Irena Ropková: Při kojení jsme s manželem improvizovali

1. října 2018
Irena Ropková • Foto: Praha.eu

Na pražské radnici má na starost oblast školství, k jejím tématům patří například i návrat žen do práce po rodičovské dovolené. Sama se nedávno stala matkou, ale díky podpoře manžela a rodiny svou práci nepřerušila. Jak zvládla péči o dítě a jak to vnímalo její okolí?

Během vašeho mandátu se vám narodilo miminko a dá se říct, že jste svou práci nepřerušila nebo jen na nezbytnou dobu. Díky komu nebo čemu jste si to mohla dovolit?

V prvé řadě mi velmi pomohl manžel. Již před narozením syna jsme se domluvili, že já zůstanu doma prvních 6 týdnů a poté půjde na rodičovskou dovolenou on. Pavel (manžel, pozn. red.) mě velmi potěšil, když mi sám nabídl, že se v péči budeme střídat. Samozřejmě jsem se ale musela dočasně vzdát některých svých koníčků, protože veškerý svůj volný čas se snažím trávit se synem. Chtěla bych, aby vnímal, že se mu věnují oba rodiče rovnoměrně.

Vnímala jste nějaké překážky, které by vám rozhodnutí komplikovaly? Například jestli jste se nesetkala s názorem, že „správná matka“ zůstává s dítětem doma a podobně?

V naší společnosti to bohužel není běžné, aby se muž vzdal své kariéry ve prospěch partnerky. My máme štěstí v tom, že je naše rodina poměrně osvícená, takže namísto odsudků jsme se dočkali podpory a uznání. Podobné to bylo i u mých kolegů a přátel. Velmi dobře si ale uvědomuji, že jsem spíše výjimkou a většina podobných rodin se setká spíše s těmi stereotypními poznámkami, o kterých píšete.

Chodila jste do práce s dítětem a případně ho tam kojila? Pokud ano, byla to pozitivní zkušenost?

Kojila jsem půl roku. V praxi jsme různě improvizovali, manžel buď se synem část dne trávil u mě v kanceláři, nebo jsem na chvíli přijela já, a když to jinak nešlo, přišla na řadu odsávačka nebo mléko v lahvi. Musím přiznat, že jsem si před porodem nedokázala představit, že kojení bude jeden z mých nejhezčích životních zážitků.

Myslíte, že si to může dovolit nebo že to zvládne zařídit každá žena?

Myslím si, že by to zvládla každá žena, pokud má oporu ve svém partnerovi a také v zaměstnavateli, který by ji byl ochoten nabídnout třeba poloviční úvazek. Ale rozumím těm ženám, které si vyberou, že zůstanou s dítětem doma ony. Ať už kvůli tomu, že manžel více vydělává, nebo prostě proto, že chtějí strávit se svým dítětem co nejvíc času. Velmi bych si ale přála, aby se na tom páry vždy domluvily a rozhodování o tom, kdo půjde na rodičovskou, neprobíhalo tak, že muž automaticky řekne, že na rodičovské zůstane manželka jen proto, že je žena.

Irena Ropková

Co by podle vás pomohlo s návratem do práce ženám, které zůstanou doma s dětmi? Jsou to podle vás i školky pro dvouleté děti...

Kromě dostatečného počtu míst ve školkách a dětských skupinách by pomohla i větší ochota zaměstnavatelů nabídnout ženě poloviční nebo jinak flexibilní úvazek nebo částečnou práci z domova a samozřejmě ochota partnera se na výchově dítěte podílet.

Pro děti od 2 do 3 let by měly stát a obce garantovat místo v dětské skupině nebo speciální třídě mateřské školy s menším kolektivem, a to třeba i jen na část dne nebo na některé dny v týdnu, pokud se rodina ještě necítí na celotýdenní docházku připravena.

Je špatně, že je v Praze stále mnoho městských částí, kde je problém najít školku i pro 3leté děti. Je to otázka priorit politických reprezentací v dané lokalitě, které jsou mnohdy bohužel jinde, a také developerské výstavby zejména v okrajových částech Prahy bez zajištění odpovídající infrastruktury. Po celé 4 roky, co jsem působila jako radní, jsem se snažila těmto městským částem pomoci, do škol a školek jsme nainvestovali asi 4 mld. Kč a vzniklo tisíce nových míst, ale stále je to málo.

Žen v politice přibývá, uvítala byste jich více?

Samozřejmě. Nebudu zdaleka první žena, která to řekne, ale jsem přesvědčena, že kdyby bylo v politice na všech úrovních více ženského elementu, tak by se omezilo to neustálé zbytečně poměřování, kdo koho porazí, aby si dokázal, že je tím silnějším predátorem, a také by se možná investovalo více peněz a energie do oblastí, které se žen bezprostředně týkají, jako je právě třeba i problematika slaďování rodinného a pracovního života.

Co by podle vás pomohlo, aby žen v politice bylo více? Kvóty?

Kvóty jsou možným prostředkem, ale osobně jsem spíš pro osvětu než pro příkazy. Podle mého názoru je třeba dodat ženám odvahu, aby se nebály do politiky vstoupit.

Cítila jste někdy v životě, že se k vám chová někdo jinak, s předsudky, jen proto, že jste žena?

Ano, setkala. Vždy mě to ještě víc nakopne k tomu, abych svou práci dělala ještě lépe. Mám ale pocit, že se situace rok od roku zlepšuje a s podobnými názory třeba i ve vztahu k jiným ženám v politice se setkávám rozhodně méně než třeba před 5 lety.

Jdi na homepageZpět na začátek
1080p 720p 360p
Další příběhy

Horoskopy