Cringe v bílých šatičkách. Svatba na první pohled 2 bude zřejmě jízda
Druhá sezóna pořadu Svatba na první pohled odstartovala a milovníci reality show se tetelí blahem. První epizoda měla všechno, co by mít měla; úsměvně strojený cringe i uměle vyhoněné drama, které v ty pravé chvíle pročesávají autentické výpady zjevně labilních účastníků. Tvůrci do nové řady zakomponovali několik prvků, které v té první citelně chyběly, a tak se posunuli blíže v rámci žánru super věci. To ale neznamená, že vám z toho nebude smutno.
Chcete rodinný dům se zahrádkou, laťkovým plotem a milujícím manželem nebo manželkou uvnitř? Žádný problém! Díky reality show Svatba na první pohled kvůli tomu už nemusíte absolvovat rozpačitá seznamovací kolečka ani čekat několik let, až se ten druhý rozhoupá. Stačí se přihlásit do soutěže TV Nova a tým odborníků vám na základě vědeckých metod najde ideální protějšek. Tak je to alespoň nastavené.
TIP NA VIDEO: Nejslavnější hollywoodské páry: Ben Affleck a Jennifer Lopez
Oni odborníci – terapeutka, kouč, specialistka na DNA, lidově přezdívaná doktorka Šroubovice, a nově přibyvší expert na neverbální komunikaci – nechají účastníky projít několika psychotesty, dají jim očuchat pár propocených triček, pokecají si s nimi o jejich milostné historii a jejich očekáváních ohledně partnera a nově s nimi ještě projdou fotky potenciálních protějšků, aby viděli, jak na ně dotyční reagují. Ten poslední krok v první řadě nebyl a je dobře, že teď už je. Takhle se totiž výběr partnera ve Svatbě na první pohled alespoň trochu blíží uvěřitelnosti. V tomto pořadu se velmi často šermuje slovem věda. Já ho používat nebudu, teď už jsem si ale jako divák schopná říct alespoň: „Ok, její tričko mu vonělo a líbila se mu na fotce. Dá se teda předpokládat, že kdyby se potkali v baru, taky by ji oslovil“.
Právě pocit autenticity je u reality show zásadní. První řada Svatby byla kritizována za to, že působila příliš strojeně, někteří z účastníků byli dokonce považováni za najaté herce. Tvůrci se z toho poučili a tentokrát už oficiálně přiznávají, co stejně všichni dávno vědí; svatby jsou jen na oko a samozřejmě, že to stříháme tak, aby to byl co největší bulvárek. A my, diváci, na to říkáme; fajn, to je fér, to je všechno, co jsme chtěli slyšet.
Z hlediska formy se tak po první odvysílané epizodě dá seriálu zatím vytknout jen šíleně přepálená stopáž, natažená neustálým opakováním již sděleného. Je ovšem třeba pochopit, že se nejedná o Netflix, a tak se musí počítat i s diváky, kteří pořad začnou sledovat v polovině dílu, protože na něj během reklam přepli odjinud. A i takoví pak musí být rychle v obraze, oč se jedná. Zároveň zatím známe pouze jeden pár (kdo má předplacené Voyo, ten zná dva). Až jich bude víc, hluchá místa se jimi zaplní.
V rámci žánru je Svatba na první pohled 2 velice povedená. Pokud máte problém s reality shows z jejich podstaty, je jasné, že se vám to líbit nebude, tohle totiž je reality show se vším, co by měla mít. Jestli ale milujete to otupující trapno, když se prokazatelně plochý, nezajímavý nebo hloupý člověk snaží předvádět své lepší stránky, tohle si maximálně užijete. Zároveň vám ale bude celou dobu trochu smutno.
Problém Svatby totiž není v její existenci nebo podobě, je v samotných účastnících. To, co jsme zatím viděli, jsou dva typy lidí; buď vážnou nehodou nebo násilným vztahem traumatizovaní jedinci, kteří by spíš než náruč nového partnera potřebovali nastoupit na intenzivní terapii, nebo ti, kterým je v podstatě jedno, koho si vezmou, hlavně aby už byla svatba. Když se mezi účastníky objeví čtyřiadvacetiletá slečna s tím, že žije na maloměstě, kde ještě pořád nenašla manžela, a tak se přihlásila do reality show, protože už by o ty vdavky vážně stále, člověk má chuť vzít ji za ramena a pořádně s ní zatřást: „Kotě, co takhle třeba zvednout zadek a vyrazit i za hranice nejbližší dědiny? Času na vdávání máš dost.“
Jako by snad svatba byla nějaká meta, které člověk musí dosáhnout, aby měl viditelný důkaz, že prožil hodnotný, takový ten správný život. Je depresivní, že existuje tolik lidí, kteří v životě nemají větší ambice, že pocit štěstí a svoji hodnotu podmiňují tím, zda mají, nebo nemají partnera. Doby, kdy se běžně domlouvaly sňatky z rozumu bez ohledu na sympatie budoucích manželů, přece dávno minuly a v kontextu 21. století nepůsobí zdravě. A ani fakt, že doktorka Šroubovice řekne, že láska se časem dostaví, to bohužel nemění.
Na druhou stranu, z těch traumatizovaných kouká solidní drámo a tedy i solidní podívaná. První nevěsta asi tak čtyři hodiny po svatbě na svého nového manžela zařvala: „Vstávej, zm*de, nebo tě z tý postele skopnu,“ je tedy jasné, že minimálně v případě tohohle páru to bude ještě jízda.
Paradoxně i v tomhle ohledu ale můžeme ve Svatbě na první pohled 2 najít posun k lepšímu. Tvůrci viditelně víc pracovali s věkovou diverzitou účastníků, v některé z dalších epizod bychom tedy měli vidět pár 40+. Naše ageistická společnost akceptuje ženy jako atraktivní bytosti pouze do třicítky a řada lidí vůbec nepřipouští, že i padesátníci a šedesátníci mohou mít pestrý milostný a aktivní sexuální život. Tohle je určitě krok správným, zajímavým směrem a navíc to dává smysl. Pokud totiž někdo má nárok na to přijít k hotovému partnerovi a vztahu, tak jsou to právě lidé ve středním věku, kteří už jasně vědí, co chtějí, nepotřebují si nic kompenzovat, děti, kariéry i zajištění dávno mají a je tedy pravděpodobnější, že jim opravdu jde jen o toho parťáka na stáří. To je do jisté míry poetické, a tak se třeba i v reality show nakonec najde špetka upřímné romantiky. S přimhouřenýma očima, samozřejmě.