Potřebujeme prý až hodinu flákání denně.

Potřebujeme prý až hodinu flákání denně. Zdroj: iStockphoto

Lenost jako smrtelný hřích? Akorát že vůbec

Dnešní společnost je orientovaná na výkon. Co když ale zrovna nemáte dost energie nebo jen náladu? Poradíme vám, jak hodit výčitky za hlavu a užít si bezstarostné chvíle lenosti. 

Jsou dny, kdy jedu jako motorová myš. Večer se pak plácám po ramenou, jak jsem všechno krásně zvládla. Pak ale přijdou dny, kdy bych se nejradši nezvedla z postele. V tu chvíli mi hlavou prolétnou myšlenky: „Neměla bych radši místo dalšího dílu seriálu na Netflixu uklidit? Nebo si alespoň zacvičit?“ Hned mě zalije touha dělat něco efektivnějšího než marnit drahocenný čas povalováním na gauči. Ale než seberu zbytky sil k tomu, abych alespoň vyvenčila psa, uběhne pár dalších hodin vyplněných nicneděláním. Den je najednou pryč a já s úzkostí sleduji neproškrtané položky v diáři. Čím jsem starší, tím jsem na sebe hodnější a chvíle odpočinku si dopřávám s menšími výčitkami. Pořád tam ale jsou a občas se cítím, jako kdybych dělala něco hříšného, až protizákonného. 

Chvála lenošení

Lenost je opakem činorodosti, a podle Bible jde dokonce o smrtelný hřích. Proto na ni bylo od počátku lidstva nahlíženo s velkým opovržením. Od dětství nám také stále někdo připomínal, že líný člověk je slaboch, který se jen vyhýbá práci a úsilí. A aby toho nebylo málo, tak na nás na internetu i v časopisech neustále vykukují rady, jak překonat únavu a lenost. Není divu, že se pak cítíme provinile, jakmile chvíli neděláme nic činorodého. Produktivita je pro nás natolik zásadní vlastnost, že přehlížíme pocity únavy, překračujeme vlastní limity a vůbec nerespektujeme potřebu odpočinku. Přitom podle filozofa Alaina de Bottona je takové obyčejné zírání z okna nejdůležitější částí dne. Potřebujeme totiž prý až hodinu flákání denně, abychom si daly život do pořádku a utřídily myšlenky.

.
. | Zdroj: Shutterstock

Prokrastinace není lenost

Když jednou odložíte nějaký úkol, protože na to zrovna nemáte náladu, tak se z toho svět opravdu nezboří. Problém nastává, pokud se to děje často. Chronická tendence odkládat povinnosti vede k sebeobviňování a nátlaku, což vede k ještě intenzivnějšímu útěku k jiným činnostem. Důvodem však nebývá primárně potřeba odpočinku, ale strach z toho, že tu věc neuděláte perfektně a budete při tom dělat chyby. V takovém případě jen valíte problémy před sebou a pohov na gauči vám úlevu rozhodně nepřinese. 

Mám své dny

Někdy si za únavu a nedostatek energie samozřejmě můžeme samy. Například když dlouho do noci koukáme na filmy a seriály, zdržíme se s přáteli na večírku nebo to přeženeme ve fitku. Pokud se to opakuje často, je dobré tomu předcházet. Jsou ale i situace, které zkrátka neovlivníme, i kdybychom se rozkrájely. Ty u většiny z nás nastávají vlivem hormonů během prvních dnů menstruace. Jsme celkově v útlumu a cítíme větší potřebu odpočinku. Také na podzim, kdy ubývá světla a venku je ošklivo, jsme lenivější. Nenuťme se v takových chvílích do žádných velkých výkonů a dopřejme si klid. Země se bude pořád točit, když jednou vynecháme trénink.

Dopřejte si při menstruaci dostatek odpočinku.
Dopřejte si při menstruaci dostatek odpočinku. | Zdroj: E+

Dejte si šlofíka

Pokud se vám stává, že jste unavená a nenakopne vás ani kafe nebo procházka, dopřejte si krátkou pauzu. Když se nemůžete soustředit na nějakou činnost, klidně se na chvíli jen zadívejte z okna nebo si dejte rovnou šlofíka, jestli vám to situace dovolí. Trvat by měl jen 10–20 minut, kdy se dostanete do první, maximálně druhé fáze spánku. To bohatě stačí, abyste se cítila odpočatá a mohla pokračovat v naplánovaných denních činnostech. 

Názor odbornice: 

Radí Irena Houdková, koučka

Kdy lenošíme už moc

Lenošení je efektivní pouze v případě, že se po něm cítíme odpočaté a máme dobité baterky. Pokud jsme však potom ještě unavenější, a ne úplně dobře naladěné, značí to, že máme pasivně stráveného času v našem životě až příliš. Je tedy třeba do něj zařadit i pravidelný pohyb, abychom dosáhly rovnováhy.

Přeháníme lenošení

Ve chvíli, kdy se nedokážeme donutit k rutinním věcem, jako je vstávání do práce, když omezujeme kontakt s přáteli či rodinou a zanedbáváme běžné úkony… Varovným signálem je určitě stav, kdy se naše činnosti omezí pouze na jídlo, dlouhý spánek či sledování televize, hraní her na PC atd. Když vás na lenošení opakovaně upozorňuje i okolí, je rozhodně načase s tím začít něco dělat! 

Článek vyšel v časopise Blesk pro ženy 10/2021

Doporučujeme

Načíst další články