Jaké jsou ty nejčastější situace, momenty či příčiny toho, že lidé spáchají sebevraždu?
Není to jednoduchá otázka, protože nelze nahlédnout do všeho, co druhý prožívá. Příčin může být mnoho a stejně tak můžeme nějakou opomenout. Ale obecně by se dalo říci, že je to v okamžiku, kdy žít je bolestivější a náročnější než umřít a člověk jinou cestu nevidí. Což neznamená, že není, ale on sám ji nevidí.
Může nám něco napovědět, že náš blízký uvažuje o spáchání sebevraždy? Lze rozpoznat nějaké signály?
Rozlišují se sebevražedné ideace a myšlenky od plánování sebevraždy. Navíc lidé, kteří jsou rozhodnuti se zabít, někdy vypadají klidněji a okolí to někdy chápe, jako že je člověku lépe. Symptomy, které je vhodné nepřehlédnout, popsal Erwin Ringel, který zjistil, že některé aspekty se u lidí plánujících sebevraždu opakují: jsou jimi zúžení životních hodnot, stažení se do sebe, omezení kontaktů s druhými, ztráta zájmu o dříve oblíbené aktivity, zpočátku potlačovaná, vůči sobě zaměřená agrese spojená s výčitkami a sebeobviňováním a vytváření plánu na sebevraždu, kdy se myšlenky na ni objevují jak v bdělém stavu, tak ve snech.
Když se nám člověk s myšlenkami na sebevraždu svěří, jak bychom měli zareagovat?
Rozhodně bychom je měli brát vážně, doptávat se, jak nad tím uvažuje, co ho k tomu vede, jaké další způsoby řešení situace již vymyslel. Měli bychom se poradit s nějakým odborníkem, například s psychologem, psychiatrem či terapeutem nebo na krizové lince, a aktivizovat člověka, který myšlenky na sebevraždu má, aby zkusil sám využít služeb třeba krizové linky, krizového centra, psychologa, psychiatra či terapeuta.
Jak poznat, jak dalece to člověk, který o sebevraždě mluví, myslí vážně?
Myslím, že když člověk o sebevraždě mluví, jednoznačně nám dává najevo dvě věci – že mu není dobře a že nám důvěřuje. Tedy když člověk o sebevraždě mluví, vždy bychom ho měli brát vážně. A pokud o něj máme obavy – například víme, že má nějaký plán i prostředky, jak sebevraždu uskutečnit – tak neváhat a zavolat 155.
Kam se může člověk, který přemýšlí o sebevraždě, obrátit o pomoc?
V první řadě vždy doporučuji krizové linky, které jsou anonymní a dostupné, což je pro člověka uvažujícího o sebevraždě úlevné v tom, že hned nebude konfrontován s hospitalizací. Zároveň někdo raději mluví s druhým osobně a pak může využít krizových center, kam lze přijít i bez objednání. Další možností je psychiatr, psycholog či terapeut. Lidé, kteří se třeba dlouhodobě léčí s depresemi, by své myšlenky rozhodně měli komunikovat se svým psychiatrem, zároveň jejich blízcí by měli vědět například o změně medikace apod., protože než léky začnou působit, tak to trvá třeba i 14 dní a může dojít k různým propadům a zkratům. Tedy je dobré, aby situaci konzultovali i blízcí.
Pořad O čem se mlčí vzniká ve spolupráci s časopisem Moje psychologie. Aktuální číslo si můžete koupit v on-line trafice iKiosek.cz. Dnes objednáte, zítra ho máte ve schránce – a doprava je zdarma!
Moje psychologie 10/22.
