Na druhém konci telefonu slyšíte pláč. Moc se trápí, ztráta je bolestná a vy přinášíte slova útěchy. Vyzbrojená klasickými větami soucítění jdete podporovat. Opravdu však to, co říkáte, pomáhá a utěšuje?
Kromě pevného objetí, hromady kapesníků a vašeho času ze sebe chrlíte slova útěchy a věříte, že tím, že je smutný člověk slyší, cítí se lépe. Joe Nowinski, psycholog na Universitě v Connecticatu, oslovil skutečné ženy a ptal se jich, co se jim opravdu líbí a nelíbí, když se cítí nešťastné. Jaká slova jim opravdu pomáhají a která ještě více bol zhoršují. Možná budete překvapena, co opravdu zabírá.
1. Neříkejte... "Vím, jak se cítíš."
Faktem je, že pravděpodobně nemáte ani tušení. Dokonce, i když jste také ztratila někoho blízkého, zármutek se obrovsky liší od člověka k člověku a není možné, abyste věděla, jak se vaše kamarádka cítí bez ohledu na to, jak jste si blízké.
Místo toho zkuste... "Neumím si představit, čím si procházíš."
„Někdy, když lidé truchlí, dokonce ani neví, jak se cítí, a tak ani vy nepředstírejte, že to víte,“ potvrzuje Nancy Berns, profesorka sociologie na Drakeově univerzitě.
2. Neříkejte... "Je na lepším místě."
Jakém? Kde? Váš přítel možná nevěří ani v nebe ani ve věčná loviště. Navíc, teď o tom nechce přemýšlet.
Místo toho zkuste... "Tvoje ztráta mě moc mrzí."
Nancy Berns navrhuje, abyste se vyhnula slovům, která se snaží o to, aby se člověk cítil lépe, a místo toho přiznejte jeho ztrátu nebo oslavte život zemřelého slovy: „Vaše společné vzpomínky budou věčně v tvé hlavě a srdci."
3. Neříkejte... "Jsi tak silná."
"Když lidé trpí ztrátou, někdy se vrátí do stavu podobného dětem, cítí se bezmocně a v nouzi. To je naprosto přirozené! Pokud se však soustředíte na to, jak je "silná" vaše kamarádka, mohlo by pro ni být obtížné vyjádřit tyto pocity beznaděje,“ říká Berns.
Místo toho zkuste... "Nemusíš být teď odvážná. Klidně plakej."
Dovolit své kamarádce, aby se cítila smutná, vyděšená a trochu potřebná. To je nejlepší, co můžete právě teď udělat.
4. Neříkejte... "Prožila celý život."
„Dokonce i když vaše přítelkyně ztratila svou 109letou babičku, můžete touto větou bolest prohloubit,“ říká Nancy Berns.
Místo toho zkuste... "Co jsi na ní nejvíc milovala?"
„Trávit méně času mluvením a více času posloucháním,“ říká J. Shep Jeffreys, terapeut a odborný asistent psychiatrie a behaviorálních věd na Johns Hopkins School of Medicine. Zeptejte se, zda chce o tom mluvit a je-li připravená říkat jméno osoby, která zemřela.
5. Neříkejte... "Zavolej mi, jestli budeš něco potřebovat."
To je hezké, ale požádat o pomoc ve chvíli smutku může být těžké, zvláště pro osobu, která trpí. Je pravděpodobné, že pokud to řeknete, vaše kamarádka ve skutečnosti nezavolá. Ale pokud vás požádá o pomoc, poděkujte jí za to, že se o vás opírá, a pak se snažte, abyste jí tu pravou pomoc poskytla.
Místo toho zkuste... "V poledne tě vezmu na oběd."
Jeffreys navrhuje, abyste byla konkrétní a převzala kontrolu nad situací. Vezměte kamarádku na večeři nebo jí doma uvařte, nabídněte pohlídání dítěte a průběžně volejte. Jen tak zjistíte, zda vás stále potřebuje.
6. Neříkejte... "Jak se drží tvoje rodina?"
To je otázka, která se absolutně nabízí, ale tím, že se nejprve zeptáte na někoho jiného v jejím životě, "zakážete smutek toho člověka a ukážete mu, že to, jak to zvládá on, není tak důležité," říká Kenneth J. Doka, profesor gerontologie na postgraduální škole Vysoká škola v New Rochelle. Pro člověka, který se trápí, to znamená, že smutek některých lidí je důležitější než jeho.
Místo toho zkuste... "Jak se cítíš?"
Je to vaše kamarádka a její pocity by měly být první a nejdůležitější, o kterých mluvíte.
