...

... Zdroj: iStock.com

Mindfulness neboli všímavost: Sedm tipů, jak začít žít tady a teď

Nejlepší věci přicházejí odnikud, to je prostě jasný. Letošní festival ve Varech toho byl naprostým důkazem, protože jeden z nejlepších filmových zážitků nám přinesla projekce, kterou jsme viděli v podstatě omylem. Film „Hodně dětí, opice a zámek“ vypráví o poměrně široké španělské rodině, které vládne poměrně široká a energická maminka. Dokument točí její syn a zachycuje čtrnáct let života, snů, očekávání a reality většiny jejích členů. 

Když jsem přemýšlela o tom, proč mne vlastně zaujala srdečná a hlaholící rodinka víc než jiné artové filmy zachycující hledání sama sebe v nejrůznějších podobách, došla mi jedna věc: Ten snímek byl krásným příkladem toho, jak se žije „tady a teď“. Tedy něčeho, k čemu nás neustále vybízejí různí koučové nebo terapeuti. A tak jsme svědky krásných scén, kdy rodina musí prodat svůj majetek, dluží milióny eur, ale dokáže si vychutnat společné chvíle nebo žertovat při stěhování.

Tady a teď. Ono se to lehko řekne. Člověk přeci přirozeně hledí do budoucnosti a má své sny nebo obavy. Na druhou stranu většinou se mi potvrdilo, že ať si plánujeme budoucnost blízkou i dalekou v nejrůznějších variantách, vždycky se stane to, na co jsme ani nepomysleli, a člověk jen žasne, jak si svými obavami kazil zbytečnou spoustu dní. A nemuselo to tak být, kdyby trochu zvládal právě to umění žít tady a teď.

Tajemství zdravého těla a mysli je nesmutnit pro minulost, nestrachovat se o budoucnost, ale moudře a plně prožívat přítomnost.

Mindfulness, všímavost nebo také bdělá vědomí pozornost. Technika, která posiluje schopnost mysli zaměřovat se na plné prožívání a přijímání přítomnosti. Bez posuzování, hodnocení a očekávání. „Úplně jednoduše a obecně můžeme mindfulness chápat jako prostou schopnost žít právě teď a právě tady, přijímat věci takové, jaké jsou,“ říká Ingrid Reková, lektorka mindfulness kurzu společnosti NICOM. Tedy zbytečně se nestresovat a neřešit, co bude, až...

Schopnost prožívat přítomnost, schopnost své myšlenky spíše pozorovat, než se nechat vláčet domněnkami a věčným „kdyby“. Je to umění, kterému se člověk může učit celý život a nikdy nebude mistr. Americký bloger a autor knihy Méně je více Joshua Becker přichází s pár tipy, kterými se můžeme inspirovat.

Jak začít praktikovat mindfulness v běžném životě?

Mějte rádi svou práci. Trávíte v ní až moc času na to, aby vás nebavila nebo něčím rozčilovala. Pokud pracovní týden jen „přežíváte“, ztrácíte 71 % radosti ve svém životě. Řešení je dvojí: Buď si v zaměstnání najdete i pozitiva a na ta se budete soustředit, nebo si najdete práci jinou.

Každý den se alespoň jednou na chvíli zastavte. Cestou domů, před usnutím, v poledne na lavičce. Zkuste zavřít oči a deset minut vnímat své okolí – zvuky, vůně, své emoce, pocity, své radosti i smutky.

Každé ráno se nadechněte a usmějte se. Zlepší to náladu, i když to člověk udělá z donucení. Uvědomte si, že každý den přináší spoustu příležitostí. Přijímejte je otevřeně.

Zbavte se přebytečných věcí, hlavně těch, které si schraňujete z minulosti. Pokud na nich až příliš lpíte, protože to jsou první malinké šatičky vašeho dítěte, zkuste všechny vzpomínky nacpat do jedné krabice. Čím méně věcí z minulosti máte kolem sebe, tím více prostoru pro přítomnost vám vznikne.

Zbavte se i minulých křivd. Zkuste odpustit, ale ne zapomenout. Odpustit znamená, že se tím přestanete užírat. Nezapomenout znamená být obezřetný v podobné situaci nebo se stejnou osobou. To, že vám někdo ublížil, je jeho problém. To, že se tím užíráte i dlouho potom, to je problém váš. Stejně tak se příliš dlouho neopájejte vlastními úspěchy. Užijte si je, ale nežijte z nich.

Sněte o své budoucnosti, ale pracujte už dnes. Neříkejte si, co bude, až… Co začnete zítra. Čeho jednou dosáhnete. Mějte svůj sen, ale začněte k němu směřovat už dnes.

Nedovolte strachu, aby vás ovládal. A nedovolte, aby se ve vaší hlavě spustil řetěz domněnek. Proč to ten druhý řekl, nemá mě rád, co jsem mu udělala, proč se tak divně díval, co mu řeknu zítra, jak se zachová, co udělám, když to nevyjde… Domněnky vytváří ve vaší hlavě spirálu asociací, ze které je těžké jen tak vystoupit. Jsou věci, které se zkrátka přihodí, ať je člověk promýšlel sebevíc. Přílišné zaobírání se tím, co se stane zítra, vám brání prožít si to, co se děje dnes.