Jednorázovky? Nikdo nemá čas se sexem čekat na třetí rande

Kluci se tím chlubí, holky se za to stydí. Nebo je to jinak? O nezávazných, primárně fyzických vztazích se mluví jako o typickém příznaku současných dvacátníků a třicátníků. To je trochu nadsazené, ale je fakt, že o intimních stycích mluvíme a uvažujeme volněji než naši rodiče a prarodiče. Proč přistupujeme k sexu rychleji, někdy třeba i na prvním rande? A vypovídá počet sexuálních partnerů něco o naší hodnotě nebo morálce? To je tématem dalšího Tělesna.

Jak se otevírá diskuze o pohlaví a sexuální identitě, roste i otevřenost přístupu lidí k sexualitě. Užíváme si víc sami se sebou i mezi sebou navzájem. A ve 21. století se to netýká jen mužů, ale i žen, jejichž intimní prožitky stály historicky velmi dlouho na druhé, nebo možná spíš na nějaké schované slepé koleji. Pro někoho je to samozřejmé, pro jiného šokující, ale i ženy mají rády sex bez závazků nebo jen na jednu noc.

TIP NA VIDEO: Mikýřova úžasná pouť internetem: Zvyšuje sláva úspěch na Tinderu?

Hloubku s člověkem poznávám až díky tělesnosti, takže sex je pro mě způsob, jak rychle zjistit, že ten člověk stojí za můj čas. Došlo mi to až v posledních letech. Dlouho jsem nekompatibilitu v posteli omlouvala tím, že na tom nezáleží, že důležitá je osobnost, a vůbec jsem tu osobnost nespojovala s intimitou. Hloupost,“ vysvětluje K., proč samu sebe považuje za holku trochu do větru. Nechodí na rande automaticky s tím, že bude sex, ale když se schůzka zjevně vyvíjí tímto směrem, nebrání se mu. „A vlastně k tomu ani předem nepřistupuji jako k záležitosti na jednu noc, ale většinou to jen na jednu je, protože to nechceme jeden nebo druhý opakovat. První sex nebývá nic moc, ale okamžitě cítíš příval vůní. Navíc si ráda připadám jako sexuální bytost a to mi může dát i muž, kterého neznám,“ dodává.

Ona je totiž definice pojmu one night stand dnes trochu jiná, možná širší než dřív. Málokdo se seznamuje úplně naslepo v baru nebo v kavárně, osobnímu setkání většinou předchází komunikace na sociálních sítích. „Když jdu ven s někým, kdo je mi sympatický, přijde mi logické, že to skončí v posteli. Pokud si celý večer rozumíme, chci se pak potulit a hned vědět, zda to funguje i po téhle stránce. Nikdo nemá čas čekat tři rande, aby zjistil, jestli si s druhým sedne i fyzicky,“ říká k tématu moje kamarádka L. Zároveň přiznává, že měla divoké, ryze užívací období, když se odstěhovala od rodičů. „Byla jsem v euforii, že jsem dospělá a nikdo mě nehlídá, tak jsem se rozjela. Ale je fakt, že po takové čisté jednorázovce jsem byla ráno často ráda, že už jdu domů,“ říká.

K. vidí vyloženě jednorázový sex jednoduše jako zábavu. „Je to moje svobodná vůle a moc určovat si vlastní hranice. Párkrát jsem měla jednorázový sex i se známými. Neovlivnilo to vztah víc, než že jsme zjistili, že si nejsme vzájemně vyhovující, a zůstali jsme si jen jako kontakty. Ale muselo se to probrat – proč se to stalo, co to znamená, jestli se to má opakovat,“ popisuje a rovnou navazuje: „Přijde mi, že muži si chtějí užít, nechat to plynout a třeba za 3 měsíce se ozvat, když se nudí. To se mi nelíbí, za tu dobu jsem zpravidla už úplně jinde, radši to řeším hned. To by musel být extrémně zajímavý člověk, abych na něj měla čas i za 3 měsíce navzdory tomu, že mi po tu dobu nevěnoval pozornost.“

