Helena Klímová: Potřebovala jsem něco dělat, abych si nepřipadala jako srab

17. listopadu 2017
Helena Klímová: Potřebovala jsem něco dělat, abych si nepřipadala jako srab
Helena Klímová se svým mužem v 60. letech • Foto: zenyvdisentu.soc.cas.cz

Kdo dneska ví, že třetina mluvčích Charty 77 byly ženy? Žen, které se postavily komunistickému režimu, nebylo málo a jejich role rozhodně nebyla zanedbatelná. Přesto se jejich zapojení věnuje jen málo dokumentů z poslední doby. To chce změnit projekt Ženy v disentu Sociologického ústavu AV ČR prostřednictvím rozhovorů s mnohými z nich. Všechny rozhovory vyšly v listopadu v knize Bytová revolta: Jak ženy dělaly disent.

Helena Klímová (1937) je filoložka, psychoterapeutka a publicistka. Mezi roky 1962 a 1968 pracovala a publikovala jako redaktorka Literárních novin v rubrice, kterou řídil Ludvík Vaculík. Po invazi Československa vojsky Varšavské smlouvy změnila profesi. Psychoterapeutickou praxi provozuje od roku 1982. Podílí se na občanském životě společnosti – publikační činností a dobrovolnou prací v občanských sdruženích. Je signatářkou Charty 77, zakládající členkou organizací: Česká společnost pro psychoanalytickou psychoterapii, IGA Praha, Výbor pro Prix Irene a Rafael Institut, je čestnou členkou Group-Analytic Society International.

Jak jste prožívala 60. léta?

Promovala jsem v roce 1960 a do invaze pracovala v Literárních novinách jako redaktorka. Literární noviny byly jedno z nejvýznamnějších center odporu proti partaji. Bylo to zároveň jedno z míst, kde vzniklo hnutí šedesátých let, které vyvrcholilo rokem 1968. Pro mě proto dění kolem Charty 77 představovalo pokračování tohoto proudu, jakési kontinuum.

Po odchodu z Literárních novin jsem nějaký čas byla na stáži v Sociologickém ústavu Akademie věd a část let 1969 a 1970 jsme s manželem a dětmi strávili v USA. Emigrovat jsme ale nechtěli, protože jsme v Praze nechali naše rodiče a nechtěli jsme naše děti nechat vyrůstat bez dědečka a babičky. Od počátku 70. let jsme pak byli oba s manželem bez stálého zaměstnání.

Jste signatářkou Charty 77. Jak jste se o ní dověděla?

Všichni lidé, kteří Chartu podepsali a organizovali, byli naši blízcí kamarádi. Přímo o tom dokumentu jsem se dozvěděla sice, až když byl zveřejněn, ale již předtím jsme byli s mužem napojeni na celé to dění. U nás se například organizovalo čtení děl zakázaných autorů, které pak inspirovalo založení Vaculíkovy edice Petlice. Pamatuji se, že moje přání, aby se už konečně stalo něco, co nás trošku povzbudí, bylo tehdy velice silné.

Jak se doma odrazilo to, že Helena Klímová Chartu podepsala a její muž ne? Jak to ovlivnilo děti? Jak se vyrovnávala se sledováním Státní bezpečnosti a jak vnímá polistopadový vývoj? Celý rozhovor s Helenou Klímovou čtěte zde.

Zapojení žen do boje proti komunismu se rozhodl zmapovat projekt Ženy v disentu Sociologického ústavu AV ČR. Všechny rozhovory najdete v knize Bytová revolta: Jak ženy dělaly disent, která vyšla tento týden.

Bytová revoluceBytová revoluceAutor: Ženy v disentu

 

Jdi na homepageZpět na začátek
Další příběhy

Horoskopy