GLOSA: Jak být ženou? Přijměte svého vnitřního chlapa!

Jaká je a ještě bude žena třetího tisíciletí? Emancipace stále hraje důležitou roli při konstrukci ženské identity, ale otázkou zůstává, co s ní udělá fakt, že dnešní žena v sobě takřka setrvale potlačuje ženství. Žije totiž ve světě orientovaném na výkon a úspěch – ve světě, kde mužské principy vedou – a zároveň bojuje s tím, aby byla dostatečně ženou.

Mohlo by se zdát, že hlavní pilíře sexismu jsou překonány. Žijeme v době rozdělení úkolů v rodinném životě a rovnost žen a mužů zastáváme v mnoha aspektech života včetně kvót, které ženám zaručují např. účast v politice. Od žen se dnes už možná méně očekává, že budou dodržovat společenská klišé a očekávání typu, že smyslem jejich života je jen dítě a udržování rodinného hnízda. Lifestylové časopisy se zcela samozřejmě zabývají otázkami rovnoprávnosti žen, což jistě podporuje překonávání stereotypů. Ale zároveň nadále zveřejňují reklamy, které ženu vnímají z typicky mužského pohledu, jako předmět potěšení, a svým způsobem tak evokují mužskou nadřazenost. A mnoho žen se tomuto macho modelu stále ochotně přizpůsobuje.

TIP NA VIDEO: Podívejte se na rozhovor s Johannou Nejedlovou z Konsentu o stavu sexuální výchovy v Česku

Proč? Vztah, který má člověk (a především žena) ke svému vzhledu, je provázen složitými a někdy i protichůdnými pocity. Na jedné straně je tu snaha osvobodit se od ideálu dokonalosti a touha mít se rádi takoví, jací jsme. Na druhé straně ale působí každodenní tlak společnosti a záplava idealizovaných těl, které nás nepřímo nutí považovat vlastní tělo za politováníhodný omyl přírody. Siluety upravené ve Photoshopu a tváře retušované do extrému často fungují jako frustrující příkazy k hubnutí či návštěvě estetické kliniky. V důsledku to může vést k potížím ve vztazích s ostatními i k neschopnosti navázat skutečný hluboký intimní vztah.

V posledních letech ale získávají na významu iniciativy, které si na pomoc vzaly psychologický aspekt sebepřijetí. Například hnutí body positivity nás učí myšlence, že všechna těla jsou krásná a zaslouží si úctu i důstojné zacházení. Způsoby a nástroje tohoto osvobozujícího přístupu jsou různorodé. Podle Keona Westa, britského sociologa a autora knihy „Nahý a beze studu“, jsou naturisté se svým životem spokojenější: „Zvyknout si na nahotu – vlastní i těch ostatních – by mohlo pozitivně ovlivnit sebeúctu a obraz sebe sama, a tím i kvalitu našeho života,“ říká autor studie, která zkoumala účinky naturistických aktivit na vnímání těla a životní spokojenost.

Genderové teorie pocházející z USA podporují liberální myšlenku absolutní záruky rovnosti mezi lidmi: Nenecháváme se určovat svým pohlavím a svobodně jednáme bez ohledu na něj. V tomto smyslu byste např. měli mít možnost volby v tom, že se nebudete jmenovat paní Svobodová, ale prostě Svoboda. Jde o to, nechat biologické danosti (ženské tělo) v pozadí a odmítnout jakékoli kulturní nebo sociální aspekty, které by určovaly, že člověk může přijmout jen jedinou roli. Ostatně filozofka Simone de Beauvoir, průkopnice francouzského feminismu, už před 50 lety tvrdila: „Ženou se nerodíme, ale stáváme se jí.“ Jak tedy žít jako žena spokojeně a sebevědomě? Jde o to, budovat svoji osobnost jako celek tak, že budeme integrovat své pohlaví, dovednosti, sociální role i osobní aspirace. A ze všeho nejdřív je potřeba přijmout vše, co tvoří naši osobnost.

Určitá nespokojenost či nejistota v souvislosti s principem ženskosti může mít původ třeba už v dětství: například jste mohla být špatně přijímána jako dívka, možná jste pak špatně snášela změnu těla v dospívání, antikoncepci, těhotenství, potrat… „Zkuste si udělat malý test a položit si otázku, jaký vztah máte s opačným pohlavím v každodenním životě a jak se vůči němu chováte: snažíte se vystupovat sebevědomě, udržovat odstup, nebo svádět, či se naopak držíte neutrální image? Dále hledejte příčiny svých reakcí a také co tím sledujete. Objevíte tak lépe slabé i silné stránky své ženskosti,“ vysvětluje Marie-Alix de France, profesorka, která se věnuje výzkumu ženské identity. Podle psychologů není možné přehlížet aspekt lásky a mateřství.

Toto nám totiž nejlépe pomůže uvědomit si svou ženskost i vyřešit otázku smyslu svého života. „Některé ženy nedokázaly zahrnout do své sexuální identity důležitý fakt, že mohou dát svému životu smysl i tím, že životu dají vzniknout. Sexuální identita je realita, kterou nelze přehlížet ani vymazat,“ dodává francouzská filozofka.

Všichni jsme si rovni, znamená to tedy, že jsme identičtí a zaměnitelní? Mužsko-ženská přitažlivost pochází z jinakosti: každý má něco jiného, co přitahuje jeho protějšek, a doplňuje osobnost druhého pohlaví. Proto, abyste ukotvily svůj ženský princip, je potřeba také přijmout svůj mužský princip. Naučíte-li se lépe vyvážit tyto dva póly v různých situacích, uvidíte, že se vaše partnerské vztahy výrazně zlepší. Ženám se často připomíná důležitost přijetí jejich ženskosti, pokud jde o vzhled a chování.

Důležité ale také je, abyste si dovolily být tím, kým jste – dokud samy sebe nepřijmete, vaše vnější úsilí vám nepomůže dosáhnout vnitřního klidu. Muži mají obecně rozvinutější mužský princip a ženy zase ženský princip. Ale nejméně u třetiny populace je opak pravdou. Nicméně na procentech v tomto případě nezáleží, důležité je přijmout obojí. Někdy budete žensky spontánnější, jindy zase mužsky průbojnější. Důležité je umět mezi oběma principy přecházet a rozvíjet mezi nimi rovnováhu. A právě toto je nejlepší cestou k vaší vlastní identitě.

Článek vyšel v časopise Moje psychologie. Aktuální číslo si můžete koupit v naší on-line trafice iKiosek.cz. Dnes objednáte, zítra ho máte ve schránce. A doprava je zdarma!

Moje psychologie 02/22