Spojenec proti stresu: Zkuste „staré dobré“ otužování, sprchu můžete nahradit i procházkou
Je vám ranní ledová sprcha už málo? Chtěli byste vykročit ze své komfortní zóny a zažít otužování až do extrému? Jaký vliv má na nás běžné i extrémní otužování, popisuje Filip Říha, který vás to může i naučit.
K čemu všemu je dobré otužování? Může prospět i naší psychice?
Vliv otužování na fyzickou i duševní kondici se traduje už dlouho. Sprchujeme-li se alespoň 30 vteřin, a to včetně hlavy a šíje, resetuje se naše emoční centrum v amygdale a přestaneme být naštvaní či smutní. Dochází k tvorbě endorfinů a zlepšuje se okysličení celého těla. Produkuje se hormon adiponektin, který učí naše tělo efektivněji spalovat tuky. Otužování podporuje krevní oběh, štítnou žlázu, činnost srdce a zároveň, podobně jako tomu bylo u Eskymáků, vytváří na našem těle tepelněizolační vrstvu tzv. hnědých tuků. Velká část otužilců, včetně mě, si pochvaluje, že přestali být nemocní. U mužů navíc otužování funguje jako přirozené afrodiziakum. Otužováním vytváříme ve své mysli schopnost takzvaného ledového klidu, kdy jsme schopni se nevystresovat běžnými událostmi. S tím souvisí i klid v srdci – jakmile si navykneme na otužování, začne nám klesat klidový tep, což prospívá celému tělu.
TIP NA VIDEO: Jak začít s otužováním dětí?
Jak začít i s běžným otužováním, aby u něj člověk vydržel?
Běžné otužování lze začít velmi jemně. Jednou z metod je střídavá sprcha. Při ranní i večerní sprše se nejdřív pořádně nahřejte teplou vodou a pak teplotu vody postupně snižte až na ledovou, kterou se alespoň 15 vteřin sprchujte. To vám zajistí více energie po ránu a hlubší spánek navečer. Další metodou je takzvané procházkové otužování, což znamená oblékat si pro krátkodobý pobyt venku o jednu vrstvu méně, než jste zvyklí. Je to důležité zkombinovat s dýcháním nosem – nádech i výdech nosem lépe zadržuje teplo v našem těle. Tuto metodu lze aplikovat pro chození do práce, cestu na oběd, kdykoli jste venku v kuse do 30 minut a pohybujete se. Důležitá je pravidelnost. Výjimkou by měly být dny, kdy se cítíte slabí.
Jak se extrémní otužování liší od běžného?
Hranice není jednoznačná. Většina lidí, kteří se pravidelně běžně otužují, se postupně posouvají k otužování extrémnímu. Pro mě extrémní otužování znamená schopnost těla bez oblečení či bot fungovat desítky minut na mrazivém vzduchu či minuty v ledové vodě. Jednorázové extrémní otužování může vést k vážným tělesným komplikacím. Dojdeme-li k němu postupně, tak výrazně zvyšuje tělesnou výkonnost, snižuje množství zánětů v těle, znásobuje regeneraci a posiluje srdce.
Komu byste ho doporučil?
Každému, kdo je vystaven vysoké hladině stresu – manažerům, vrcholovým sportovcům, učitelům. Tělo i mysl získají neochvějnou stabilitu. Otužování vede i ke zpomalení stárnutí buněk.
Jaké jsou techniky, jak se na extrémní otužování připravit?
Používám tři základní. Vizualizaci, kdy si představuji, že jsem na pláži. Tohle jsem si představoval – a skutečně, studená voda byla jiná, než když jsem si zkusil představovat, že jsem na Sibiři. Mentální programování je velkým klíčem k úspěchu. Druhou technikou je speciální dýchání, střídání krátkých hypoventilací, tedy rychlého dýchání se zádržemi dechu. Tahle technika výrazně zlepšuje okysličení a prokrvení těla, což vede k lepší odolnosti proti chladu. Třetí technika je ze všech nejjednodušší – je třeba se na každé extrémní otužování dostatečně vyspat, nedostatek spánku nás může pořádně zchladit.
Co lidi motivuje ke kurzům extrémního otužování?
Kurzy spojují několik elementů zahřívání a ochlazování těla, teoreticky i prakticky. Účastníci si otestují, jak je ochlazuje či zahřívá jídlo, dech, pohyb, emoce. Dozvědí se, které orgány mají vliv na regulaci tělesné teploty a jak je podpořit. Většinou je také láká podpora skupiny při vykročení z komfortní zóny. A ta je opravdu silná.
