Na rozdíl od Vánoc, kde si jejich význam neustále připomínáme – třeba zpíváním koled – je smysl Velikonoc někdy trochu upozaděn. Přitom z křesťanského hlediska jde o nejdůležitější svátky roku. Proč je tedy vlastně slavíme?
I v dnešní uspěchané době mají Velikonoce svůj význam, který pociťujeme, aniž si je nutně spojujeme s náboženskou tematikou. Přirozeně je totiž vnímáme jako svátky jara a probouzení přírody. Kupujeme řezané květiny do vázy a zbavujeme se nepotřebného. Přemýšlíme, jakými jarními bylinami a zeleninou osvěžit svůj jídelníček a míváme tendence podléhat nejrůznějším detoxům, očistám či dietám, což se ne náhodou potkává s postní dobou – tedy obdobím příprav na Velikonoce, které trvá čtyřicet dní a navazuje na masopust. Letos začalo 14. února (tento den se také nazývá Popeleční středa) a končit bude 30. března (Bílá sobota). O nedělích se půst držet nemusí. Poslední týden před Velikonocemi se nazývá svatý nebo také pašijový týden.
TIP NA VIDEO: Proč se o Velikonocích plete pomlázka?
Význam Velikonoce
Pravý význam Velikonoc může být pro řadu lidí tak trochu záhadou i z toho důvodu, že jde o jediný svátek v roce, který nemá pevné datum – slaví se vždy v neděli po prvním jarním úplňku. V roce 2024 vychází Velikonoční neděle na 31. března. V tento den také slavíme nejdůležitější událost z pohledu křesťanů – zmrtvýchvstání Ježíše Krista, ke kterému došlo o „velké noci“ (odtud název Velikonoce), zatímco na Velký pátek si připomínáme jeho ukřižování. Zajímá vás, jaké tradice se dodržují v jednotlivé dny pašijového týdne? O tom se více dočtete zde.
Od kdy slavíme Velikonoce
Datum Velikonoc ustanovila církev na prvním nikajském koncilu v roce 325, nicméně první zmínka o slavení Velikonoc se objevuje už kolem roku 50 v listech apoštola Pavla. Původ Velikonoc je také významově provázán s židovskými oslavami pesach, jehož hlavním tématem je vyvedení izraelských otroků z Egypta. Ti se s Mojžíšovou pomocí dostali z područí faraona právě na velkou noc. Podle knihy Exodus však utíkali narychlo, nestačili s sebou vzít ani chléb, a cestou proto jedli jen nekvašené placky. Právě macesy, jak se jim říká, nesmí o pesachu na stole chybět – vedle vajíček a beránka.
Velikonoce navázaly také na původní pohanské svátky vítání jara – například názvy Easter v angličtině, respektive Ostern v němčině se vyvinuly ze jména bohyně Eostre (Ostara), kterou si germánští pohané spojovali s jarem. Z pohanských zvyků se dodnes dochovaly spíše takové, které oslavám Velikonoc předcházejí; jako třeba vynášení Moreny, které se provádí o Smrtné neděli (pátá postní neděle), nejdéle však o Květné neděli, která předchází té Velikonoční.
Zatímco pro většinu lidí končí svátky na Velikonoční pondělí, kdy se tradičně chodí s pomlázkou, pro křesťany navazuje doba velikonoční. Ta začíná už nedělí Zmrtvýchvstání Páně (letos tedy 31. března) a trvá celých padesát dní – až do Svatodušní neděle, které se také říká letnice (tento rok připadá na 19. května). Padesátý den po zmrtvýchvstání Krista totiž prožili křesťané v Jeruzalémě sestoupení Ducha svatého (ten měl metaforickou podobu ohnivých jazyků na nebi, proto je liturgickou barvou letnice červená). Čtyřicátý den po zmrtvýchvstání Krista se slaví Slavnost Nanebevstoupení Páně (liturgickou barvou této slavnosti je bílá).
