Jak to všechno zvládám? Obsesivně uklízím, ale také nedělám všechno

Vzdejte se pocitu, že čas se dá ovládnout dalším kurzem a že jednou ho budete mít nějak zázračně víc. Času je v životě možná málo, ale stíhat je hlavně věc naší volby. Přijmout to a rozhodovat se správně je jediný způsob, jak žít dobrý život a nebýt u toho v permanentním spěchu. Svou vlastní odžitou zkušenost vám v následujícím článku prozradí novinářka a blogerka Jana LeBlanc.

Když jsem dostala za úkol napsat článek o time managementu, trochu jsem se lekla. Podobných textů vyšly mraky, hromadu jsem jich sama napsala a ještě větší hromadu přečetla. Mám toto téma ráda. Ovšem děsilo mě publikovat další článek, v němž vám budu s pomocí nějakého odborníka radit, jak máte dřív vstávat, že se máte naučit metody GTD, Pomodoro a Bullet Journal, nebo jak rychleji vyprázdnit myčku.

Zaprvé si myslím, že neexistuje řešení, které by vyhovovalo všem. A zadruhé mi došlo, že z osobních tipů jiných lidí jsem se velmi často poučila mnohem víc než z dalšího odborného článku, který nastiňuje ideální situaci. Nejsem psycholožka. Nejsem odbornice na čas. Nerada bych vystupovala jako nějaký samozvaný expert. Ale napadlo mě nabídnout vám vlastní zkušenost.

Tip na video: Jak si udržet pořádek v šatníku?

Tip 1: Nedělám všechno

Umím být výkonná a zvládám toho hodně. Ale hodně není všechno. Není to ani většina. Realita je spíš taková, že většinu věcí nedělám. Tato jednoduchá pravda mi vyvstala zase včera, když jsem listovala Instagramem. Byly Velikonoce a my jsme neměli doma ani mazanec. Vajíčka jsem koupila v supermarketu čokoládová. Výzdobu nedělám, protože co nestojí metr a půl nad zemí, to u nás kvůli dětem nepřežije pět vteřin. Zato jsme byli na vynikající snídani, strávili jsme odpoledne u bazénu a kvečeru jsem si dokonce chvilku četla. Podobně bych mohla pokračovat: nežehlím (košile nosím do čistírny, všechno ostatní házím do sušičky a skládám), nedělám biosvačiny (starší syn jí ve školce, mladší jí zatím tak málo, že si přes týden vystačíme s kupovanými kapsičkami), nepracuju nikde na plný úvazek, ale čas si organizuju sama.

Tip 2: Monitoruju

První, co dělám, když se ocitnu v nějaké krizi (vážím víc, než chci, zdá se mi, že moc utrácím, nestíhám) – zapisuju všechno, co s danou oblastí souvisí, abych si dobře pojmenovala problém. S časem to dělám tak, že několik dní do předtištěné tabulky od mé oblíbené autorky Laury Vanderkam (www. lauravanderkam.com) zapisuju, co dělám každou půlhodinu. Člověku to umožní vidět realitu, kde a jak doopravdy tráví čas. Nejen domněnky, jak si asi myslí, že to je. Už třídenní monitoring mi dá dobrý obrázek, že letos prostě tolik nečtu knížky, protože po nocích sleduju Insta Stories. Uf!

Tipy pokračují na následujících kapitolách. >>>