Fotografie z cyklu Burleska

Fotografie z cyklu Burleska Zdroj: archiv Alžběta Jungrová

Alžběta Jungrová
Po noci přijde ráno
Alžběta Jungrová
Fotografie z cyklu In the mood for love
Fotografie z cyklu Vězeňkyně
10
Fotogalerie

Fotím emoce a hranice, kam až kvůli nim dokáže člověk zajít, říká fotografka Alžběta Jungrová

Alžběta Jungrová, bývalá reportérka, která fotografovala konflikty i místa, kam se nikdo nechtěl vydat, jako překupníky heroinu v Pákistánu nebo HIV pozitivní děti ve Vietnamu a další. Její fotografie posbíraly řadu ocenění na Czech Press Photo. V posledních letech tahle silná a vnímavá žena, pravnučka známého novináře a spisovatele Ferdinanda Peroutky, přesedlala z reportážní tvorby na volnou, kterou jste mohli před měsícem vidět na její výstavě nazvané Exit. Své pocity vizualizuje Alžběta prostřednictvím postav žen, ať již reálných s vlastními pohnutými osudy, nebo jen abstraktních ženských těl. Co je pro ni focení? A pomáhá jí přežít i koronavirové období?

Kvůli vaší práci reportážní fotografky jste už viděla a zažila hodně dramatických a zoufalých situací. Jak vnímáte teď situaci u nás? Dokáže vás nějaký virus rozhodit, nebo jste nad věcí?

Je těžké být nad věcí, pokud jsou ohroženi především naši rodiče a prarodiče, dotýká se to nás všech. Je důležité teď nepanikařit a chovat se zodpovědně. Věřím, že to společně zvládneme.

Emoce strachu, obav, zoufalství zažívá teď možná řada lidí. Vy takové emoce vídáte často, a i je fotíte. Jak vy sama se s nimi perete? Jak překonáváte strach? Jak vidět svět pozitivně, když víte, co se všude kde děje?

Já se normálně bojím, to je naprosto v pořádku. Snažím se hledat to pozitivní v malých věcech kolem nás. Je neuvěřitelné, jak skvěle reagujeme v krizových situacích a jak si lidé dokážou pomáhat, to mě naprosto dojímá. V našem domě jsou vylepené hned tři plakátky, kde lidé nabízí pomoc těm, kteří by teď vůbec neměli vycházet. V restauraci, kam chodím, šijou přímo v okýnku roušky.... Tato situace je velmi těžká pro všechny a je v pořádku mít strach, já se nebojím o sebe, ale o své nejbližší, což je pro mě asi ta nejděsivější věc, která se člověku může stát, ale je skvělé vidět, jak lidé ze sebe vydávají to nejlepší a snaží se si navzájem pomáhat.

Alžběta Jungrová
Alžběta Jungrová | Zdroj: archiv Alžběta Jungrová

Máte nějakou větu, rituál, mantru, aktivitu,… něco, co vás udržuje psychicky v pohodě?

Koncentruji se na práci, to mi pomáhá vždy. Doháním resty, na které v běžném „provozu“ nemám čas. Přihlásila jsem se jako dobrovolník Červenému kříži na pomoc seniorům. Snažím se udržet se v činnosti, to je pro psychiku důležité. Věci jsou, tak jak jsou, a budou, tak jak budou, ale i telefonátem někomu, kdo je doma sám a nemůže ven, můžeme situaci zlepšit.

Emoce jsou i tématem vaší výstavy Exit, která donedávna probíhala v pražské Trafo Gallery. Prezentujete na ní svou volnou tvorbu z posledních pěti let. Přibližte, co vám zaměstnávalo hlavu i fotoaparát v posledních letech. Co jste na výstavu zvolila a proč?

Emoce. To je v posledních letech moje nejzásadnější téma. Pro mne jsou naše pocity to jediné, co je reálné. Na výstavě bylo sedm souborů, ve kterých se snažím vizualizovat nebo zkoumat emoce, hranice, kam až kvůli nim dokážeme dojít. Kromě klasické fotografie se na výstavě objevila i umělecká fotografie, fotografická koláž nebo propojení fotografie a malby. Dokumentární nádech má cyklus Vězeňkyně a Burleska, kde se skrze vizuálně bohaté prostředí odhaluje krása i křehkost žen, ale také jejich obrovská síla. Na téma křehkosti a ženskosti navazoval i cyklus velkých černobílých fotografií „In the mood for Love“, které jsou mou velmi osobní výpovědí o lásce a emocích. Další soubory již překračují hranice samotné fotografie, ovšem každý jiným specifickým způsobem. Divácky vděčné jsou „Stírací losy“, které původně vznikly pro výstavu ve White Pearl Gallery a na jejichž finální podobě se podíleli sami diváci. A kombinace fotografie tištěné na plátno a malby přináší zcela nový pohled nejen na téma ženy a ženskosti. Jde o hledání hranice fotografie, na které jsem spolupracovala s Martinem Krajcem, Jakubem Janovským a Michalem Škapou.

Fotografie z cyklu Burleska
Fotografie z cyklu Burleska | Zdroj: archiv Alžběta Jungrová

Fotek máte jistě hodně. Co rozhodne, že právě tahle bude vystavena?

Vybrat je jedna z těch nejtěžších věcí. Fotografie musí fungovat v rámci souboru a musí samostatně vyvolat nějaký pocit v divákovi.

I když je to tak měsíc a půl, co jsem na vaší výstavě byla, první, co se mi vybaví, jsou fotografie z cyklu Vězeňkyně. Jaké bylo focení? Jaký byl střet s tímto světem?

