Země, kde vládnou ženy. Které to jsou a jak zvládají pandemii? | Ženy.cz
 


Země, kde vládnou ženy. Které to jsou a jak zvládají pandemii?

5. února 2021 • 06:00
Novozélandská premiérka Jacinda Ardern
Novozélandská premiérka Jacinda Ardern • Foto: iStock.com

Každým dnem přibývá žen v politice. Podobné je to i v managementu firem. Problém skleněného stropu sice přetrvává, ale začínají se v něm dělat velké trhliny. Ukazuje se totiž, že ženy velet umí. A dokáží zvládat i covidovou krizi a dá se říct, že možná i lépe než muži. Důkazem může být Nový Zéland a řada dalších.

Krize odhaluje funkčnost systému a také to, jak se s nestandardní situací dokáží lidé vypořádat. Zejména ti ve vedoucích pozicích. Když se podíváme do zemí, kde boj s Covidem spíše vyhrávají, najdeme v jejich čele dost žen. Je to jen náhoda, nebo na tom něco bude?  

Žena vládne, Covid slábne

Novozélandská premiérka Jacinda Ardern je jedním z příkladů, který ukazuje, že žena ve vedení je přínosem. Vládne sice malému národu, ale přesto se jí podařilo udržet svou zemi téměř bez Covidu a systém udržet funkční. Samozřejmě můžeme namítnout, že Nový Zéland je ostrov, a lépe se tak může izolovat od ostatních zemí. Pak ale budeme argumentovat Angelou Merkel a Německem, které má šestnáctkrát více obyvatel než Nový Zéland a leží v nitru kontinentu a v porovnání s jinými zeměmi si vede poměrně dobře.  

Severské země (s výjimkou Švédska) jsou dalšími, kde se ve vedení objevují ženy a pandemii zvládají. Britský server TheGuardian zmiňuje ženská jména političek jako Erna Solberg, Sanna Marin, Katrín Jakobsdóttir a Mette Frederiksen, jež jsou všechny čtyři předsedkyněmi vlády (Norska, Finska, Islandu a Dánska). Zemí, které mají mnohem nižší míru infekce Covid-19 než sousední národy vedené muži, jako jsou Irsko, Švédsko a Spojené království.

Ve Finsku s populací 5,5 milionu zemřelo něco přes 370 lidí, což je přibližně 60 úmrtí na milion lidí. Míra úmrtnosti ve Velké Británii je více než 10krát vyšší. Samozřejmě jsou to velmi odlišné země, ale podobně nízká míra úmrtnosti na Covid byla i v ostatních severoevropských národech vedených ženami. Norsko zaznamenalo 57 úmrtí na 1 milion, Island 73 a Dánsko 135 ve srovnání s 412 v Irsku, 626 ve Švédsku a 820 na 1 milion ve Velké Británii.

Pochopitelně to není důkaz tvrzení, že žena ve vedení země přináší jen pozitiva, ale dle analýz a výzkumů s sebou do rozhodování přináší něco, co pomáhá a funguje. 

Intuice a proaktivní přístup vyhrávají

Analýza provedená na začátku letošního roku, publikovaná Centrem pro výzkum hospodářské politiky a Světovým ekonomickým fórem naznačuje, že rozdíl mezi mužem a ženou ve vedení je skutečný. Lze jej vysvětlit tak, že ženy leadři disponují proaktivními a koordinovanými politickými reakcemi. Mnoho žen totiž ví, jak tvrdě musí neustále pracovat, aby dosáhly rovnosti s muži. A mnohé také uvádějí, že právě propojení, vzájemná podpora, mentorování, přátelství jim umožňuje vše zvládnout. Některé země jako Finsko ženám v politice fandí ve velkém, ve vládě jich mají hned několik a dokonce svěřily vedení země zatím nejmladší pětatřicetileté premiérce Sannu Marinn. A dle toho, jak Finsko zvládá nejen celou pandemickou situaci, se jim vložená důvěra v ženu vyplácí.

Profesorky Supriya Garikipati a Uma Kambhampati z Liverpoolu a Readingských univerzit se otázkou vlivu vedení žen na zvládání situace Covid zabývaly a vidí možnou úspěšnost právě ve stylu vedení. „Sklon k empatii, ať už je to pořádáním tiskových konferencí pro děti nebo upřednostňováním testování osob v předních liniích zdravotní péče, činí vedení mnoha žen demokratičtějším a participativnějším, zaměřeným na komunikaci a osobní kontakt s těmi, s nimiž mluví,“ tvrdí profesorky.

Zásadní je tedy vedení založené „na postojích k riziku a empatii“ spolu s „jasnou a rozhodnou komunikací“, což se v případě zvládání epidemie COVID-19 v zemích vedených ženami zatím jeví jako klíčové. Jestli tento přístup bude i nadále funkční, ukáže čas. Po jednom roce je možná unáhlené vynášet přímé soudy, ale už teď je zřejmé, že žena do politiky patří a umí v ní efektivně fungovat.

Důkazem toho jsou dnes již bývalá prezidentka Litvy (2009–2019) Dalia Grybauskaitė, jihokorejská politička Pak Kun-hje, jež byla v letech 2013–2017 prezidentka Jižní Koreje, nebo náš blízký soused Slovensko v čele se Zuzanou Čaputovou nebo Kersti Kaljulaid, estonská politička a od října 2016 prezidentka Estonska, Cchaj Jing-wen  od roku 2016 prezidentka Čínské republiky, premiérka Islandu Katrín Jakobsdóttir, premiérka Rumunska Viorica Dancila a v neposlední řadě nová americká viceprezidentka Kamala Harris. S hrdostí oznamujeme, že je jich mnoho.

Autor: Petra Kubalová,Petra Kubalová
Jdi na homepage Zpět na začátek

Horoskopy