Během jeho dvacetileté praxe mu rukama prošly tisíce párů bojujících s neplodností, včetně arabské princezny s manželem. „Důležité je nikoho nesoudit. Založení rodiny je rozhodnutí, které se týká jen a jen nastávajících rodičů,“ říká IVF specialista a gynekolog z pražského centra Clayo Clinic Martin Hrehorčák.
Existuje nějaký pár, který vám za dobu vaší praxe utkvěl v hlavě?
Pamatuji si většinu z těch tisíců budoucích rodičů, kteří za mnou přišli. Každý příběh je pro mě důležitý a něčím výjimečný, ke každému přistupuji velmi individuálně. Radost mi dělají zejména ty dvojice, které se ke mně vrací pro druhé i další miminko.
Po jak dlouhé době se většinou páry vrací?
Bývají to tak dva roky. To je příklad i jedné arabské princezny. Ta díky umělému oplodnění teď vychovává tři krásné děti.
Jak se k vám dostala arabská princezna?
Doporučil mě kolega z Německa. Jednalo se o poměrně komplikovaný případ. Jak princezna, tak její partner byli moc milí. Celou dobu léčby trávili v Česku, na naši kliniku si dokonce přivezli i vlastní lékaře, ale respektovali můj návrh léčby. Nakonec odcházeli spokojení a s fotkou z ultrazvuku v kapse. A po letech se vrátili.
Dlouhou dobu jste pracoval v zahraničí. Liší se nějak asistovaná reprodukce ve světě a u nás?
Nemoci jsou všude stejné. Odlišný je přístup k léčbě a její dostupnost. Byl jsem deset let v Londýně, tam jsou některé procesy více regulované. Dostupnost léčby je horší kvůli nejrůznějším omezením, která se liší i mezi regiony. Vyšetření jsou navíc drahá. V České republice je léčba neplodnosti na vysoké úrovni a relativně dobře podporovaná pojišťovnami. Toho bychom si měli vážit.
V čem naopak Česká republika zaostává?
Zoufale chybí možnost využití reprodukční medicíny pro lidi bez partnera nebo stejnopohlavní páry. To je rozhodně věc, na které by měla Česká republika zapracovat. Také nemáme jasně daná pravidla pro náhradní mateřství. Zapojení náhradních matek do procesu asistované reprodukce je například v Británii lépe regulované zákonem a myslí se na ochranu náhradních matek i rodičů.
Působil jste také ve státní nemocnici. V čem je práce na soukromé klinice jiná?
Mám na pacientky víc času, věnuji se jim ještě pečlivěji než v klasické nemocnici. Probírám s nimi i zdánlivě nesouvisející problémy, protože na to mám prostor a vím, že klientky potřebují vědět, že jsem tu pro ně a žádný jejich dotaz nebo pochybnost nepodcením. Jistota a psychická pohoda ženy je pro početí nesmírně důležitá. Já jsem tu od toho, abych páru pomohl splnit si sen o kompletní rodině. A psychická podpora je nezbytnou součástí celého procesu.
Neříká se ale, že lékaři jsou k diagnózám a příběhům pacientů lhostejní, protože jinak by se z negativních případů museli zbláznit?
Nemáme hroší kůži. Nebo alespoň já určitě ne. Snažím se si nenosit práci domů, ale příběhy párů, o které pečuji, se mě dotýkají. Situace, kdy musím dvojici sdělit špatnou zprávu, nesu velmi těžce a prožívám to s spolu s pacienty. Naštěstí je takových situací velmi málo. Většinou jsme i u komplikovaného problému schopní najít řešení.
Liší se příčiny neplodnosti dnes a v dobách, kdy jste v oboru začínal?
Před třiceti lety jsme se častěji potýkali s problémy s vejcovody, například se záněty nebo mimoděložními těhotenstvími. Teď je naopak mnohem frekventovanější špatná kvalita spermií a vajíček.
Obojí souvisí s věkem. Je tedy receptem proti neplodnosti začít se snažit o miminko co nejdřív?
Doba se velmi změnila. Málokdo je v osmnácti nebo dvaceti letech připravený založit rodinu. Nejsou k tomu vhodné podmínky, trvá než vystudujete, najdete partnera, vybudujete kariéru a zázemí. Podle mě je důležitá osvěta. V České republice sice lidé mají základní povědomí o tom, že s věkem plodnost klesá, ale to nestačí.
Co je potřeba dělat?
Na středních školách s děvčaty mluvíme o tom, jak neotěhotnět, ale měli bychom jim říkat i to, jak otěhotnět, až přijde ten správný čas. Reprodukce má své limity a o tom se nemluví vůbec. Dívky by tuto informaci mít měly, aby byly schopné si samy informovaně naplánovat život. Může pro ně být velmi matoucí, že mezi celebritami vidí těhotné ženy ve vyšším věku. Musí vědět, že to rozhodně není norma.
Co je ve vaší práci nejdůležitější?
Pro každého něco jiného, podle mě je podstatné nesoudit. Měl jsem dvacetiletou pacientku, která už se několik let snažila s partnerem založit rodinu a nešlo to. Její gynekoložka ji odbyla s tím, že je mladá a problém vůbec neřešila. Až když se tato mladá žena dostala ke mně, dokázali jsme společně přijít na to, proč se miminko stále nedaří. Nikdy by mě nenapadlo někoho odbýt, protože je mladý, starý, hubený, tlustý, takový nebo makový. Důležité je nedělat soudy. Založení rodiny je rozhodnutí, které se týká jen a jen nastávajících rodičů. Samozřejmě existují nějaké limity, ale mým úkolem je udělat vše pro to, aby ženy z naší kliniky odcházely těhotné a spokojené.
MUDr. Martin Hrehorčák, Ph.D.
Reprodukční medicíně se věnuje už od roku 1997. Zkušenosti sbíral na českých i zahraničních IVF centrech, kde působil většinu času jako vedoucí gynekolog. Jako expert na neplodnost a gynekologii se účastní kongresů po celém světě a přednáší zejména o vlastních výzkumech na poli reprodukční medicíny a onkogynekologie. Nyní působí jako IVF specialista a gynekolog v inovativním pražském centru Clayo Clinic.