Je důležité si na začátku uvědomit, že já jsem měla štěstí, vyrostla a byla jsem vychována ve skvělé rodině, která mi dala pevné zázemí a lásku. Velká většina žen ve věznici takové štěstí neměla a od dětství byly víceméně determinované k tomuto konci, jejich příběhy jsou silné a většinou velmi smutné. Nikdo by neměl nikoho soudit. Jsou to ženy, které se často ocitly až na samotné hranici lidskosti. Po psychické stránce to bylo velmi náročné focení. Ve věznici jsem i přespávala, abych mohla opravdu zachytit, co jsem chtěla. Emoce byly obrovsky silné.

Fotografie z cyklu Vězeňkyně
Fotografie z cyklu Vězeňkyně | Zdroj: archiv Alžběta Jungrová

Když mluvíme o ženách. Koho si vážíte vy? Kým se inspirujete?

Mé maminky, babičky, prababičky, těm jsem i věnovala knihu, která v rámci výstavy vyšla.

Je něco, co byste chtěla fotit?

Spousta věcí. Mám mnoho nápadů, které jsem ještě nerealizovala, a každý den mě napadají další, je to vlastně takový nekonečný příběh. Teď právě vymýšlím, co všechno můžu nafotit v rámci svého bytu. Jsem součástí výzvy #CreateYourLight, ve které mohou lidé sdílet své fotografie v období karantény a inspirovat svým příběhem druhé. Každé dva týdny se téma mění, teď je první téma a to se zaměřuje na fotografování na denním světle, pronikajícím skrze okenní tabule. I svůj letenský byt jsem se kvůli koronavirové situaci letos rozhodla upravit na ateliér. Jako první jsem si koupila kouřostroj, ráda ho využívám na focení pro podpoření světla a navození atmosféry, pak pár lampiček a nakonec jsem si půjčila i disko světlo od kamaráda. Po bytě jsem posbírala zrcadla, využila skel ve dveřích, vytahala staré záclony ze skříně a využila žaluzii k regulování světla. Dost provizorní, ale hodně jsme se u toho s mou modelkou Terezou alias Miss Cool Cat zasmály.

 Hra s denním světlem pro výzvu #CreateYourLight
Hra s denním světlem pro výzvu #CreateYourLight | Zdroj: archiv Alžběta Jungrová

Máte nějaké tipy pro nás laiky fotografy, jak si se světlem poradit?

Nejideálnější je přírodní denní světlo pronikající oknem, využít můžete ale i kouzelného zbarvení, když se slunko kloní nad obzor nebo nad něj ráno naopak stoupá. Zkuste stejnou scénu zachytit v odlišných částech dne, při různém počasí – na vlastní oči tak uvidíte rozdíl a naučíte se vnímat světlo, ale i vržený stín, který je důležitým tvůrčím prvkem. Zároveň zjistíte, která verze zapadá nejlépe do vašeho stylu či vyvolává největší emoce. Vyzkoušejte také fotografování v odlišných částech bytu či domu – roli může hrát rovněž orientace na různé světové strany. Důležitou hodnotou je nastavení hodnoty ISO, jež určuje citlivost fotoaparátu na světlo. Čím vyšší je hodnota, tím vyšší je citlivost aparátu a tím i jeho schopnost zachytávat snímky při slabém světle bez blesku. Nebojte se ani pozdějších hodin, dobrý fotoaparát si poradí i v horších světelných podmínkách. Například Nikon Z 50 má široký rozsah citlivostí ISO 100–51 200 a automatické zaostřování při nízké hladině osvětlení až do –4 EV.

Hra s denním světlem pro výzvu #CreateYourLight
Hra s denním světlem pro výzvu #CreateYourLight | Zdroj: archiv Alžběta Jungrová

Vaše další plány? S cestováním to bude teď trochu problém, ale jistě máte i domácí projekty.

Cestovat můžu i po Čechách, máme štěstí, že žijeme v nádherné zemi. Najdu si témata všude, a jak nyní zjišťuji, k realizaci mých projektů někdy opravdu ani nepotřebuji opustit byt.

Řekněte třemi slovy, co je pro vás focení?

Zní to jako strašné klišé, ale... Láska, emoce, kreativita.

Fotím emoce a hranice, kam až kvůli nim dokáže člověk zajít, říká fotografka Alžběta Jungrová

Fotografie z cyklu Burleska
Fotografie z cyklu Burleska | Zdroj: archiv Alžběta Jungrová
Alžběta Jungrová
Alžběta Jungrová | Zdroj: archiv Alžběta Jungrová
Po noci přijde ráno
Po noci přijde ráno | Zdroj: archiv Alžběta Jungrová
Alžběta Jungrová
Alžběta Jungrová | Zdroj: archiv Alžběta Jungrová
Fotografie z cyklu In the mood for love
Fotografie z cyklu In the mood for love | Zdroj: archiv Alžběta Jungrová
Fotografie z cyklu Vězeňkyně
Fotografie z cyklu Vězeňkyně | Zdroj: archiv Alžběta Jungrová
Fotografie z cyklu Vězeňkyně
Fotografie z cyklu Vězeňkyně | Zdroj: archiv Alžběta Jungrová
Alžběta Jungrová
Alžběta Jungrová | Zdroj: archiv Alžběta Jungrová
 Hra s denním světlem pro výzvu #CreateYourLight
Hra s denním světlem pro výzvu #CreateYourLight | Zdroj: archiv Alžběta Jungrová
Hra s denním světlem pro výzvu #CreateYourLight
Hra s denním světlem pro výzvu #CreateYourLight | Zdroj: archiv Alžběta Jungrová