Kdo z nás si před první schůzkou s člověkem, s nímž se seznámil on-line, zevrubně neprojel jeho profily na sociálních sítích, ať hodí kamenem! Covid urychlil přesun našich životů a vztahů do digitálního světa. Seznamujeme se přes internet, komunikujeme přes internet, spousta lidí se už nikdy naplno nevrátí z home officu do kanceláře – protože si vyzkoušela, že nemusí. I virtuální svět ale má nějaká pravidla a svou vlastní etiketu. Vybrali jsme několik ožehavých situací, do nichž se na síti můžete dostat, a poradíme, jak v nich jednat slušně a důstojně.
Jak mám postupovat, když na sítích obdržím nechtěnou žádost o přátelství od známého nebo člena rodiny, třeba tchyně?
Nejjednodušší je žádost přijmout a pak si upravit nastavení toho, které posty a komentáře s kým sdílíme. Tak můžeme mít rozdílné okruhy adresátů pro rodinu, kolegy z práce a přátele ze školy.
TIP NA VIDEO: Vztahy skrz telefon nejen provozujeme, ale i ukončujeme. Jak se vyrovnat s rozchodem přes zprávu?
Ale co když se jedná o šéfa? Přátelství jsme stále nepotvrdili a šéf se nás osobně ptá, na co pořád čekáme?
I když je nám celá situace dost nepříjemná, můžeme odpovědět zcela přímo. „Promiň/te, je pro mě lepší, když nemíchám pracovní a osobní vztahy, a chci u toho tak zůstat i on-line.“ Stejně jako nás kolegové ani šéfové nemohou nutit do soukromého scházení se po práci, pokud o to vyloženě sami nestojíme (to už by bylo téměř na hraně obtěžování), tak nás nemohou nutit do odkliknutí přátelství na síti.
Co, kdy a kde postovat na sítích?
Už samotná podstata sociálních sítí na nás vytváří tlak sdílet, tagovat, lajkovat, zkrátka být neustále ve spojení. Je asi dobré si pořád uvědomovat, že cokoli hodíme na sítě, se stává veřejným a zároveň permanentním sdělením. Zkrátka, jestli nechcete, aby se něco dozvěděla vaše babička (doslova i obrazně, i když ona sama chytrý telefon nemá), prostě to nepostujte. Čas může také hrát proti vám. Jestli vám aktuální schůzka pracovního týmu připadá jako čirá nuda a ztráta času a raději sjíždíte Instagram, dávejte jenom pozor, jestli zároveň nesdílíte vtipné komentáře, časová stopa by vás mohla prozradit.
Musím si vytáhnout pecky z uší, když s někým mluvím?
Pokud vše nasvědčuje, že rozhovor bude delší než dvě minuty, je slušností vypnout to, co posloucháme, i když je to pracovní, a věnovat pozornost osobě, se kterou mluvíme. Není také úplně nejvhodnější brát zvonící telefon nebo pokračovat v hovoru, pokud si třeba objednáváme v restauraci nebo platíme u pokladny. Ke každému bychom se měli snažit přistupovat s individuální pozorností.
Mohu řešit na telefonu pracovní e-mail, když jsem u někoho na návštěvě?
Když na návštěvě předešleme, že naléhavě potřebujeme vyřešit jednu pracovní záležitost, než se budeme společně bavit, je jasné, že to hostitelé pochopí. Pokud ale celý večer visíme jedním okem na monitoru, zřejmě nejsme úplně prima společníky. Malým testem nám může být luštění křížovek. Jestli je úplně v pořádku v daném prostředí (třeba v čekárně u lékaře) řešit sudoku, pak ani telefon není překážkou.
Jak rychle mám reagovat na příchozí e-mail? Jsou jiná měřítka pro pracovní a soukromou korespondenci?
Experti na etiketu elektronické komunikace se shodují, že jde především o naši konzistentnost, na jakou frekvenci komunikace jsou obě strany zvyklé. Víte-li, že dojde k odchylce třeba z důvodu dovolené, nastavte si automatickou odpověď, kdy odpovíte a uvedete, kdo je případný další možný kontakt.
Je v pohodě před člověkem zmínit, že jsem si ho předem vygooglil? Hodí se to třeba na pracovním pohovoru?
V rámci příprav na přijímací pohovor není vůbec neobvyklé, ba naopak je velice vhodné seznámit se s tím, na jakých projektech firma pracuje, s kým se máte setkat apod. Není od věci zmínit individuální úspěchy dotyčného, zvlášť pokud jsou dohledatelné z veřejných zdrojů. Ovšem zběsile projíždět všechny sociální sítě a odkazovat pak třeba na to, že si vybíráte podobné cíle dovolených, už působí poněkud podivně.
Je v pořádku poslat hromadný e-mail rodině a přátelům, třeba oznámení o svatbě, těhotenství?
V dnešní době jsou často naši nejbližší ne zrovna geograficky nejblíže, proto osobní setkání není vždycky rychle možné. Co se týká dobrých zpráv, je e-mail v pořádku. Třeba se slovy „normálně bych se s vámi ráda podělila o tuto novinu osobně, ale bohužel to není možné, tak alespoň takto, elektronicky“. Pro ne úplně příznivé zprávy není hromadná korespondence vhodná.
Je slušné nechat někoho čekat na drátě, zatímco potřebujeme přijmout jiný hovor?
Záleží na tom, s kým mluvíme. S babičkou, která možná nemusí mít takové pochopení, nebo s kamarádkou? Pokud telefonujeme s přítelkyní a vidíme, že dalším příchozím hovorem je kolega nebo šéf, není problém tohle vysvětlit a hovor přijmout. Na druhou stranu, pokud jste prvním volajícím a někdo vás nechá příliš dlouho čekat, není neslušné zavěsit. I váš čas je důležitý.
Článek vyšel v dubnovém čísle časopisu Moje psychologie. Koupit si ho můžete v on-line trafice iKiosek.cz. Dnes objednáte, zítra ho máte ve schránce. A doprava je zdarma!
