Bytová revoluce

Bytová revoluce Zdroj: Ženy v disentu

Ženy v disentu – Věra Roubalová Kostlánová: Šlo o to být tak silná, aby rodina mohla fungovat dál

Kdo dneska ví, že třetina mluvčích Charty 77 byly ženy? Žen, které se postavily komunistickému režimu, nebylo málo a jejich role rozhodně nebyla zanedbatelná. Přesto se jejich zapojení věnuje jen málo dokumentů z poslední doby. To chce změnit projekt Sociologického ústavu AV ČR Ženy v disentu prostřednictvím rozhovorů s mnohými z nich.

Věra Roubalová Kostlánová (1947) se narodila v Praze v židovské rodině. Její otec byl v padesátých letech odsouzen komunistickým režimem na mnoho let ve vězení. Jako studentka pomáhala v roce 1969 organizovat pohřeb Jana Palacha. Z politických důvodů se dostala jen na strojní průmyslovku. Poté vystudovala strojní fakultu ČVUT. Spolu s manželem Pavlem Roubalem podepsala v lednu 1977 dokument Charta 77.

Manžel byl člen VONS. Roubalovi pomáhali především vázáním a šířením zakázaných knih. V roce 1990 se Věra Roubalová musela vyrovnat s manželovou smrtí, vrací se s dětmi z venkova do Prahy. Dva roky poté jí spolu se dvěma dalšími posledními mluvčími (Květou Princovou a Evou Joachimovou) připadla úloha ohlásit konec činnosti Charty 77.

Je laureátkou Ceny Paměti národa, kterou přijala „zástupně, za poctivé a čestné lidi, kteří byli oporou disentu a odmítli se přizpůsobit totalitní moci“. Dnes pracuje v komunitním centru InBáze s příchozími jako psychoterapeutka. V Rafael institutu se věnuje projektu Rodiny po holocaustu.

Proč jste se rozhodli podepsat Chartu?

Podepsali jsme ji v lednu 1977 poté, co jsme si přečetli v Rudém právu článek Ztroskotanci a samozvanci.

Radili jste se nějak předtím se svým mužem Pavlem Roubalem?

V té době byl pro nás velmi významný Jirka Müller, který s námi studoval na ČVUT a v roce 1970 ho těsně před obhajobou vyloučili ze školy a pak ho zavřeli. Dostal pět a půl roku za podvracení republiky, protože rozšiřoval letáky, na kterých stálo, že není volební povinnost. My jsme se pak s Pavlem vzali, měli jsme zatím tehdy tři kluky a byli jsme opravdu velice šťastná rodina. Jirka Müller ale seděl ve vězení a my jsme ho pořád měli v hlavě. Když potom přišlo Prohlášení Charty, které vyzývalo k dodržování lidských práv, což byla pro nás samozřejmost, tak jsme to ani neprobírali, prostě jsme to spolu rovnou podškrábli. A já sama jsem cítila zpětně, že to byl jistý dluh vůči tomu Jirkovi a že nám nebylo úplně dobře z toho, jak jsme taková spokojená rodina a támhle někdo sedí ve vězení. Hned po podpisu Charty následovalo předvolání k výslechu.

Jaký dopad mělo podepsání Charty na celou rodinu? Lišily se metody nátlaku StB v případě mužů a žen? Celý rozhovor s Věrou Roubalovou čtěte zde. Zapojení žen do boje proti komunismu se rozhodl zmapovat projekt Ženy v disentu Sociologického ústavu AV ČR. Všechny rozhovory v plném znění najdete v knize Bytová revolta: Jak ženy dělaly disent, kterou vydalo nakladatelství Academia. Kniha je momentálně vyprodána, ale v tuto chvíli se jedná o dotisku.

Bytová revoluce
Bytová revoluce | Zdroj: Ženy v disentu