Proč je důležité se usmívat?

Rozesmátou tváří o sobě v každé části světa říkáte něco jiného. Jedním extrémem jsou Američané a jejich pověstné stowattové úsměvy, které jsou téměř povinnou společenskou konvencí. Kde se vlastně vzaly? Proč se Američané usmívají víc než jiné národy?

Studie ukázaly, že tradice širokých úsměvů zakořenila v zemích, kam po staletí přicházelo hodně imigrantů. Lidé nemluvili stejným jazykem, a tudíž se museli víc než jinde spoléhat na neverbální komunikaci. Úsměv tady znamená: ahoj, chci být tvůj přítel, pojďme spolu dobře vycházet. Kromě toho si v USA víc než jinde cení energičnosti a pozitivního vystupování.

Naopak v Rusku se úsměvy moc nenosí. Lidé, kteří vypadají příliš „happy“, jsou pokládáni za pošetilé naivky, anebo ještě hůř, za pokrytce, kteří úsměvem maskují nekalé úmysly. Podle psychologických výzkumů je to typické pro země, kde lidé postaletí žijí v nejistotě, ve strachu, s pocitem, že nemají svůj život ve svých rukou. Když vás mohou kdykoli bezdůvodně zatknout a poslat na Sibiř, není to prostě moc k smíchu. Úsměv je známkou hlouposti nebo falše. Při střetech obou kultur pak může docházet k bizarním situacím: Když McDonald’s v 90. letech otevíral první pobočku v Moskvě, američtí šéfové museli ruské zaměstnance pomocí instruktážního videa školit, jak navázat se zákazníkem oční kontakt a roztáhnout pusu od ucha k uchu. Nemusí to ale být jen Rusko.

I v německých pobočkách amerického Walmartu vznikly potíže: Když se prodavačky podle instrukcí culily na své zákazníky, mnoho mužů došlo k mylnému závěru, že s nimi flirtují, protože ve střízlivém Německu takové úsměvy mezi cizími lidmi nejsou běžné.

Míra úsměvů, jimiž různé národy častují kolemjdoucí na ulici, ale není výrazem toho, jak se jejich příslušníci doopravdy cítí. Američané nejsou na žebříčku štěstí výš než Němci. Liší se pouze společenské konvence, jak moc se mají dávat najevo pozitivní emoce.

Díky úsměvu se přesto můžete v kterémkoli okamžiku dne cítit šťastnější. Psychologové zjistili, že úsměv – dokonce i ten zprvu trochu umělý – nám pomáhá rychleji se zotavovat ze stresových situací. Už tím, že pozdvihneme koutky úst, dáme mozku signál, aby začal produkovat více hormonů štěstí. Funguje to prý dokonce, i když si pusu roztáhnete asijskými hůlkami.

Článek vyšel v březnovém čísle časopisu Moje psychologie. Aktuálně je na stíncích dubnové vydání s Bárou Nesvadbovou na titulce. Objednat si ho můžete i přes www.ikiosek.cz.