvoření“ ve skutečnosti není, aby lidé byli šťastní, tibetský dalajlama považuje hledání štěstí za  pravý cíl našeho života. V  buddhismu se hovoří o čtyřech stupních k  dokonalému štěstí, jež představuje blahobyt, světské uspokojení, duchovno a osvícení. Jenže žádné štěstí neexistuje bez radosti, zatímco opak může být pravdou, jak zdůrazňuje švýcarský filozof Alexandre Jollien: „Místo snahy najít klíč ke štěstí je jistější nacházet ve svém životě skromné radosti. Prvním krokem je naučit se žít s minulými zraněními a nevytvářet z nich dramata, která nám otravují život. Můžeme pociťovat velkou radost, i  když máme za  sebou spoustu chyb, neúspěchů a nepříjemných zkušeností.“ 

TIP NA VIDEO: Jak zatočit s úzkostí?

Video placeholder

2. Soulad nadevše

V knize La puissance de la joie (Síla radosti) francouzský filozof Frédéric Lenoir uvádí na pravou míru rozdíl mezi potěšením, štěstím a radostí. Potěšení, které je spojené s každodenními touhami a jejich uspokojením, například když si vychutnáváme dobrou večeři, má jako všechny příjemné věci své limity. Proto autor nepovažuje nekonečné potěšení za dobrý nápad na cestě za štěstím. Radost naproti tomu Lenoir popisuje jako emoci hlubší než potěšení a současně konkrétnější než štěstí: „Radost je dokonale přítomná, pohlcuje celou naši bytost a doprovází ji silná energie, jež nám přináší pocit plnosti života.“ Nikdo z nás nepotřebuje filozofické spekulace, aby nám pomohly porozumět pocitu, který máme v přítomnosti milované osoby či po vyhraném závodě. Frédéric Lenoir ale zároveň vyzývá, abychom se „stali sami sebou“, protože jen v tomto vědomém stavu může náš život vzkvétat. „Současně je potřebné být v souladu i se svým okolím. A když je vše sladěno, můžeme pocítit dokonalou radost ze života,“ píše. 

3. Radost na objednávku?

Můžeme radost ovládat, nebo uniká veškeré kontrole? Radost má ze své podstaty svobodný a nepředvídatelný charakter, je iracionální a mimo vědomou kontrolu. Proto se nedá nijak zjednat, prostě se najednou objeví. Existuje však řada postojů a chování, které nám pomohou vytvořit půdu pro příznivý stav mysli. Pomáhá, když věnujeme pozornost světu kolem nás a vychutnáváme si přítomnost. Své ovoce přináší i důvěra a otevřenost, laskavost, vděčnost, stav uvolnění či radost z vlastního těla. Mezi nejúčinnější techniky patří meditace, ale třeba také tvůrčí práce, která vyžaduje úsilí, aby vzniklo umělecké dílo. Úsilí je sice často bolestivé, ale tím také cenné, a někdy dokonce i cennější než samotné dílo, protože díky němu rosteme.

4. Tajemství štěstí

Všechna velká učení, ať už to byli buddhisté, starověcí filozofové či psychoanalytici a vědci dvacátého století, se shodují, že štěstí závisí více na stavu mysli člověka než na vnějších událostech. Tedy pokud má být trvalé. Přesněji řečeno, tajemství štěstí spočívá ve schopnosti oddělit se od emocí, ať jsou pozitivní, či negativní. Znamená to žít bez radosti? Univerzální recept na štěstí neexistuje: někteří lidé potřebují více harmonie a klidu, zatímco jiní musí své emoce plně prožívat. Štěstí a radost však může koexistovat a nic nebrání v tom, abychom současně pracovali na obojím: můžeme hluboce prožívat radostné emoce, ale vědomě se od nich odpoutat, pokud začnou být v rozporu s naším psychickým komfortem či životními cíli. (Například radosti ze sportu se vzdávat nemusíme, ale kdyby nám měl zabírat tolik času, že by to odnášela rodina či partner, kteří jsou pro naši životní stabilitu možná důležitější, chce to trochu změnit načasování.)

