Podvědomě v nás často převládá pocit, že všechno, co je přírodní, je také automaticky lepší, zdravější a prospěšnější. Útočí na nás nálepky jako clean beauty, netestováno na zvířatech nebo že výrobek neobsahuje parabeny. Máme ale důvod se chemie v pleťové kosmetice obávat?
V první řadě je potřeba si říct, že chemie je všechno. Voda, vitamin C, kyselina hyaluronová, to všechno jsou přírodní složky, které mají svůj chemický vzorec. Sice je tedy najdeme v přírodě, to ale nemění nic na tom, že jsou to „chemikálie“.
TIP NA VIDEO: Jak zpomalit stárnutí pleti?
Současně všechny kosmetické výrobky, které jsou uvedené na evropský trh, musí splňovat velmi přísnou legislativu, mít tzv. zhodnocení bezpečnosti, toxikologický profil ke každé složce, test mikrobiologické zátěže, který zaručuje, že i když do něj člověk bude opakovaně sahat, přípravek nezplesniví nebo se v něm nepřemnoží bakterie a kvasinky.
Přípravky dále podstupují například dermatologické testy, a pokud chce výrobce uvádět specifické účinky, například že produkt má vliv na vrásky nebo pigmentové skvrny, musí provést patřičné studie. Systém kontroly výrobků legálně uvedených na trh Evropské unie je přitom nejlepší na světě. Tvrzení, že konvenční kosmetika je na rozdíl od té přírodní toxická, je tedy lživý mýtus.
Přestože syntetické látky používané v kosmetice z principu škodlivé být nesmí, kvůli marketingu zacílenému na to, že pokud je produkt neobsahuje, je lepší, panuje kolem některých látek minimálně kontroverze. Typickým příkladem jsou parabeny, silikony, vazelína a SLS. Tyto látky ale samozřejmě splňují všechny normy kladené na bezpečnost surovin, které byly prozkoumány týmy elitních toxikologů.
Parabeny, které v kosmetice slouží jako konzervanty, už ve velmi nízké koncentraci zajišťují, že výrobek bude mít stálou kvalitu a nebude se kazit. Silikony pak mají například takové vlastnosti, které zvyšují roztíratelnost výrobků a v krémech, dekorativní kosmetice nebo opalovacích přípravcích s SPF zajišťují rovnoměrnější krytí. Také dodávají lesk, například ve výrobcích na vlasy, a jsou velmi multifunkční.
Navíc je většina silikonů hypoalergenních, takže riziko vyvolání reakce se blíží nule. A navíc se v kosmetice začínají používat také silikony modifikované pomocí sacharidů z cukrové třtiny, které jsou až z osmdesáti procent tvořené látkami přírodního původu. Pokud máte tedy obavu, že vám kosmetika způsobí alergickou reakci, paradoxně byste se měli mít na pozoru u parfémovaných produktů.
A obzvláště u esenciálních olejů. Přestože jsou čistě přírodní, jsou také některé z nich plné potenciálně alergenních látek, jako třeba levandulový olej. To samo o sobě neznamená, že jsou škodlivé – lidé jsou alergičtí na pyly, ovoce nebo domácí mazlíčky a určitě je nesmysl říkat, že jsou ztělesněním zla, nicméně pokud víte, že vám některé výrobky způsobují alergickou reakci, je dobré se parfémované kosmetice vyhnout.
Co si tedy máme představit pod pojmem přírodní kosmetika? Těžko říct, protože z hlediska legislativy není nijak definována a ani neexistují předpisy k její regulaci. Na základě definice Výboru pro veřejné zdraví Rady Evropy můžeme kosmetický produkt definovat jako přírodní, pokud je připraven ze složek přírodního původu získaných metodami, jako je lisování, destilace, extrakce, filtrace nebo sušení. Že je přípravek přírodní, ale automaticky neznamená, že je také bio, natural nebo organic.
Aby výrobek taková pravidla splňoval, musí mít ochrannou známku, a být tak v souladu s pravidly certifikační firmy. Výroba konvenční a přírodní kosmetiky se z principu lišit nemusí, liší se jen vstupní suroviny. Je tedy mylné se domnívat, že by výroba přírodní kosmetiky musela být k životnímu prostředí nutně šetrnější.
Podobně je to i s testováním na zvířatech. To je totiž v Evropě zakázané už od roku 2004 a od roku 2013 je zakázáno testování i dovoz a prodej složek otestovaných na zvířatech. Podle tohoto nařízení tedy žádné produkty, které si u nás koupíte, na zvířatech testovány nebyly.
I přírodní kosmetika s sebou ale nese řadu mýtů. Například není pravda, že by byla méně účinná než kosmetika, která v sobě obsahuje syntetické látky, a do hry opět vstupuje legislativa. Všechny kosmetické přípravky totiž musí splňovat deklarované účinky, a pokud tedy výrobce uvádí, že kosmetika má hydratační účinek, opravdu ho mít musí, lhostejno, z čeho je vyrobená. Pokud tedy máte pocit, že šampon, který nepění, nemůže mýt vlasy efektivně, není se čeho bát.
Jaká kosmetika je pro vás tedy vhodnější? Taková, která vám vyhovuje. Díky legislativě Evropské unie jsou všechny výrobky legálně uvedené na trh naprosto bezpečné, ať už v jejich složení naleznete cokoli. Zásadní je, abyste vyzkoušeli, co sedne vašemu typu pleti a co budete používat. Univerzální produkt, který bude vyhovovat všem, neexistuje. Stejně jako všem nechutná to stejné.
Článek vyšel v časopisu Moje psychologie. Aktuální číslo najdete na stáncích nebo jej můžete zakoupit online na iKiosek.cz.