Když jde K. na rande a v jeho průběhu se rozhodne, že by sex mohl proběhnout, snaží se svůj postoj ke vztahům vysvětlit jasně a přímo. „Jsem na schůzkách otevřená a vnímavá, takže pokud se trefím i vzhledem, je to poměrně jednoduché. Co jsem ale zjistila nově je, že pokud se chovám takhle a pak máme ještě sex nebo jsem otevřená k hovorům o sexu, muž má pak vysoký zájem, který neopětuji,“ poznamenává. A přidává k tomu historku o klukovi, který si ani přes její jasnou zprávu, že nevidí důvod pokračovat v setkávání, nedá říct. „Začal smlouvat o kamarádství. Řekla jsem, že se nechci ani přátelit, že nemám čas a neudělám si čas, ale od té doby se mi pravidelně ozývá a už nevím, jak jinak to řešit než ghostingem. Když pro mě první sex není zajímavý, tak se stahuju. Občas mě trápí a vlastně i docela štve, že muži nerespektují moje ne a chtějí něco víc nebo tlačí na vztah. To ne by mělo stačit, nemusím nikomu nic vysvětlovat.“

Z nějakého důvodu je pro mnoho lidí pořád platná představa, že žena má buď sex, nebo sebeúctu. Nešlo by náhodou obojí?

Když jsem pro článek dělala průzkum na Twitteru, ozvalo se mi mnoho mužů, v poměru k ženám mnohonásobně více. Nepřekvapilo mě to: popová i mediální kultura dlouhou dobu udržovala při životě představu, ve které je dostat do postele co nejvíc holek pro muže určitou životní metou, úspěchem, kterým se chlubí a který určuje velikost jeho mužství. Ženy jsou v tomhle příběhu častěji vykreslovány jako ty, které intimnosti prožívají emotivně. To ale souvisí spíš s neschopností lidí obecně o vztazích normálně mluvit a otevřeně je definovat. Často se něco tváří jako normální vztah, jedna strana je v tom citově zainteresovaná, druhá chce jen sex nebo má nějaký jiný problém, ale neumí to dostatečně jasně říct. Hlavně z toho pak vzniká mrzení.

Součástí tohoto narativu pak je i linka, v níž mají ženy, které si dopřávají stejnou sexuální volnost jako muži, cejch děvky. A tak jsem se mužských respondentů ptala, jestli si myslí, že se tohle změnilo. Mezi různými názory mě zaujal jeden: „Tohle rozdělování na borečky a kurvičky jsem vždycky vnímal tak, že o tom, jestli bude, nebo nebude sex, rozhoduje žena, protože muž chce vždycky a skoro s kýmkoliv. Ženy o tom přemýšlejí víc, protože mají sebeúctu.“ Zní to dobře, ale když se nad tím trochu zamyslíme, má to dvě problematické roviny. Tou zjevnější je fakt, že samozřejmě existuje mnoho mužů, kteří nechtějí vždy a s kýmkoliv, dokonce třeba vyloženě potřebují důvěrný vztah a emocionální pouto, aby k sexu fyzicky vůbec mohlo dojít. Stejně jako uvolněnější a hlasitější ženská sexualita je ale křehkost a citlivost mužů tématem, které se pořádně otevírá teprve posledních několik let.

Druhý zádrhel je ve spojení sexu a sebeúcty. Stejně jako třeba diskuze o odhalených fotkách na sociálních sítích totiž i tohle naznačuje, že sexuální život ženy ovlivňuje její hodnotu, navíc v tom smyslu, že čím aktivnější je to první, tím nižší je to druhé. Když ráda hodně souložím a jsem ve své sexualitě otevřená na všechny strany, jsem proto horší člověk? To je přece blbost – ale zároveň je to blbost, která má pro mnoho lidí stále platnost. „Stalo se mi, že mě někdo odsuzoval, ta kamarádka se vůbec nedokázala vcítit do mé situace. Jinak si přátelé občas dělají legraci, jak se v tom počtu můžu vyznat, ale nikdy to nekomentují ve smyslu, že by toho bylo moc nebo že je to špatně,“ sdílí K. svoji zkušenost s tím, že má možná jen štěstí na sociální bublinu.

„Chtěla bych věřit, že pohled na sexuální otevřenost už se obecně proměnil, ale nevím. Poslední dlouhodobý partner měl chvíli obavy z mojí promiskuity, řešil to a soudil mě, ale brala jsem to tak, že to je jeho problém a jeho perspektiva. A že budu respektovat, když to pro něj bude důvod vztah ukončit, ale určitě se kvůli tomu nebudu cítit špatně nebo se omlouvat za věci, co mi jsou přirozené. A byl to dobrý přístup: on to překonal a naopak mu to pomohlo uvažovat o tomhle tématu obecně trochu uvolněněji,“ uzavírá K.