5. Přeprogramujte si mozek

Většina z nás má tendenci zaobírat se špatnými zkušenostmi a přehlížet ty dobré. Podle neuropsychologa Ricka Hansona, světové autority v oblasti neurovědy štěstí a radosti, za to může mechanismus přežití. Náš mozek si po tisíciletí vybudoval fyziologické reflexy, které člověka chránily před smrtelnými riziky a vytvořil tak automatismy a související sekrece stresových hormonů. Zatímco včera chránily naše životy, dnes nám brání plně se oddávat radosti života. Sledujeme špatné zprávy, protože to lechtá naše staré reflexy, a navíc si je pamatujeme snadněji než ty dobré. Naštěstí si však můžeme přeprogramovat mozek prostřednictvím pozitivních zážitků a pomocí jednoduché mentální gymnastiky posílit nervová spojení, která nám pomohou při prožívání radosti a pohody. O fungování neurologického mechanismu svědčí i studie, jež se zabývaly porovnáváním psychického stavu jedinců, kteří zažili v životě velký triumf, například výhru v loterii, či naopak zoufalství po vážném úrazu. A zjistili, že prvotní pocit, ať už povznesení, či deprese, se nakonec ustálily na obvyklé hladině štěstí zkoumaných jedinců.

6. Velký zákon malých věcí

S pomocí moderní neuropsychologie můžeme překonat starověké dědictví reptiliánních i jeskynních instinktů a svůj mozek postupně navyknout na radost, vnitřní sílu a štěstí. Rick Hanson ve své knize Just One Thing (Jen jedna věc) nabízí slibné řešení v podobě jednoduchých praktik. „Stačí jedna věc, pomocí které krůček za krůčkem dokážeme transformovat mozek a zlepšit tak náš život,“ vysvětluje. Můžete si například večer před spaním vzpomenout na 5 věcí, které vás během dne potěšily. Anebo vyzkoušejte jednu z Hansonových metod založenou na mentální rutině, díky níž půjdete radosti přímo naproti (najdete ji níže ve žlutém rámečku Radost krok za krokem). 

7. Pozitivně naladěný = zdravý

Kromě toho, že radost a štěstí přinášejí našemu životu smysl a naplnění, jsou také neocenitelným zdrojem zdraví. Už Voltaire prohlásil: „Rozhodl jsem se být šťastný, protože je to dobré pro zdraví.“ A stejně tak četné vědecké studie prokázaly zásadní podíl pozitivních emocí na dobrém zdraví. Šťastní jedinci se obvykle dožívají vyššího věku, protože mimo jiné vykazují výrazně nižší hladinu stresového hormonu kortizolu, což má na svědomí lepší zvládání stresu, snížené riziko infarktu a dalších kardiovaskulárních chorob. Pozitivní rozpoložení také zvyšuje imunitu organismu, snižuje sklony k návykovému chování, tělo je více odolné vůči zánětům, depresím či různým typům úzkostí. Radostní lidé mají také obecně zdravější přístup, pokud jde o výživu, životní styl, fyzické cvičení, což v součtu jednoznačně přispívá k lepšímu zdraví.

8. Udělejte si čas na život

Praktikování pomalého nebo spíše vědomého způsobu prožívání jde ruku v ruce s radostnějším a spokojenějším způsobem života. Ovšem nepřepnete se jednoduše ze dne na den. Zpomalení zpočátku vyžaduje určitou dávku ovládání a nejobtížnější je změnit obvyklé pojetí času. V naší kultuře musí být investovaný čas ziskový, to znamená dostat se co nejrychleji k nejlepšímu výsledku. Hnutí Slow Life, které vzniklo v 80. letech jako reakce na všeobecné zrychlení, však za prvotní považuje kvalitu prožívání. Navrhuje, abychom zpomalili a udělali si čas na život. Je to skutečná životní filozofie, která spočívá v tom, že žijeme vědomě a dobře zakotveni v přítomném okamžiku. Trend se dnes rozšiřuje do mnoha oblastí: kromě známého slow food hovoříme také o pomalém cestování, managementu, kosmetice, škole nebo i sexu. Jaké jsou principy? Zpomalit tempo, vychutnávat si přítomnost, rozvíjet kreativitu, udělat si čas na sebe a poslouchat své tělo, věnovat se ostatním a vyhledávat spojení s přírodou kdykoli je to možné. 

