1 plech (12–15 kusů)
příprava: 50 minut
Budete potřebovat:
2 hrnky (po 230 ml) špaldové mouky
1 hrnek třtinového cukru
3 žloutky
120 g másla
1/3 hrnku polotučného mléka + rezerva
1 prášek do pečiva
3 bílky
2 šálky rybízu
moučkový cukr k podávání
DROBENKA
80 g másla
100 g špaldové mouky
70 g jemného třtinového cukru
2 vanilkové cukry
špetku mletého badyánu
Postup:
Prsty uhněťte suroviny na drobenku. Do prosáté mouky přidejte cukr a utvořte důlek, do kterého vlijte žloutky, rozpuštěné máslo a vlažné mléko. Promíchejte s práškem do pečiva. Ušlehejte tuhý sníh a postupně ho zapracujte, pak těsto nechte 1 hodinu odpočinout.
Troubu zahřejte na 200 °C, plech vyložte pečicím papírem. Těsto pomocí stěrky namáčené do vody rozetřete na plech; je-li příliš tuhé, přidejte trochu mléka. Posypejte rybízem a drobenkou a vložte do trouby. Po 10 minutách snižte teplotu na 160 °C a dopečte dozlatova. Před podáváním pocukrujte.
Co jste možní nevěděli o rybízu:
• Mohučský herbář z roku 1184 obsahuje první dochované zobrazení rybízu. V 15. století ho jako ovoce pěstovali Němci, Holanďané a Dánové, v 16. století se dostal do našich zahrad. Oblíbili jsme si hlavně červené odrůdy. • Středověcí arabští lékaři po příchodu do Španělska našli v plané formě rybízu náhradu za rebarboru. Proto ho pojmenovali râbse (reveň). Je totiž ještě zdravější. • Přibližně čtyřicet kuliček rybízu zajistí doporučenou denní dávku vitaminu C. Černý ho má více než červený, ale rozdíly nejsou kolosální. • Černý rybíz milují ve Velké Británii a hlavně ve Francii. V Burgundsku mu vybudovali naučnou stezku. Muzeum zase v Nuits-Saint-Georges. • Bílý rybíz vznikl křížením červeného a černého rybízu, chuťově se nejvíce podobá tomu prvnímu. • Nejšetrněji se k rybízu chovají Lotrinci, když připravují své špičkové marmelády a želé. Na stopky jdou ručně s pinzetami a na jadérka s husím brkem.
