Vánoce = emoce! Proč si neumíme užít svátky v klidu a pohodě?

11. prosince 2017
Vánoce = emoce! Proč si neumíme užít svátky v klidu a pohodě?
• Foto: istock.com

Žádný jiný týden v roce v nás nevyvolává tolik očekávání. Na žádné jiné dny se tolik nesoustředíme a nikdy víc neprožíváme tolik emocí. Vánoce totiž fungují právě díky nim. Anebo taky nefungují… 

Jako malí jsme si s Vánocemi spojovali hodně napětí, tajemství a sladkého těšení. Bude sníh? Kdy asi ozdobíme stromeček, a hlavně: co se pod ním bude schovávat? I když už jsme nevěřili na Ježíška, bylo napínavé hádat, jestli se pod ozdobami zaleskne vysněné kolo, nebo to budou zase měkké dárky. A k tomu prázdniny, kamarádi, koulovačky, sáňkování, čirá radost násobená faktem, že třpytivý sníh a spousta světýlek dokázaly vždycky proměnit těch pár dní před koncem roku ve velmi výjimečnou událost provázenou pohádkovou atmosférou. O tu bychom moc stáli i jako dospělí, otázkou ale je: umíme se k ní dobrat a prožít ty vysněné vánoční emoce? 

Očekávání vs. realita

Na rovinu, máme to rozhodně komplikovanější než děti. Na konci roku jsme pod velkým tlakem. I když v práci kvůli svátkům budeme chybět jen tři čtyři dny, celé měsíce předtím se musí kdeco stíhat dopředu. Doma pak kolotoč kolem výzdoby, pečení. Nákupy, fronty v obchodech i na poště, kde hrajeme tolik populární hru „Kdy přijde můj balík?“. Méně spánku, hodně očekávání spojených s tím, že obrázek Vánoc je kolem nás všude dokonalý a idylický. To v nás vyvolává ambice mít je přesně takové: skvělé, laskavé, nazdobené, voňavé, rodinné, láskyplné, radostné a šťastné. Očekávání se den za dnem násobí, ale únava z toho, co všechno je vlastně třeba pro tu atmosféru udělat, také. Sny se rozcházejí s realitou o to víc, o co větší očekávání dokonalosti máme.

A k tomu všichni na sociálních sítích postují tolik krásy a my máme pocit, že jí mají víc než my. Srovnáváme a nejsme si jisti, zda z toho vycházíme dobře. Máme na sebe velké nároky! „Víme, jaké bychom chtěli svátky mít, ale nevíme, jestli jsme schopni to zařídit. Protože někdy ať děláme, co děláme, nevychází to,“ vysvětluje psycholog a manželský poradce Mgr. Pavel Rataj (www.psycholog-praha-rataj.cz). Emocí jsme tedy určitě plni, ale nejsou to vždycky ty, které bychom čekali. 

Bilanční období

Od Vánoc toho také hodně čekáme ve vztazích. Zveme ty, které jsme dlouho neviděli, přejeme si zažít „americké“ rodinné svátky, kdy ve filmech sedává deset dvacet lidí a souznějí spolu v parádní pohodě. Ale jak chcete souznít s někým, koho vlastně moc neznáte, nebo s původní rodinou, která ve vás pořád vidí malé dítě a dokáže vám den pokazit přednáškou o tom, že losos není vánoční ryba? Pokud jsou nevyřešené, objeví se mezigenerační konflikty s takřka 100% jistotou. Také hodně bilancujeme. Jsme-li delší dobu nespokojení v práci, právě o Vánocích to často rozlouskneme. Kolem svátků přibývá i rozchodů!