9. Radost podle Buddhy

Na první pohled to zní docela jednoduše: Být šťastný představuje podle buddhistického učení nebýt nešťastný, což znamená nejdříve přestat trpět. Ale jak na to? Buddhistické techniky nás vedou ke svobodě a osvobozují od pasti našeho ega, věčné nespokojenosti a připoutanosti všeho druhu. Toto setkání s nezatíženou perspektivou vlastního pohledu nás učí bojovat s nenávistí, odsuzováním, depresí, úzkostí, žárlivostí nebo jen obyčejnou špatnou náladou. Pomáhá proplout náročnými životními překážkami a udržet si trvale svůj zdroj vnitřního štěstí a radosti. V buddhismu je princip příčinné souvislosti považován za základní zdroj dění, což představuje mimochodem i princip pověstné karmy. Při zacházení s realitou musíme proto s tímto nevyhnutelným zákonem počítat. To znamená, že pokud si nepřejeme vznik určitých situací, je nejlepší metodou zamezit jejich příčinám. Podobně když chceme, aby došlo k nějaké konkrétní události či stavu, pak je logické vyhledávat podmínky, které vedou ke kýženému cíli. 

10. Proč se rádi radujeme?

Proč jsme přirozeně přitahováni k radosti? Spinoza vysvětluje, že jde o osobní rozvoj směrem k dokonalosti. Pokaždé, když vnitřně povyrosteme, ať už se jedná o oblast těla, srdce či mysli, cítíme radost. Člověk podvědomě vyhledává tuto emoci, protože je známkou jeho pokroku. Radost je tak projevem lásky k životu a signálem, že si vedeme dobře. Podle Spinozy nám může rozum pomoct orientovat touhu k věcem, které jsou pro nás skutečně dobré, a nikoli k těm, které naši radost a štěstí komplikují. Hlavní překážkou radosti je tedy nesprávná orientace naší touhy. Její přesměrování ke vhodným lidem a událostem nás tedy vede k aktivní radosti, která může přerůst v trvalejší pocit štěstí. „Hledejte si svou cestu a vytvořte si svůj vlastní recept na štěstí. Namísto starých přesvědčení a obrazu, který vám o vás vytvořili ostatní, objevte svou pravou přirozenost.“ A to je i Spinozův návod na pěstování radosti.

Radost krok za krokem podle Ricka Hansona

Metoda „Vtiskněte do mysli, co je dobré“ představuje 5 etap mentální rutiny, která dokáže zázraky. Nebude vás stát déle než 2 minuty. 

1. Aktivujte 

Zaměřte se na pozitivní zážitek, který je již ve vás přítomný, ať už se jedná o fyzické potěšení, splněný úkol nebo pocit blízkosti s někým jiným. Můžete také pomyslet na události, které ve vás vzbuzují vděčnost, například na přítele, který vám pomohl. Zkuste tyto myšlenky proměnit v emocionálně silné zážitky. 

2. Posilujte

Prodlužte pozitivní emoci o 5–10 sekund nebo i více. Pokuste se ji procítit v celém těle, ať naplní vaši mysl i tělo až po konečky prstů a zážitek ještě chvíli podržte, až dojde k zesílení pocitů. Uvědomujte si současně, v čem je pro vás důležitá a krásná. 

3. Absorbujte

Nechte zkušenost hluboko proniknout, až se ustálí ve vaší mysli. Můžete si představit třeba zlatý prach, který vás prostupuje. Uvědomujte si, že tento zážitek se stává vaší součástí a vnitřním bohatstvím, které můžete vzít všude s sebou.

4. Propojte 

Při zachování jasného a stabilního pocitu pozitivní zkušenosti v popředí svého vědomí si současně uvědomte negativní pozadí. Tento poslední krok vám pomůže vytrhat plevel a vysadit květiny. 

5. Představujte si

Všechny etapy se pokuste vizuálně zafixovat. Můžete si také zacvičit vnitřní úsměv, který dodává energii našemu mozku a pomáhá kráčet životem s plnou radostí.

Článek vyšel v časopise Moje psychologie 7/2020.

Doporučujeme

Načíst další články