O čem se mlčí: Plánování sebevraždy můžeme rozpoznat a včas zasáhnout

3 min čtení

3 min čtení

Jen v České republice podle statistik spáchají sebevraždu čtyři lidé denně. Co vede k rozhodnutí vzít si život? „Člověk k sebevraždě přistupuje ve chvíli, kdy žít je bolestivější a náročnější než umřít a člověk jinou cestu nevidí,“ upozorňuje v novém díle pořadu O čem se mlčí Mgr. Sylvie Stretti, Ph.D., ředitelka a zakladatelka neziskové organizace Poradna Vigvam.

Jaké jsou ty nejčastější situace, momenty či příčiny toho, že lidé spáchají sebevraždu? 

Není to jednoduchá otázka, protože nelze nahlédnout do všeho, co druhý prožívá. Příčin může být mnoho a stejně tak můžeme nějakou opomenout. Ale obecně by se dalo říci, že je to v okamžiku, kdy žít je bolestivější a náročnější než umřít a člověk jinou cestu nevidí. Což neznamená, že není, ale on sám ji nevidí. 

Může nám něco napovědět, že náš blízký uvažuje o spáchání sebevraždy? Lze rozpoznat nějaké signály? 

Rozlišují se sebevražedné ideace a myšlenky od plánování sebevraždy. Navíc lidé, kteří jsou rozhodnuti se zabít, někdy vypadají klidněji a okolí to někdy chápe, jako že je člověku lépe. Symptomy, které je vhodné nepřehlédnout, popsal Erwin Ringel, který zjistil, že některé aspekty se u lidí plánujících sebevraždu opakují: jsou jimi zúžení životních hodnot, stažení se do sebe, omezení kontaktů s druhými, ztráta zájmu o dříve oblíbené aktivity, zpočátku potlačovaná, vůči sobě zaměřená agrese spojená s výčitkami a sebeobviňováním a vytváření plánu na sebevraždu, kdy se myšlenky na ni objevují jak v bdělém stavu, tak ve snech. 

Když se nám člověk s myšlenkami na sebevraždu svěří, jak bychom měli zareagovat? 

Rozhodně bychom je měli brát vážně, doptávat se, jak nad tím uvažuje, co ho k tomu vede, jaké další způsoby řešení situace již vymyslel. Měli bychom se poradit s nějakým odborníkem, například s psychologem, psychiatrem či terapeutem nebo na krizové lince, a aktivizovat člověka, který myšlenky na sebevraždu má, aby zkusil sám využít služeb třeba krizové linky, krizového centra, psychologa, psychiatra či terapeuta. 

Poradna Vigvam zprostředkovává odbornou pomoc těm, kteří se potřebují vyrovnat se smrtí blízkého. Zároveň nabízí kurzy pro odborníky, kteří se ve své profesi se smrtí běžně setkávají. Jedním z poslání Poradny Vigvam je zbavit témata smrti nálepky tabu a podnítit ve společnosti debatu na téma nevyhnutelných ztrát, které k životu patří.
O Poradně Vigvam

Jak poznat, jak dalece to člověk, který o sebevraždě mluví, myslí vážně? 

Myslím, že když člověk o sebevraždě mluví, jednoznačně nám dává najevo dvě věci – že mu není dobře a že nám důvěřuje. Tedy když člověk o sebevraždě mluví, vždy bychom ho měli brát vážně. A pokud o něj máme obavy – například víme, že má nějaký plán i prostředky, jak sebevraždu uskutečnit – tak neváhat a zavolat 155. 

Podle Světové zdravotnické organizace každý rok spáchá sebevraždu 800 tisíc lidí – to je jeden člověk každých 40 vteřin. V Česku je to několik tisíc ročně, statisticky čtyři lidé denně. Dá se vůbec vyrovnat se ztrátou blízkého člověka, který spáchal sebevraždu? Jak proces truchlení probíhá? Je možné blízkému člověk včas pomoci, aby nedošlo nejhoršímu? O tom si terapeut a moderátor Honza Vojtko v novém díle pořadu O čem se mlčí povídal s Mgr. Sylvií Stretti, Ph.D., ředitelkou a zakladatelkou neziskové organizace Poradna Vigvam, a s krizovým interventem Janem Kaňákem. Celý rozhovor si můžete pustit ve videu v úvodu článku.
O čem se mlčí: Když žití bolí

Kam se může člověk, který přemýšlí o sebevraždě, obrátit o pomoc? 

V první řadě vždy doporučuji krizové linky, které jsou anonymní a dostupné, což je pro člověka uvažujícího o sebevraždě úlevné v tom, že hned nebude konfrontován s hospitalizací. Zároveň někdo raději mluví s druhým osobně a pak může využít krizových center, kam lze přijít i bez objednání. Další možností je psychiatr, psycholog či terapeut. Lidé, kteří se třeba dlouhodobě léčí s depresemi, by své myšlenky rozhodně měli komunikovat se svým psychiatrem, zároveň jejich blízcí by měli vědět například o změně medikace apod., protože než léky začnou působit, tak to trvá třeba i 14 dní a může dojít k různým propadům a zkratům. Tedy je dobré, aby situaci konzultovali i blízcí. 

Pořad O čem se mlčí vzniká ve spolupráci s časopisem Moje psychologie. Aktuální číslo si můžete koupit v on-line trafice iKiosek.cz. Dnes objednáte, zítra ho máte ve schránce – a doprava je zdarma!

Moje psychologie 10/22.