„Vánoce mají totiž tu smůlu, že jsou součástí uzavírání ročního cyklu, bilancování. Blíží se začátek nového roku, do kterého chtějí lidé vstoupit s něčím novým: vykonáním dlouho připravovaného rozhodnutí, změnou práce, partnera… A v těch rozhodnutích Vánoce také hrají svou roli, byť k zásadním rozhodnutím dochází hlavně po nich. Spousta lidí se třeba právě ve vztazích na svátky ještě překoná, dá partnerovi třeba i poslední šanci, ale pak Vánoce potvrdí, že to za to nestojí, a vztah končí těsně po nich,“ konstatuje odborník. A všechny ty konce a rozepře jsou o to intenzivnější, že stojí v kontrastu k vysněné atmosféře. Jsou přece Vánoce, neměli bychom se hádat, být sami, odcházet z práce…

My nejsme my

Kromě toho, všechno je nějak plné stylizace. Vypadáváme z každodenního rytmu – máme dovolenou, volno, se kterým si ne vždycky víme rady. „Víme, že jsou Vánoce časem zastavení, ale když nemusíme do práce a vypneme výkonový svět, tak někteří lidé (především z mužské části populace) znervózní. Musí být doma, spousta věcí na ně doléhá, dobře by jim udělal fotbálek s kamarády, ale jsou přece Vánoce! A nedej bože, když má takový muž milenku: jak by chtěl být s ní, ale je doma se ženou! A co zní možná jen jako vtip, je realita. O Vánocích se někteří nespokojení lidé musí dokonce stylizovat a být tam, kde být vlastně nechtějí,“ podotýká Mgr. Pavel Rataj. Jako bychom o svátcích my ani nebyli my. Jsme vzteklí, podráždění až agresivní, protože se tím chceme bránit tomu, co je kolem nás a co máme problém přijmout. Spousta lidí z těchto důvodů svátky také propije! Co bychom během roku řešili normálně, to navíc o Vánocích odsouváme. Jsou přece svátky, nebudeme si je kazit, přejdeme spory, budeme mlčet, i když bychom chtěli nesouhlasit, ono to nějak dopadne. Ano, dopadne, ale co pocit uvnitř? Hřeje sváteční atmosférou, nebo spíš slibem, že za rok už si tohle opravdu odpustíte a na všechnu tu vánoční přetvářku se vykašlete?

Mnohonásobně větší emoce

Na druhou stranu, tak, jak jsou silné emoce negativní, jsou vedle nich pořád i emoce kladné. Pokud milujete, pak jste o Vánocích ještě zamilovanější; pokud žijete svůj sen třeba v podnikání, i vám svátky přijdou pochopitelně luxusní; jste-li obklopeni přáteli, dětmi, blízkými a považujete se jednoduše za šťastné, jste o Vánocích snad ještě šťastnější. To je to, co bychom vlastně ke konci roku chtěli prožívat všichni. Ale jde to jen ve funkčních vztazích a spokojeně nastaveném životě, který se na Vánoce sám nezařídí lusknutím prstů. Musí existovat už předtím.

A podle Mgr. Pavla Rataje je skvělé, že ta vztahově zdravá, spokojená část populace sílí. „Věřím, že většina z nás se na Vánoce těší. Nejtěžší to určitě mají lidé nemocní, opuštění, staří a ti dlouhodobě nespokojení, ale je lépe, než bylo.“ Navíc se podle něj vrací i duchovní stránka svátků, o které se dlouho tradovalo, že ji komerce výrazně utlumila. Tak už ne, začala se vracet. „Znovu hledáme a užíváme si jejich duchovní rozměr. Kostely ve velkých městech se plní radostnou náladou… Přibývá i hezkých pohádek, které jsou důležité, protože mnoho z nich oslovuje základní archetypy dospělých a dětských duší. Navíc ekonomicky plodná doba přeje hezkým Vánocům i po materiální stránce, která je pro mnoho lidí pořád hodně důležitá. Máme stále více předpokladů pro to cítit se o svátcích spokojení, ale vždy záleží na každém z nás, jak se dokáže vyladit, vyjasnit si priority a přiřadit Vánocům subjektivní význam,“ vysvětluje psycholog. A to je vlastně skvělá zpráva. 

Jdi na homepageZpět na začátek
Další příběhy

Horoskopy