Jak vyjít s puberťákem? Nastavte pravidla a nechte ho vyspat | Ženy.cz
 


Jak vyjít s puberťákem? Nastavte pravidla a nechte ho vyspat

25. října 2020 • 06:00
Jak vyjít s puberťákem? Nastavte pravidla a nechte ho vyspat
• Foto: iStock.com

Jestliže by se měl za něco dávat rodičům vysokoškolský titul, pak za úspěšné zvládnutí puberty jejich dítěte. Kdo to nezažil, netuší, že několik let po boku pubertálního potomka je výzva i pro toho nejodolnějšího rodiče. Jak tedy přežít pubertu?

-->

Ani oni to nemají snadné

Zatímco vy se jako rodiče puberťáka ve vyhrocených momentech upřímně litujete, měli byste si občas připomenout, že ani váš potomek to nemá v dnešní době vůbec jednoduché. Tlak na výkon, úspěch a zodpovědnost je mnohem silnější než dříve. Děti se musí orientovat v obrovském množství informací, volit z mnoha různých možností, naučit se zvládat to, že svět se neustále mění. Jsou rozhodně vystaveny mnohem větším nejistotám a obavám z budoucnosti, než byla generace jejich rodičů.

Co puberťáci chtějí?

Kromě nového telefonu, Wi-Fi a krému na pupínky od vás chtějí hlavně důvěru a víru, že vše zvládnou. Ač se vám může zdát, že váš názor je to poslední, co je zajímá, opak je pravdou. Pro děti v pubertě je zásadní, aby od vás cítily, že za nimi stojíte, že je respektujete, oceňujete, co se jim povedlo, a neshazujete jejich sny. O tom, že váš syn chce být rapper nebo tatér, si klidně myslete své, ale je přece fajn, že má svůj svět, i když to za rok může být jinak.

Co nesnášejí?

Ranní vstávání. Poučování o tom, že musí ráno vstávat včas, přednášky a mentorování týkající se toho, co dělají či nedělají. Puberťáci nesnášejí neustálou rodičovskou kontrolu, která má z pohledu rodiče opodstatnění, ale z pozice potomka je ponižující. Když mu ale jako rodič nedáte důvěru a nenecháte některé věci na jeho zodpovědnosti, tak se od něj samostatnosti nikdy nedočkáte. Za nesnesitelný považují také postoj, kdy jim něco nutíte s odůvodněním „jsem rodič, vím všechno nejlíp“.

Příkazy ne, pravidla ano

Vzhledem k tomu, že to nejzásadnější z výchovy do svého dítěte vložíte do jeho sedmi let, v pubertě, kdy pro něj už nejste nedotknutelnou autoritou, se o výchově mluvit nedá. Ovšem o nastavování hranic ano. Puberťáci od vás podvědomě dokonce chtějí, aby měli jasně nastavená pravidla. Chtějí se také občas cítit jako vaši parťáci, tudíž ocení, když s nimi budete vytvářet dohody a nebudete volit formu příkazů či zákazů. Autoritu si striktními omezeními nezískáte – jediné, co funguje, je stanovovat jasné, smysluplné hranice, ochota dávat dítěti důvěru, vést jej k zodpovědnosti. Puberťáci mají potřebu se prožívat – občas jim to umožněte a tolerujte jim třeba třísknutí dveřmi.

Jak to jako rodič přežít?

Vaše dítě nejste vy, i když jste jej vychovali. Nemůžete tedy pochopit vše, co dělá, co cítí. Ani neberte vážně vše, co vám puberťák řekne, obzvlášť ve vypjatých chvílích. Ať chcete nebo ne, jste pro něj trochu „figurant“, na němž si trénuje hranice ve vztazích. To vám ale nebrání v tom, abyste si určili svou osobní hranici, za kterou už odmítáte jít – a tu dítěti sdělte. Vyhraďte si taky čas sami pro sebe, puberťáka nechte klidně venku s dalšími puberťáky. Že udělají průšvih? Možná. Ale ať pak taky okusí důsledky svého konání. Nakonec, člověk se nejvíc naučí zkušenostmi. A hlavně sami žijte tak, abyste tím dítěti dávali správný model a taky pocit, že se o vás může opřít.

Další skvělé články najdete v novém vydání časopisu Moje psychologie. Kupte si ho v naší on-line trafice iKiosek.cz! Dnes objednáte, zítra už ho máte ve schránce. A doprava je zdarma.
Moje psychologie 11/2020Moje psychologie 11/2020Autor: Archiv Mojí psychologie

Autor: Klára Antošová
Jdi na homepageZpět na začátek

Horoskopy